|
|
Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů
Derka, Viktor ; Hřebejk, Jiří (oponent)
217 Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá interdisciplinárně tématy správního a ústavního práva, a to zejména otázkami opakovaného ustanovování soudních funkcionářů ve spojení s časově omezenými funkčními obdobími. Hlavní posuzovanou hypotézou je v kontextu daného tématu deklarovaná protiústavnost současné správní praxe spojená s opakovaným jmenováním i časově omezenými funkčními obdobími. Současná praxe pověřování soudců či předsedů senátu výkonem jednotlivých úkolů soudní správy dle zákona o soudech a soudcích též představuje deficity v oblasti právního státu. Toto je v případě moci soudní poměrně nešťastné, zvláště prismatem toho, že Ministerstvo spravedlnosti není ve své dozorčí úloze příliš aktivní. Proto je vedlejším účelem této práce též nabídnout alternativní efektivnější modely současné byrokratické soudní správy. Za tímto účelem práce vychází nejen z teoretickoprávních hledisek reprezentovaných primárními prameny ve formě zákonů, jiných předpisů a judikatury spolu se sekundárními prameny ve formě odborných článků a jiných publikací, nýbrž také vychází z vlastní analýzy aktuální správní praxe, ve které je čerpáno zejména z bezpočtu žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na popis české úpravy...
|
|
|
Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů
Derka, Viktor ; Hřebejk, Jiří (oponent)
217 Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá interdisciplinárně tématy správního a ústavního práva, a to zejména otázkami opakovaného ustanovování soudních funkcionářů ve spojení s časově omezenými funkčními obdobími. Hlavní posuzovanou hypotézou je v kontextu daného tématu deklarovaná protiústavnost současné správní praxe spojená s opakovaným jmenováním i časově omezenými funkčními obdobími. Současná praxe pověřování soudců či předsedů senátu výkonem jednotlivých úkolů soudní správy dle zákona o soudech a soudcích též představuje deficity v oblasti právního státu. Toto je v případě moci soudní poměrně nešťastné, zvláště prismatem toho, že Ministerstvo spravedlnosti není ve své dozorčí úloze příliš aktivní. Proto je vedlejším účelem této práce též nabídnout alternativní efektivnější modely současné byrokratické soudní správy. Za tímto účelem práce vychází nejen z teoretickoprávních hledisek reprezentovaných primárními prameny ve formě zákonů, jiných předpisů a judikatury spolu se sekundárními prameny ve formě odborných článků a jiných publikací, nýbrž také vychází z vlastní analýzy aktuální správní praxe, ve které je čerpáno zejména z bezpočtu žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na popis české úpravy...
|
|
|
Zemský soud větší 1541 - 1620 (Personální obsazení)
Mareš, Petr ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent) ; Janiš, Dalibor (oponent)
Tématem dizertační práce je rekonstrukce organizační struktury a personálního obsazení většího zemského soudu v Čechách v letech 1541-1620. Práce je rozdělena do dvou částí výzkumu. V první části je soud zkoumán z pohledu dějin správy a dějin práva. Cílem je rekonstrukce organizační struktury soudu jako samostatné instituce v organizaci zemské správy předbělohorských Čech. V dílčích kapitolách je samostatně řešena problematika zařazení soudu do rámce šlechtických soudů předbělohorských Čech, problematika místa, času a průběhu soudního zasedání, problematika složení a zasedacího pořádku soudu a problematika obsazování a uvolňování soudcovských míst. Tato část práce vychází z normativních pramenů, z pramenů centrálních úřadů a z pramenů osobní povahy přísedících. Ve druhé části je soud zkoumán jako sbor jednotlivých přísedících - soudců. Cílem je zjistit a identifikovat všechny osoby, které v soudu zasedaly z titulu funkce přísedícího soudu (nejvyšší zemský úředník; přísedící bez nejvyššího zemského úřadu). Každý přísedící je představen biogramem. Biogramy jsou sestaveny podle jednotné šablony. Jádrem biogramu je především sledování přísedícího v dále strukturovaných oddílech: rodina, kariéra a majetek. Východiskem pro sestavení biogramů je jednotná, přesně definovaná pramenná základna. Hlavním pramenem jsou...
|
host ::
RSS.