|
|
Vývoj techniky difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro stanoveni rtuti ve vodných systémech.
Szkandera, Roman ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Řehůřková, Irena (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předložená práce obsahuje literární rešerši k tématu rtuť a stanovení rtuti a jejich forem v systému přírodních vod. Stanovení je zaměřeno na použití in-situ vzorkovací techniky difúzního gradientu v tenkém filmu a na její vývoj. Jsou popsány stávající sorpční gely používané pro stanovení rtuti technikou DGT a to Duolite GT-73, Chelex-100, Spheron-Thiol. Tato práce rozšiřuje škálu těchto sorbentů o nově připravené sorpční gely, a to Iontosorb AV modifikovaný imidazolem nebo 6-merkaptopurinem a komerčně dostupnou látku oxid titaničitý. Je popsán způsob přípravy sorpčních gelů a jejich základních testů v modelových roztocích rtuti podle předepsaných kritérii DGT Research. Testována byla akumulace rtuti v závislosti na čase, základní test návratnosti rtuti a byla stanovena kapacita sorbentu. Všechny testované sorbenty splnily požadavky základních testů a odchylky u návratnosti rtuti se pohybovaly do 10 %. Zjištěná kapacita jednotlivých sorbetů se pohybovala od 6 do 1,5 µmol.l-1 a klesala v pořadí Duolite GT-73 > ISAV-IM > Chelex-100 > Spheron-Thiol > TiO2 > ISAV-MP. Sorpce rtuti jednotlivými sorbenty byla sledována v modelových roztocích za podmínek vyskytujících se v přírodních vodách. Bylo zjištěno, že iontová síla běžně se vyskytující v přírodních vodách, neovlivňuje stanovení rtuti u žádného ze studovaných sorbentů. Přítomnost chloridů značně ovlivňuje stanovení rtuti pomocí DGT s oxidem titaničitým, a proto tento sorbent není možno doporučit pro stanovení rtuti v mořských vodách. Ze závislosti akumulovaného množství rtuti na pH vyplývá, že všechny sorbenty je možno použít v přírodních vodách v rozpětí pH 4 - 8. Nejvíce je záchyt rtuti ovlivněn přítomností huminových kyselin, obzvláště u iontovýměnných sorbetů obsahujících jiné funkční skupiny než thiolové. Výjimku tvoří oxid titaničitý, u něhož dochází k fyzikální sorpci komplexů kovů s huminovými kyselinami. Kadmium a měď v modelových roztocích v molární rovnováze i nadbytku nejvíce ovlivnily sorpci rtuti na Chelex-100 a Spheron-Thiol. Po laboratorních testech byly jednotky DGT se studovanými sorbety použity ke stanovení rtuti v systému přírodních vod řek Jižní Moravy a to Svratky, Jihlavy a Svitavy. Koncentrace rtuti stanovená pomocí DGT jednotek s Duolite GT-73 byla srovnatelná s obsahem rozpuštěné rtuti v říční vodě stanovené přímo metodou AAS. O řád menší koncentrace rtuti oproti metodě AAS byly nalezeny pomocí DGT se sorbenty Spheron-Thiol a ISAV-MP. Tyto sorbenty váží zřejmě pouze rtuť v labilních komplexech. Toho je možné využít pro speciační analýzu, kdy jsou množství rtuti stanovené Spheron-Thiolem nebo ISAV-MP odečteny od množství rtuti stanovené sorbentem Duolite GT-73. Výsledek udává množství rtuti vázané ve stabilních komplexech, například s huminovými kyselinami. Množství rtuti stanovené v ISAV-IM, Chelexu-100 a TiO2 je pravděpodobně podíl rtuti vázaný v komplexech ještě slaběji než její podíl stanovený sorbenty Spheron-Thiolem a ISAV-MP.
|
|
|
Možnosti odstranění zápachu na stokové síti
Žíla, Radim ; Malaník,, Stanislav (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti odstranění zápachu na stokové síti. V první části rešerše je popsáno, jak je obecně zápach vnímán a jakými legislativními předpisy se jeho množství v ovzduší reguluje. Druhá část rešerše se věnuje problémům vzniku zapáchajícího sulfanu na stokové síti. V této části je popsán vznik sulfanu jakožto hlavní složky zápachu. Dále jsou popsány metody pro jeho odstranění a způsoby, kterými se zápach měří. Praktická část se zabývá laboratorním testováním předem vytipovaných náplní za účelem stanovení jejich schopnosti odbourat zapáchající sulfan. V druhé části je provedeno on-line měření za účelem stanovení příčin vzniku sulfanu v dané lokalitě.
