|
|
Copak si dnes vyrobíme?
Marešová, Klára ; Fišerová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce má za cíl představit přístup pedagogů výtvarné výchovy k plánování výuky a jejímu pojetí s ohledem na vztah základních didaktických kategorií k realitě. Ačkoliv je výtvarný pedagog vázán kurikulárními dokumenty, nedisponuje učebnicemi jako podklady pro přípravu vyučovacích hodin. Inspiraci tudíž čerpá z jiných zdrojů. V současné době nabývá na významu především platforma internetu, zejména sociálních sítí. Výzkumná část práce proto představí na základě kvalitativního etnografického výzkumu Facebook a jeho vybrané skupiny, které slouží především k inspiraci prostřednictvím sdílení vizuálního obsahu. Ukáže, jaké nápady na výtvarnou činnost se ve skupinách objevují a s jakou odezvou jsou přijímány. Otevřením problematiky tohoto fenoménu chce práce poukázat na možná rizika nekritického přijímání sdíleného obrazového materiálu, ale také na pozitiva, která v tomto kontextu současná doba přináší. Praktická část práce předkládá několik vybraných úkolů prezentovaných na sociálních sítích v autorském přepracování. KLÍČOVÁ SLOVA výtvarná výchova, učitelovo pojetí a plánování výuky, didaktická transformace, inspirační zdroje
|
|
|
Přestavba zámku Hluboká v duchu historismu
NAUŠ, Stanislav
Ač zámek Hluboká patří k prvořadým ukázkám architektury romantismu, předkládaná bakalářská práce se pokusí prokázat, že proměna v duchu historismu stále nabízí řadu podnětných otázek. Protože přestavba Hluboké dosud postrádá monograficky uchopenou práci, autor nejprve čtenáře seznámí s hlavními protagonisty, kteří se na dnešní tváři zámku podepsali. Představeni budou klíčové okamžiky ze života knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzebergu (anglické cesty, manželství, další stavební objednávky), ale také oba architekti: Franz Beer, který netvořil pouze ve službách Schwarzenbergů, ale i jiných středoevropských rodů, a Franz Damasus Deworetzky, schwarzenberský stavební ředitel, jenž se proslavil dekorativními zakázkami. Na tyto poznatky naváže následující pojednání, které vytěží dochované plány, uložené v třeboňském archivu. Vedle již známých návrhů se autor pokusí interpretovat také dosud neznámé výkresy a porovnat je s výslednou realizací. Stranou zájmu nezůstane ani výklad o pozdějších změnách, které na zámku proběhly po Beerově odchodu. Kapitola zvolila netradiční styl výkladu, neboť není pojata chronologicky, nýbrž jako "procházka" kolem zámeckého exteriéru. Čtenář nejprve bude obeznámen s architekturou zahradních průčelí, pak se těžiště výkladu přesune na hlavní zámecké nádvoří. Ač v základních formách se charakter hlubockého zámku hlásí k anglické architektuře, autor se dále pokusí prokázat, že ke slovu přišla také inspirace středoevropskou soudobou architekturou. Na vybraných příkladech z anglického (Ashridge,...) i německého prostředí (Stolzenfels) bude nastíněna příbuznost Hluboké k dalším šlechtickým rezidencím. Tento příspěvek potvrdí nejen čilou výměnu informací o soudobém vkusu, ale díky zvolenému přístupu více vynikne jedinečnost architektonických prostředků, použitých na Hluboké. O výjimečnosti schwarzenberské rezidence se pokusí přesvědčit i závěrečné pojednání, kde shrnutí předkládaných informací umožní vyslovit názor, že hlubocký zámek sloužil svým majitelům nejen k důstojné reprezentaci, ale také jako projev úcty k rodové paměti.
|
|
|
Oděv jako zpráva
JÁCHIMOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma Oděv jako zpráva je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. Práce si klade za cíl analyzovat to, co pro člověka znamenáoděv a jaký význam mu lidé přisuzují. Zaměřuje se na vznik a význam módy a subkultury. Z větší části se zabývá subkulturou punk. V praktické části vznikne soubor fotografií, reagujících na téma diplomové práce.
|
|
|
Původní zdroje inspirace v českém umění 1980-2015
Steigerwaldová, Kristýna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Fišer, Marcel (oponent)
Práce je zaměřena na srovnání a zmapování vývoje mimouměleckých zdrojů inspirace v českém umění mezi lety 1980-2015. Podává přehled o autorech, kteří do svých výtvarných děl přejímali hotové prvky vizuální reality, a popisuje způsoby, jakými s nimi pracovali ve své tvorbě. Pozornost je zaměřena na autory, jejichž díla jsou ovlivněna některými z následujících tematických okruhů: komerce a kýč, pornografie, komiks, graffiti a street art, folklór, kultura přírodních národů a dětská kresba. Objasňuje také důvody a motivace autorů k využití těchto neobvyklých výrazových prostředků. Celá problematika je doplněna kontextem výstav, které se uskutečnily ve vymezeném časovém období a souvisejí s tématem práce. Na základě zjištěných údajů je možné udělat si představu o vývoji a významu tématu mimouměleckých inspirací v kontextu postmoderního umění.
|
host ::
RSS.