|
|
Stravování chlapců 7.-9. ročníku základní školy při pandemii Covid-19 během distanční výuky a po jejím ukončení
KVĚTOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stravování dětí a vlivem distanční výuky na jejich výživu. Cílem bylo zmapovat somatický vývoj chlapců 7.-9. ročníku, zhodnotit dodržování správných výživových doporučení a porovnat stravování při pandemii Covid-19 se stravováním po ukončení distanční výuky. Teoretická část se zabývá energetickou potřebou dětí a jejími komponenty, významem a potřebou makronutrientů a pro dětskou skupinu nejvýznamnějšími mikronutrienty. Dále se také věnuje doporučením pro dětskou výživu, pitný režim a fyzickou aktivitu, problematice stravování dětí, hodnocení somatického vývoje a v neposlední řadě vztahu pandemie covid-19 k tématu. Do výzkumné části práce se zapojilo celkem 10 chlapců, kdy každý z nich poskytnul sedmidenní jídelní záznam. Ke sběru dat byla zvolena kvalitativní metoda s využitím semistrukturovaného rozhovoru. Samotné rozhovory byly následně zpracovány do kazuistik spolu s naměřenými antropometrickými údaji a ve výsledcích jídelníčků byly zhodnoceny informace z týdenního záznamu, včetně průměrného denního propočtu nutrientů uskutečněného pomocí programu Nutriservis Professional a Kalorických tabulek. Z výsledků vyplynulo, že většina chlapců se nachází s naměřenými údaji BMI a hmotnosti na vyšších percentilových hodnotách. Během období distanční výuky došlo u informantů k souběžnému navýšení percentilu BMI i hmotnosti, přičemž u poloviny z nich zůstal výškový percentil nepozměněn. Hodnocením jednotlivých okruhů výživových doporučení bylo zjištěno, že informanti celkově nedodržují žádná ze zmíněných doporučení. Pozitivní z výsledků byla nižší konzumace sladkých a slaných lahůdek, která se však u poloviny informantů vykompenzovala slazenými nápoji. Během distanční výuky došlo u chlapců ke změně negativního rázu ve skupinách ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků, sladkých a slaných lahůdek a také ke změně pitného režimu.
|
|
|
Program seznamování předškolních dětí s hrou na pětidírkovou flétnu
MARKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je zaměřená na přínos hry na dětskou pětidírkovou flétnu v oblasti nejen hudebního rozvoje, ale také psychického a somatického. Obsahem teoretické části je seznámení s hudebními činnostmi v mateřské škole, s možnostmi a variacemi vnímání hudby a s jejím významem v předškolním vzdělávání. Je zde také zmíněno, jak zásadní je psychická podpora dítěte při různých úskalích zvládání lekcí na pětidírkovou flétnu a jak důležité je při této aktivitě nejen naplňování obecných i dílčích vzdělávacích cílů, vycházejících z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, ale také hledání vhodného způsobu, jak naplňovat tyto cíle ve všech vzdělávacích oblastech. Vzhledem k tomu, že je dětská pětidírková flétna pro spoustu lidí stále neznámá, je obsahem práce také její popis, dosazení do skupiny známějších hudebních dechových nástrojů a přiblížení jejích výhod pro děti předškolního věku. K tomuto poznání je přínosné znát historická fakta o vzniku a klasifikaci některých hudebních nástrojů. V praktické části je popsána konkrétní práce se skupinou předškolních dětí navštěvujících lekce hry na pětidírkovou zobcovou flétnu. Popsán je též přístup k jednotlivým dětem, zdůrazňující jejich individuální zvláštnosti. Ze záznamů tak vyplývá, jakých cílů lze dosáhnout po půlroční práci s těmito dětmi a jaké nejvýznamnější pokroky lze u těchto dětí sledovat. Práce je doplněna o zásobníček písní a některých pomůcek, které používám ve svých lekcích.
|
|
|
Variabilita tělesného vývoje u dětí s ADHD
Kuželová, Hana ; Ptáček, Radek (vedoucí práce) ; Škoda, Jiří (oponent) ; Hrdlička, Michal (oponent)
ADHD představuje poměrně široce rozšířenou diagnózu v dětském věku. Aktuální studie uvádějí výskyt u 5 až 10 % populace. Jedná se o skupinu vývojových poruch, projevující se v menší či větší míře ve všech oblastech života dítěte, ale i jeho okolí. Jde o poruchu vyznačující se nadměrnou aktivitou, nepozorností a impulzivitou. Vyznačuje se rozmanitou symptomatologií, různou etiologií a nejednotným vývojem a je modelovou poruchou pro interakci mezi faktory genetickými, neurobiologickými a zevními epigenetickými. Disertační práce se zabývá problematikou variability somatického vývoje u dětí s ADHD. Hlavní cílem disertační práce je analyzovat růstové odchylky medikovaných i nemedikovaných dětí s ADHD od populační normy. Dílčí otázkou práce je, zda jedním z faktorů, eventuálně zjištěných rozdílů mohou být specifické stravovací návyky, resp. specifický životní styl této skupiny. Za účelem zodpovězení otázek byly realizovány dvě nezávislé studie, první zaměřena na antropometrické vyšetření, druhá zaměřena získání infromací o stravovacích návycích a životním stylu u dětí s ADHD. Výsledky první studie poukazují na rozdíly v tělesných parametrech mezi skupinou dětí s ADHD ve srovnání s kontrolními dětmi a také mezi skupinou dětí s ADHD užívající medikaci a nemedikovanými dětmi s ADHD. Děti s ADHD jako celek...
|
|
|
Má "hospodská kultura" mladé dospělosti vliv na religiozitu?
ODEHNALOVÁ, Barbora
Práce se zabývá otázkou, zda mladí lidé navštěvující hospodská zařízení, nacházejí religiozitu. Jestli je nějaký způsob, který by ukázal na religiózní projevy při těchto návštěvách. Práce se také ptá na to, zda v těchto návštěvách hospod se religiozita projevuje. Teoretická část obsahuje informace a fakta známá od autorů zabývajícími se jednotlivými odvětvími související mi s tématem práce. Tedy s projevy religiozity ve společnosti, charakteristikou mladé dospělosti, definováním kultury a subkultury v dějinách a dnes. Jak vypadá hospodská kultura taktéž v dějinách a dnes. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu založenému na polostrukturovaném rozhovoru. Dále obsahuje charakteristiku respondentů, analýzu získaných dat a interpretaci získaných dat. To vše je konfrontováno s informacemi získanými od autorů z teoretické části.
|
host ::
RSS.