Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociologický pohled na charakteristiky současné architektury
Filová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce se zabývá vztahem společnosti a jejího hmotného prostředí, jímž je v tomto případě architektura. Zaměřuje se na současnou architekturu a přináší její charakteristiky, které mají vztah k oblasti společenské. Důraz je kladen na působení staveb, interakci s uživateli a na přenos významů. Práce se při charakterizování současné architektury opírá o teorie Marshalla McLuhana. Dnešní architektura se vyznačuje projektivním charakterem, který umožňuje větší participaci uživatelů na dotváření jejích významů než předchozí architektonické tradice. Vzniká nový vztah propojení společnosti a architektury, který se vyznačuje větší mírou interakce. Zároveň dochází k větší relativizaci, individualizaci a virtualizaci významů, které stavby sdělují. Architektura je dnes chladným médiem v termínech Marshalla McLuhana a vyznačuje se nízkou definicí. Oproti tomu architektonické tradice minulosti byly horkými médii s vysokou definicí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Sociologický pohled na charakteristiky současné architektury
Filová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce se zabývá vztahem společnosti a jejího hmotného prostředí, jímž je v tomto případě architektura. Zaměřuje se na současnou architekturu a přináší její charakteristiky, které mají vztah k oblasti společenské. Důraz je kladen na působení staveb, interakci s uživateli a na přenos významů. Práce se při charakterizování současné architektury opírá o teorie Marshalla McLuhana. Dnešní architektura se vyznačuje projektivním charakterem, který umožňuje větší participaci uživatelů na dotváření jejích významů než předchozí architektonické tradice. Vzniká nový vztah propojení společnosti a architektury, který se vyznačuje větší mírou interakce. Zároveň dochází k větší relativizaci, individualizaci a virtualizaci významů, které stavby sdělují. Architektura je dnes chladným médiem v termínech Marshalla McLuhana a vyznačuje se nízkou definicí. Oproti tomu architektonické tradice minulosti byly horkými médii s vysokou definicí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Projektivní architektura z pohledu sociologie
Filová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce se zabývá vztahem společnosti a jejího hmotného prostředí i kulturního produktu, jímž je architektura. Zaměřuje se na současnou projektivní architekturu. Hlavním východiskem tématu je nekritický charakter projektivní architektury, který je zde zasazen do historického vývoje stavebních stylů ve dvacátém a na počátku jednadvacátého století. V práci je sestaven obraz vývoje těchto kritických a nekritických fází s důrazem na jejich konkrétní vztah ke společnosti, jejich společenské ambice a cíle. Na základě rozboru charakteristik projektivní architektury je vyvozen vztah projektivní architektury ke společnosti. Ten je zároveň porovnán s předchozími etapami vývoje architektury. Zjištěním práce je na jedné straně posílení vztahu společnosti a projektivní architektury, na druhé straně individualizace a relativizace tohoto vztahu. Obě tyto vlastnosti jsou přímým důsledkem nekritické povahy projektivní architektury.
Comparison of the global economic crisis with a focus on impacts on the economy of the United States of America
Vilčková, Viktória ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Bakalářská práce je soustředěna na srovnání dvou největších ekonomických krizí, Velké hospodářské krize z let 1929-1933 a hospodářské krize, která začala v roce 2008. Pro porovnání těchto krizí jsem se soustředila na porovnávání jejich dopadů na ekonomiku Spojených států amerických. V první části své práce jsem se zaměřila na předkrizové situace a krátce jsem zmínila cestu k hospodářským krizím samotným. Hlavní část mé práce je věnována dvěma makroekonomických ukazatelem, na základě kterých vytvářím komparaci již zmíněných krizí. Pro tento účel jsem se rozhodla pro ukazatele inflaci a úroveň nezaměstnanosti. Poslední část je zaměřena na sekundární dopady čili reakce vlád, které se snaží zavést reformy na ozdravení ekonomiky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.