|
|
Zhodnocení přirozené obnovy v lese v převodu na střední les na majetku městských lesů Moravský Krumlov
Kikal, Jan
Předkládaná bakalářská práce se zabývá přirozenou obnovou dubu zimního (Quercus petraea (Matt.) Liebl) v lese v převodu na les střední. Měření bylo provedeno na majetku městských lesů města Moravský Krumlov na zkusných plochách. Ploch bylo celkem 15. Sběr dat probíhal po vegetační sezóně 2014 v únoru roku 2015. Zjišťoval se počet jedinců přirozené obnovy, u jedinců dubu se měřila výška, poslední přírůst a evidovalo se poškození. Cílem práce bylo zhodnotit stav přirozené obnovy vzhledem k souboru lesních typů, intenzitě těžebního zásahu a oplocení. Z výsledků je patrné, že nejvhodnější variantou je soubor lesních typů 2H, na kterém jedinci odrůstají nejlépe.
|
|
|
Stanovení potenciální produkční příbuznosti jednotek typologického mapování jako základu tvorby hospodářských souborů
Jírovec, Jakub
Práce je zaměřena na zjišťování produkční příbuznosti vybraných typologických jednotek, které jsou podkladem pro tvorbu hospodářských souborů. Práce byla založena na zpracování dat z opakovaně prováděné statistické provozní inventarizace na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny - lesnický úsek Borky. Hodnoceny byly tři druhy dřevin: buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies) a modřín opadavý (Larix decidua). Na základě vyšetření výškového průběhu růstu a hodnot parametrů výškové růstové funkce daných dřevin na vybraných typologických jednotkách, bylo přistoupeno k vytvoření signifikantně podobných skupin produkční příbuznosti zvlášť pro každý druh. Vzniklé skupiny byly porovnávány se standardním systémem zatřiďování souborů lesních typů do cílových hospodářských souborů (CHS). Bylo vytvořeno celkem 30 signifikantně podobných skupin. Žádná ze vzniklých skupin v rámci tří hodnocených druhů dřevin nepřekročila 60% shodu ve srovnání se standardním zatřiďováním do CHS.
|
|
|
Hodnocení pařezové výmladnosti v městských lesích Moravský Krumlov
Kuličková, Barbora
Práce se zabývá hodnocením pařezové výmladnosti na výzkumných plochách určených k převodu na střední les v Městských lesích Moravský Krumlov. Plochy byly založeny v roce 2008. Jedná se převážně o popis vývoje etáže nízkého lesa během několika let měření a porovnání ze strany věku, souboru lesních typů a intenzity zásahu. Důležitým atributem je výška výmladků a především výškové přírůsty během několika let měření. Značné škody na výmladcích byly způsobeny poměrně vysokým tlakem zvěře. Bylo zjištěno, že růst výmladků dubu zimního (Quercus petraea) má stoprocentní úspěšnost pařezové výmladnosti na souboru lesních typů 2S (svěží buková doubrava). Výmladky však obrážely i na jiných stanovištích (souborech lesních typů), ale kvůli spolupůsobení již zmíněných faktorů byla úspěšnost nižší. Dále byl hodnocen výškový přírůst výmladků podle různých variant (oplocenka, vývojová fáze, věk, soubor lesních typů, intenzita zásahu a počet výstavků na hektar). V první části se zjišťovalo, jestli mezi jednotlivými úrovněmi variant existují statisticky významné rozdíly z hlediska sledovaných parametrů (výška, přírůst výšky výmladků). V druhé části se hledaly ty úrovně variant, které vedly k vyššímu výškovému přírůstu výmladků. Dospělo se k výsledku, že ani jedna ze zvolených úrovní nevede k tvorbě maximálního výškového přírůstu výmladků. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro pěstování a obnovu spodní výmladkové etáže porostů v převodu na les střední.
|
|
|
Analýza stavu a vývoje obnovy lesa na ŠLP Masarykův les Křtiny
Zouhar, Martin
Cílem diplomové práce bylo provést rozbor a následnou analýzu obnovy lesa za období let 2003 až 2012 na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Podkladem k provedení analýzy byla data z lesní hospodářské evidence. Na základě získaných dat bylo učiněno srovnání mezi přirozenou a umělou obnovou lesa, byl porovnán podíl první a opakované obnovy lesa. Diplomová práce též analyzuje obnovu ve vztahu k stanovištním podmínkám a dřevinám.
