|
|
Lucerna bohů: sluneční božstvo v ugaritské literatuře (s překladem vybraných textů)
Rýdlová, Kateřina ; Vymětalová Hrabáková, Eva (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Hlavním cílem předkládané práce je sestavení, pokud možno uceleného, jasného obrazu role slunečního božstva ve starověkém Ugaritu, a to na základě podrobného studia ugaritských textů, které sluneční božstvo zmiňují, a jednotlivých obrazů a vyjádření, které jsou ve spojení s ním užity. Za tímto účelem je zvoleno několik textů, které se o slunečním božstvu zřejmě vyjadřují, těmi jsou úryvky z mýtu O Baalovi, nejrozsáhlejšího dochovaného ugaritského díla, a tří dalších tabulek označovaných KTU 1.100, 1.107 a 1.161, které jsou s bohyní Šapaš nejčastěji spojovány. Neoddělitelnou součástí této práce byl překlad vybraných textů s komentářem a podrobným gramatickým rozborem uvedeným v příloze. Z podrobného studia vybraných textů vyplývá obraz ugaritského slunečního božstva jako božstva částečně chtonického, propojujícího svět bohů, lidí i svět zemřelých. Ugaritská sluneční bohyně Šapaš, každodenně putující nebem i podsvětím, vystupuje ve jménu nejvyššího boha pantheonu a otce všech bohů Ela, jako vševidoucí dohlížitelka řádu, symbol spravedlnosti a královské moci. "Mimo- baalovské" texty zdůrazňují některé další aspekty sluneční bohyně, které nejsou z Baalova cyklu čitelné, a to zejména spojení slunečního božstva s koňmi (1.100) a její léčitelské schopnosti spojené s hadím uštknutím (1.107).
|
|
|
The God Sobek in Ptolemaic and Roman Times. A Confrontation of the Cult of Sobek in Krokodilopolis and Kom Ombo
Galuzina, Maria ; Coppens, Filip (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kultu egyptského krokodýlího boha Sobka v Ptolemaiovské a Římské době. Cílem práce je srovnání kultu Sobka v jeho chrámech ve Fajjúmské oáze s centrem v Šedetu/Krokodilopoli, a ve slavném dvojitém chrámu v Kóm Ombo v Horním Egyptě. Důležitou součástí práce je rozbor povahy a hlavních rysů božstva, včetně jeho jména, role v náboženském systému, chrámových svátků, věšteb a synkretismu s jinými božstvy. Velká pozornost je věnována též srovnání místní teologií Fajjúmské oázy a Kóm Ombo a hlavnímu teologickému spisu krokodilopolských knězů - tzv. "Fajjúmské Knize" - která obě teologie spojuje. Na základě těchto analýz se tato bakalářská práce pokouší vysledovat a popsat vývoj a rozmanitost kultu krokodýlího boha Sobka v Ptolemaiovské a Římské době.
|
|
|
The God Sobek in Ptolemaic and Roman Times. A Confrontation of the Cult of Sobek in Krokodilopolis and Kom Ombo
Galuzina, Maria ; Coppens, Filip (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kultu egyptského krokodýlího boha Sobka v Ptolemaiovské a Římské době. Cílem práce je srovnání kultu Sobka v jeho chrámech ve Fajjúmské oáze s centrem v Šedetu/Krokodilopoli, a ve slavném dvojitém chrámu v Kóm Ombo v Horním Egyptě. Důležitou součástí práce je rozbor povahy a hlavních rysů božstva, včetně jeho jména, role v náboženském systému, chrámových svátků, věšteb a synkretismu s jinými božstvy. Velká pozornost je věnována též srovnání místní teologií Fajjúmské oázy a Kóm Ombo a hlavnímu teologickému spisu krokodilopolských knězů - tzv. "Fajjúmské Knize" - která obě teologie spojuje. Na základě těchto analýz se tato bakalářská práce pokouší vysledovat a popsat vývoj a rozmanitost kultu krokodýlího boha Sobka v Ptolemaiovské a Římské době.
|
host ::
RSS.