|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Šmejkal, Jiří ; Galeová, Nicol (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie komplexu Farmy 3d tiskáren v obci Jaroslavice. Technologie 3d tisku svoji rychlostí rozvoje dalekosáhle předběhla odezvu na svoje potřeby. Postrádá novou systematicky plánovanou typologii staveb odpovídající požadavkům farem. Farmy se přizpůsobují prostorům. Hlavním cílem práce je představit možnost, jak situaci obrátit a prostory přizpůsobovat farmám. Práce navazuje na urbanistický návrh restrukturalizace Jaroslavické krajiny zpracovaným v předchozím semestru. Projekt dodržuje zavedené zásady na úrovni mikroregionu v podobě důrazu na soběstačnost, integritu obyvatelstva nebo užití současných technologií. Pozemek je umístěn na jižní části hranic obce Jaroslavice. Na pozemku se nachází 3 zemědělské stavby, které do roku 2010, kdy byla vybudována fotovoltaická elektrárna, fungovaly ve spojení se sousedním zemědělským dvorem. Po vybudování elektrárny byly vazby nenávratně zpřetrhány. Budovy jsou ve velmi špatném stavu a vzájemná kooperace již nefunguje. Projekt stávající řešení nahrazuje a ukazuje zároveň možnost využití solární energie jiným způsobem. Stavební náplň tedy pracuje s hybridní typologií, kde je kombinován výrobní areál 3d tisku společně s dosažením maximálních solárních zisků fotovoltaických panelů. Pro návrh bylo dominantně užito generativních metod ať pro hledání formy z hlediska dosažení maximálních solárních zisků nebo po ověření efektivity konstrukce. Návrh pracuje s několika scénáři možného vývoje. Jsou rozpracovány 4 různé etapy růstu a provázání výrobních prostor. Tiskárny jsou schopny sami sebe replikovat takovou rychlostí, že lze předpokládat rychlý růst. Návrh užívá metod řízeného růstu pro simulaci rozvoje komplexu v podmínkách maximální solární radiace. Zrakovou nepohodu a přehřívání je zároveň řešeno atypickými slunolamy na vnějším fasádním plášti. Na slunolamu jsou použity tenkovrstvé fotovoltaické panely, proto je krom stínění schopen vyrábět elektřinu. Energeticky výhodný tvar společně s velkou výhodou dispozičního řešení, je místo chodbových dispozic volena základní buňka na centrálním půdorysu. Díky tomu je možné kontrolovat a obsluhovat mnohem efektivněji větší část strojů. Výrobní areál dopředu počítá plnou robotizovanou automatizací.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Šmejkal, Jiří ; Galeová, Nicol (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie komplexu Farmy 3d tiskáren v obci Jaroslavice. Technologie 3d tisku svoji rychlostí rozvoje dalekosáhle předběhla odezvu na svoje potřeby. Postrádá novou systematicky plánovanou typologii staveb odpovídající požadavkům farem. Farmy se přizpůsobují prostorům. Hlavním cílem práce je představit možnost, jak situaci obrátit a prostory přizpůsobovat farmám. Práce navazuje na urbanistický návrh restrukturalizace Jaroslavické krajiny zpracovaným v předchozím semestru. Projekt dodržuje zavedené zásady na úrovni mikroregionu v podobě důrazu na soběstačnost, integritu obyvatelstva nebo užití současných technologií. Pozemek je umístěn na jižní části hranic obce Jaroslavice. Na pozemku se nachází 3 zemědělské stavby, které do roku 2010, kdy byla vybudována fotovoltaická elektrárna, fungovaly ve spojení se sousedním zemědělským dvorem. Po vybudování elektrárny byly vazby nenávratně zpřetrhány. Budovy jsou ve velmi špatném stavu a vzájemná kooperace již nefunguje. Projekt stávající řešení nahrazuje a ukazuje zároveň možnost využití solární energie jiným způsobem. Stavební náplň tedy pracuje s hybridní typologií, kde je kombinován výrobní areál 3d tisku společně s dosažením maximálních solárních zisků fotovoltaických panelů. Pro návrh bylo dominantně užito generativních metod ať pro hledání formy z hlediska dosažení maximálních solárních zisků nebo po ověření efektivity konstrukce. Návrh pracuje s několika scénáři možného vývoje. Jsou rozpracovány 4 různé etapy růstu a provázání výrobních prostor. Tiskárny jsou schopny sami sebe replikovat takovou rychlostí, že lze předpokládat rychlý růst. Návrh užívá metod řízeného růstu pro simulaci rozvoje komplexu v podmínkách maximální solární radiace. Zrakovou nepohodu a přehřívání je zároveň řešeno atypickými slunolamy na vnějším fasádním plášti. Na slunolamu jsou použity tenkovrstvé fotovoltaické panely, proto je krom stínění schopen vyrábět elektřinu. Energeticky výhodný tvar společně s velkou výhodou dispozičního řešení, je místo chodbových dispozic volena základní buňka na centrálním půdorysu. Díky tomu je možné kontrolovat a obsluhovat mnohem efektivněji větší část strojů. Výrobní areál dopředu počítá plnou robotizovanou automatizací.
|
|
|
Vliv solární radiance na morfologickou a anatomickou stavbu jehlic smrku ztepilého
Ambrož, Petr
V oblasti pohoří Hrubý Jeseník bylo na severních a jižních svazích v rozdílných nadmořských výškách vybráno celkem dvanáct lokalit se stejnověkými smrkovými porosty. Na každé lokalitě byly odebrány vzorky slunných jednoletých prýtů. Z těchto prýtů byly odebrány jehlice a zhotoveny příčné řezy. Zároveň byly odebrány jehlice pro analýzu projekční plochy, délky a sušiny jehlice. U vytvořených mikroskopických preparátů byla změřena výška, šířka, plocha příčného řezu a plocha středního válce. Následně byly z výškopisu a hodnot solární radiace vytvořeny pro vybrané parametry jehlic predikční mapy v programu ArcGIS. Zjistilo se, že anatomicko-morfologické rozměry jehlic nemají s rostoucí nadmořskou výškou lineární charakter. Solární radiace nejlépe korelovala s délkou jehlic. V tomto případě byla změna délky jehlic vysvětlena z 82 % změnou solární radiace. Přestože o růstu jehlic a tím pádem i stromů rozhoduje komplexní působení vnějších a vnitřních faktorů, poukazují tyto výsledky na významný vliv dopadající solární radiace na růst smrku ztepilého v oblasti Hrubého Jeseníku.
|
|
|
Výpočet radiace v lesních porostech na základě dat leteckého laserového skenování
Patočka, Zdeněk
Nejdůležitější veličinou ovlivňující průnik paprsků solární radiace lesním porostem je index listové plochy (LAI). V současné době se pro výpočet LAI nabízí využití leteckého laserového skenování jako nové nepřímé metody. V této diplomové práci byl LAI terestricky měřen analýzou hemisférických fotografií a pomocí regrese porovnán s indexem průniku laseru lesním porostem (LiDAR Penetration Index - zkr. LPI). Bylo vytvořeno několik regresních modelů popisujících závislost LAI a LPI s koeficienty determinace od 0,71 do 0,81. Index listové plochy byl dále aplikován do Beer-Lambertova zákona pro výpočet radiace v lesních porostech. V závěru této práce jsou popsány možnosti praktické aplikace LPI do oblasti lesního hospodářství (odhad zakmenění, optimalizace clonných sečí apod.).
|
host ::
RSS.