|
Sociologický pohled na charakteristiky současné architektury
Filová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce se zabývá vztahem společnosti a jejího hmotného prostředí, jímž je v tomto případě architektura. Zaměřuje se na současnou architekturu a přináší její charakteristiky, které mají vztah k oblasti společenské. Důraz je kladen na působení staveb, interakci s uživateli a na přenos významů. Práce se při charakterizování současné architektury opírá o teorie Marshalla McLuhana. Dnešní architektura se vyznačuje projektivním charakterem, který umožňuje větší participaci uživatelů na dotváření jejích významů než předchozí architektonické tradice. Vzniká nový vztah propojení společnosti a architektury, který se vyznačuje větší mírou interakce. Zároveň dochází k větší relativizaci, individualizaci a virtualizaci významů, které stavby sdělují. Architektura je dnes chladným médiem v termínech Marshalla McLuhana a vyznačuje se nízkou definicí. Oproti tomu architektonické tradice minulosti byly horkými médii s vysokou definicí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Sociologický pohled na charakteristiky současné architektury
Filová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce se zabývá vztahem společnosti a jejího hmotného prostředí, jímž je v tomto případě architektura. Zaměřuje se na současnou architekturu a přináší její charakteristiky, které mají vztah k oblasti společenské. Důraz je kladen na působení staveb, interakci s uživateli a na přenos významů. Práce se při charakterizování současné architektury opírá o teorie Marshalla McLuhana. Dnešní architektura se vyznačuje projektivním charakterem, který umožňuje větší participaci uživatelů na dotváření jejích významů než předchozí architektonické tradice. Vzniká nový vztah propojení společnosti a architektury, který se vyznačuje větší mírou interakce. Zároveň dochází k větší relativizaci, individualizaci a virtualizaci významů, které stavby sdělují. Architektura je dnes chladným médiem v termínech Marshalla McLuhana a vyznačuje se nízkou definicí. Oproti tomu architektonické tradice minulosti byly horkými médii s vysokou definicí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Projektivní architektura z pohledu sociologie
Filová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce se zabývá vztahem společnosti a jejího hmotného prostředí i kulturního produktu, jímž je architektura. Zaměřuje se na současnou projektivní architekturu. Hlavním východiskem tématu je nekritický charakter projektivní architektury, který je zde zasazen do historického vývoje stavebních stylů ve dvacátém a na počátku jednadvacátého století. V práci je sestaven obraz vývoje těchto kritických a nekritických fází s důrazem na jejich konkrétní vztah ke společnosti, jejich společenské ambice a cíle. Na základě rozboru charakteristik projektivní architektury je vyvozen vztah projektivní architektury ke společnosti. Ten je zároveň porovnán s předchozími etapami vývoje architektury. Zjištěním práce je na jedné straně posílení vztahu společnosti a projektivní architektury, na druhé straně individualizace a relativizace tohoto vztahu. Obě tyto vlastnosti jsou přímým důsledkem nekritické povahy projektivní architektury.
|
|
Comparison of the global economic crisis with a focus on impacts on the economy of the United States of America
Vilčková, Viktória ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Bakalářská práce je soustředěna na srovnání dvou největších ekonomických krizí, Velké hospodářské krize z let 1929-1933 a hospodářské krize, která začala v roce 2008. Pro porovnání těchto krizí jsem se soustředila na porovnávání jejich dopadů na ekonomiku Spojených států amerických. V první části své práce jsem se zaměřila na předkrizové situace a krátce jsem zmínila cestu k hospodářským krizím samotným. Hlavní část mé práce je věnována dvěma makroekonomických ukazatelem, na základě kterých vytvářím komparaci již zmíněných krizí. Pro tento účel jsem se rozhodla pro ukazatele inflaci a úroveň nezaměstnanosti. Poslední část je zaměřena na sekundární dopady čili reakce vlád, které se snaží zavést reformy na ozdravení ekonomiky.
|