|
|
|
Eliminace zápachu na stokové síti
Novotný, Jiří ; Malaník,, Stanislav (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na eliminaci zápachu ve stokovém systému. V práci je obsažena rešerše problematiky vzniku, kontroly a nebezpečí sulfanu pro člověka a stokový systém. Dále jsou popsány metody odstranění sulfanu z vody, ze vzduchu a podrobně jsou popsány vybrané sorbenty. Praktická část se zabývá testováním sorbentů na odstranění sulfanu v laboratorním prostředí. V praktické části je také řešen zápach na konkrétním území pomocí sorpce na kanalizačních filtrech. Z měřených dat a z výsledků laboratorních rozborů jsou vyhodnoceny souvislosti vzniku zápachu a je uvedeno doporučení pro provozovatele.
|
|
|
Klasifikace korozního poškození historického olova a systém prostředků pro jeho konzervaci
Kouřil, Milan ; Ďurovič, Michal ; Bartl, Benjamin ; Strachotová, Kristýna Charlotte ; Msallamová, Šárka
Mnohé muzejní a archivní instituce se v současnosti potkávají s problematikou koroze olověných sbírkových předmětů, uložených v depozitářích, způsobenou citlivostí olova vůči těkavým organickým sloučeninám (VOC), zejména vůči kyselině octové. Zvláštní skupinou těchto olověných předmětů jsou olověné buly (kovové pečeti), které bývají obvykle připojeny k pergamenovým listinám pomocí textilního závěsného materiálu. Metodika zavádí systém kategorizace korozního poškození olověných pečetí a hodnocení podmínek jejich uložení a navrhuje postupy konzervačních opatření vhodné pro možné varianty výsledky průzkumu stavu pečetí a expozičních podmínek. Navržené konzervační postupy jsou založeny především na eliminaci agresivních složek prostředí volbou vhodných obalových materiálů a použitím sorbentů.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Možnosti represivních aktivit HZS při havárii s únikem ropných látek do vodního prostředí
Buršík, Adam
Bakalářská práce se zabývá možnostmi represivních aktivit hasičského záchranného sboru při havárii s únikem ropných látek do vodního prostředí.Jednotlivé kapitoly popisují ropu a ropné látky obecně, činnost hasičského záchranného sboru a složek integrovaného záchranného systému při havárii ropných látek s nebezpečím ohrožení znečištění vod. V konkrétní jednotce požární ochrany jsou zdokumentovány technické prostředky určené k likvidaci ropných látek a ochranné pomůcky zasahujících pracovníků při havárii, které má jednotka k dispozici.
|
|
|
Možnosti odstranění zápachu na stokové síti
Žíla, Radim ; Malaník,, Stanislav (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti odstranění zápachu na stokové síti. V první části rešerše je popsáno, jak je obecně zápach vnímán a jakými legislativními předpisy se jeho množství v ovzduší reguluje. Druhá část rešerše se věnuje problémům vzniku zapáchajícího sulfanu na stokové síti. V této části je popsán vznik sulfanu jakožto hlavní složky zápachu. Dále jsou popsány metody pro jeho odstranění a způsoby, kterými se zápach měří. Praktická část se zabývá laboratorním testováním předem vytipovaných náplní za účelem stanovení jejich schopnosti odbourat zapáchající sulfan. V druhé části je provedeno on-line měření za účelem stanovení příčin vzniku sulfanu v dané lokalitě.
|
|
|
Eliminace zápachu na stokové síti
Novotný, Jiří ; Malaník,, Stanislav (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na eliminaci zápachu ve stokovém systému. V práci je obsažena rešerše problematiky vzniku, kontroly a nebezpečí sulfanu pro člověka a stokový systém. Dále jsou popsány metody odstranění sulfanu z vody, ze vzduchu a podrobně jsou popsány vybrané sorbenty. Praktická část se zabývá testováním sorbentů na odstranění sulfanu v laboratorním prostředí. V praktické části je také řešen zápach na konkrétním území pomocí sorpce na kanalizačních filtrech. Z měřených dat a z výsledků laboratorních rozborů jsou vyhodnoceny souvislosti vzniku zápachu a je uvedeno doporučení pro provozovatele.
|
|
|
Vývoj techniky difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro stanoveni rtuti ve vodných systémech.
