|
|
Vliv digestátu na půdní sorpční komplex kambizemě
Doležalová, Eliška
Cílem této bakalářské práce je vymezit vliv aplikovaných hnojiv, zvláště digestátu, na parametry půdního sorpčního komplexu. Polní pokus byl založený v roce 2014 ve výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou. Vegetační pokryv byl založen ve variantách trvalý travní porost (TTP), monokultura kukuřice a Norfolský osevní postup. Jako varianty hnojení bylo hnojení digestátem, minerálními hnojivy a chlévským hnojem. Plná dávka hnojiva byla přepočítána na množství 150 kg N/ha; obsah P a K je u všech variant hnojení stejný. U vzorků z hloubek 0 - 10 cm a 10 - 20 cm jsem stanovovala hydrolytickou aciditu a hodnoty S, T a V podle Kappena.Aplikace digestátu snižuje hydrolytickou aciditu, zvyšuje obsah bazických kationtů, kationtovou výměnnou kapacitu i stupeň sorpčního nasycení bazickými kationty. Tyto změny se projevují pouze v hloubce 0 - 10 cm. Na základě výsledků této bakalářské práce můžeme odhadnout vliv dlouhodobé aplikace digestátu na vlastnosti půdního sorpčního komplexu.
|
|
|
Srovnání bylinného patra spontánně vzniklých a uměle založených lesních porostů na bývalé zemědělské půdě v okolí Huslenek
Kretová, Hana
Diplomová práce se zabývá fytocenózami v porostech lesních dřevin na bývalých zemědělských půdách v okolí obce Huslenky na Vsetínsku. Cílem práce je provést srovnání synuzie nedřevnatého podrostu náletové dřevinné vegetace a uměle založených porostů. Průzkum probíhal prostřednictvím fytocenologických snímků ve 4 lesních celcích, kde se nachází porosty o různém druhovém i prostorovém složení a o různém věku. Celkem bylo zhotoveno 83 snímků. Pro porovnání při elektronickém zpracování byl datový soubor rozšířen o data z bakalářské práce Kretová (2016), která se zabývá uměle zalesněnými smrkovými porosty ve stejném zájmovém území. Bylo tak tedy nakonec vyhodnoceno 107 snímků. Pro komplexnější posouzení rozdílů v bylinném patře bylo hodnoceno také půdní prostředí vybraných porostů. Botanické výstupy ukazují značný rozdíl v druhovém složení smrkových a samovolně rostlých porostech. Sukcesní porosty se i v poměrně mladém věku více blíží lesnímu prostředí a vyskytují se zde typicky lesní druhy ve větší míře, než je tomu u smrkových porostů. Hlavními výstupy pedologických dat jsou hodnoty pH, stupeň nasycení sorpčního komplexu a obsah uhlíku. Hodnota pH je znatelně vyšší v listnatých porostech než ve smrkových, rozdíl je patrný hlavně na horizontu Ah. Obsah uhlíku je výrazně vyšší v horizontu Ah. Mírně vyšší obsah uhlíku je ve smrkových porostech než v listnatých. Na hodnotách sorpčního komplexu lze opět vidět vliv smrkového porostu a obsah kyselých iontů, které se do půdy dostávají s opadem. U náletových porostů, které dosud nebyly zařazeny mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa byla provedena typologická diferenciace. Dále byl diskutován indikační potenciál bylinného patra a srovnávány zarůstané a smrkové porosty na základě nadstavbových jednotek geobiocenologického systému.
|
|
|
Obsah živin a charakter půdního sorpčního komplexu u vybraných půdních typů
Němec, Jakub
V diplomové práci " Obsah živin a charakter půdního sorpčního komplexu u vybraných půdních typů " hodnotíme chemismus černozemě modální, hnědozemě modální, kambizemě modální, psedogleje glejového a pararendiny kambické. Zjištěné výsledky byly porovnány s dostupnými materiály KPZP (1965 -- 1966). Výsledky ukazují na pokles obsahu humusu a mírné podkyselení u černozemě modální. U kambizemě, hnědozemě, pararendziny a pseudogleje došlo k poklesu obsahu dusíku a živin na dobrý nebo nízký stav. Kvalita humusu byla rovněž nízká, což ukazuje na nutnost opatření ke zlepšení humusového a živinného režimu orných půd.
|
|
| |
host ::
RSS.