|
|
|
Charakterizace půdních typů na souborech lesních typů lesního hospodářského celku ČLA Trutnov
Kejklíčková, Iva ; Penížek, Vít (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Základním cílem této diplomové práce je posouzení vztahu mezi nejvíce zastoupenými lesními typy a půdními typy na lesním hospodářském celku ČLA Trutnov. Současná výměra lesního hospodářského celku činí 670,41 ha. V daném území bylo stanoveno osm nejvíce zastoupených souborů lesních typů, na kterých bylo provedeno venkovní šetření. Práce je zaměřena na rozbor fytocenózy na jednotlivých souborech lesních typů, určení půdních typů a zjištění fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností půdy na jednotlivých souborech lesních typů. Dále byly na třech souborech lesních typů zjišťovány podmínky a případné rozdíly mezi porostním typem jehličnatým a listnatým. Dle výsledků šetření zjištěného při posuzování vztahu mezi lesním typem a půdním typem vyplývá, že v daných přírodních podmínkách lesního hospodářského celku ČLA Trutnov se na lesních pozemcích nacházejí soubory lesních typů odpovídající daným poměrům. Jednotlivé soubory lesních typů jsou zastoupeny v přímé závislosti na přírodních poměrech a jejich půdní profily odpovídají pedogenezi na jednotlivých stanovištích. Byla potvrzena hypotéza, že dlouhodobý vliv vegetace charakterizovaný soubory lesních typů výrazně ovlivňuje půdní prostředí a naopak. Dochází k interakci mezi fytocenózou a půdním prostředí na všech sledovaných plochách. Z výsledků je zřejmé, že rozdílné složení fytocenózy v listnatých a jehličnatých porostních typech na vybraných souborech lesních typů ovlivňují s různou intenzitou půdní fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti, humusové formy a některé vlastnosti půdních typů. Tento vliv se však oproti předpokladům neprojevil tolik výrazně.
|
|
|
Srovnání stavby a vybraných vlastností dřeva douglasky tisolisté z různých stanovišť
Timko, Lukáš
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu makroskopické stavby a zjištění vybraných fyzikálních a mechanických vlastností dřeva douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) s důrazem na porovnání zóny juvenilního a zralého dřeva a porovnání stavby a vybraných vlastností dřeva z různých stanovišť dle souborů lesních typů (3K, 3B, 3A). Z každé ze tří vybraných lokalit bylo odebráno 5 vzorníkových stromů, jejichž oddenkové části byly následně zpracovány na zkušební vzorky o rozměrech 20 x 20 x 30 mm a 20 x 20 x 300 mm. Z vybraných vlastností dřeva byly zjišťovány hustoty při vlhkosti 0 % a 12 %, konvenční hustota, celkové sesychání dřeva pro všechny tři základní směry a celkové objemové sesychání, pevnost dřeva v tlaku podél vláken, mez pevnosti v ohybu a modul pružnosti v ohybu. Byla také provedena letokruhová analýza. Bylo zjištěno, že juvenilní dřevo má širší letokruhy, nižší podíl jarního dřeva a všechny sledované vlastnosti vykazovaly nižší hodnoty. Zjišťované vlastnosti a stavba dřeva z vybraných souborů lesních typů se ve většině případů statisticky významně liší. Z lesnického hlediska lze tedy konstatovat, že výsledné materiálové charakteristiky dřeva douglasky jsou značně závislé na stanovišti, avšak výraznější vliv na vlastnosti dřeva má poloha vzorku v kmeni (centrální nebo obvodová část kmene).
|
|
|
Analýza přirozené obnovy modřínu opadavého v oblasti centrálních Brd
Tesař, Jaroslav
V diplomové práci byla provedena analýza přirozené obnovy modřínu opadavého (Larix decidua MILL.) v oblasti centrálních Brd. Cílem bylo vyhodnotit stav a podmínky přirozené obnovy modřínu v porostech. Bylo vybráno 9 porostních skupin o velikosti od 0,06 do 0,20 ha na třech stanovištích (SLT 5P, 5K, 5N). Byla zjišťována hustota nárostů, výška, výškový přírůst, věk a poškození modřínu. Světelné poměry byly zjištěny hemisférickou fotografií "Fisheye". Bylo vyhodnocováno openness, direct site factor, indirect s.f. a total s.f. Bylo zjištěno, že se na všech 3 stanovištích modřín úspěšně obnovuje přirozeně. Přirozená obnova je zde velmi hustá a zdárně odrůstá i ve zhoršených světelných poměrech. Nároky na dostatek záření se od 2 do 4 let postupně zvyšují. Velký význam má nepřímé záření. Na exponovaných a kyselých stanovištích, kde dochází k přísušku, naopak působilo záření na hustotu i odrůstaní přirozené obnovy negativně.
|
|
|
Nosatcovití lesních ekosystémů Beskyd
Hrabovský, Karel
Autor: Karel Hrabovský Název bakalářské práce: Nosatcovití lesních ekosystémů Beskyd Cílem bakalářské práce bylo stanovit bioindikační význam čeledi Curculionidae a možnost jeho využití v lesnicko typologickém klasifikačním systému. V území Moravskoslezských Beskyd (masiv Smrku, Kněhyně a údolí říčky Čeladenky v Podolánkách) byla v letech 2007--2010 sledována metodou zemních pastí fauna nosatcovitých ve 38 porostech smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.). Byla zjištěna návaznost výskytu některých druhů nosatcovitých na lesní vegetační stupně (LVS) a edafické kategorie (EK). Soubory lesních typů (SLT) se jeví jako příliš specifické, nepodařilo se zatím prokázat bioindikační vazby s nosatcovitými.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.