Szkandera, Roman ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Řehůřková, Irena (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předložená práce obsahuje literární rešerši k tématu rtuť a stanovení rtuti a jejich forem v systému přírodních vod. Stanovení je zaměřeno na použití in-situ vzorkovací techniky difúzního gradientu v tenkém filmu a na její vývoj. Jsou popsány stávající sorpční gely používané pro stanovení rtuti technikou DGT a to Duolite GT-73, Chelex-100, Spheron-Thiol. Tato práce rozšiřuje škálu těchto sorbentů o nově připravené sorpční gely, a to Iontosorb AV modifikovaný imidazolem nebo 6-merkaptopurinem a komerčně dostupnou látku oxid titaničitý. Je popsán způsob přípravy sorpčních gelů a jejich základních testů v modelových roztocích rtuti podle předepsaných kritérii DGT Research. Testována byla akumulace rtuti v závislosti na čase, základní test návratnosti rtuti a byla stanovena kapacita sorbentu. Všechny testované sorbenty splnily požadavky základních testů a odchylky u návratnosti rtuti se pohybovaly do 10 %. Zjištěná kapacita jednotlivých sorbetů se pohybovala od 6 do 1,5 µmol.l-1 a klesala v pořadí Duolite GT-73 > ISAV-IM > Chelex-100 > Spheron-Thiol > TiO2 > ISAV-MP. Sorpce rtuti jednotlivými sorbenty byla sledována v modelových roztocích za podmínek vyskytujících se v přírodních vodách. Bylo zjištěno, že iontová síla běžně se vyskytující v přírodních vodách, neovlivňuje stanovení rtuti u žádného ze studovaných sorbentů. Přítomnost chloridů značně ovlivňuje stanovení rtuti pomocí DGT s oxidem titaničitým, a proto tento sorbent není možno doporučit pro stanovení rtuti v mořských vodách. Ze závislosti akumulovaného množství rtuti na pH vyplývá, že všechny sorbenty je možno použít v přírodních vodách v rozpětí pH 4 - 8. Nejvíce je záchyt rtuti ovlivněn přítomností huminových kyselin, obzvláště u iontovýměnných sorbetů obsahujících jiné funkční skupiny než thiolové. Výjimku tvoří oxid titaničitý, u něhož dochází k fyzikální sorpci komplexů kovů s huminovými kyselinami. Kadmium a měď v modelových roztocích v molární rovnováze i nadbytku nejvíce ovlivnily sorpci rtuti na Chelex-100 a Spheron-Thiol. Po laboratorních testech byly jednotky DGT se studovanými sorbety použity ke stanovení rtuti v systému přírodních vod řek Jižní Moravy a to Svratky, Jihlavy a Svitavy. Koncentrace rtuti stanovená pomocí DGT jednotek s Duolite GT-73 byla srovnatelná s obsahem rozpuštěné rtuti v říční vodě stanovené přímo metodou AAS. O řád menší koncentrace rtuti oproti metodě AAS byly nalezeny pomocí DGT se sorbenty Spheron-Thiol a ISAV-MP. Tyto sorbenty váží zřejmě pouze rtuť v labilních komplexech. Toho je možné využít pro speciační analýzu, kdy jsou množství rtuti stanovené Spheron-Thiolem nebo ISAV-MP odečteny od množství rtuti stanovené sorbentem Duolite GT-73. Výsledek udává množství rtuti vázané ve stabilních komplexech, například s huminovými kyselinami. Množství rtuti stanovené v ISAV-IM, Chelexu-100 a TiO2 je pravděpodobně podíl rtuti vázaný v komplexech ještě slaběji než její podíl stanovený sorbenty Spheron-Thiolem a ISAV-MP.
|
host ::
RSS.