|
|
Význam biotické a abiotické složky ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou
Hanzelková, Věra ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou mají vliv na utváření rostlinného společenstva. Rostliny působí jak na svůj druh, tak na ostatní druhy rostlin. Vazba může být kladná či záporná. Rostliny ovlivňují půdu, změní její vlastnosti a půda zpětně ovlivní růst rostliny. Půdní složky se dají rozdělit na biotickou a abiotickou. Abiotická složka podmiňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Hlavními vlastnostmi jsou struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH půdy a množství a dostupnost živin. Biotickou složku tvoří půdní biota. Jednotlivé organismy mohou sloužit jako dekompozitoři, symbionti nebo jako patogeny. Velkou část půdní bioty tvoří mikroorganismy, z nichž nejdůležitějšími jsou houby a bakterie. Abiotická složka působí ve zpětnovazebných interakcích spíše nespecificky, zatímco biotická je specifičtější. Obě složky mezi sebou také interagují a určují tak výsledný vliv na rostlinu i typ a intenzitu vzájemných interakcí mezi různými druhy rostlin. Cílem této práce je ukázat význam těchto složek ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou. Klíčová slova: zpětnovazebná interakce mezi rostlinou a půdou, abiotické faktory, biotické faktory, struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH, živiny, arbuskulární mykorhiza, N- fixující bakterie
|
|
| |
|
| |
|
|
Odtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou
Vondrka, A. ; Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav
Analýza tvorby odtoku v malém horském povodí umožňuje lépe pochopit mechanismy tvorby extrémních odtoků na malých povodích, zejména podíl staré (půdní) a nové (dešťové) vody v jednotlivých fázích odtoku. V příspěvku se popisuje metoda, jak zjistit, kdy v toku teče nová dešťová voda. Metoda je založená na měření vodivosti vody a koncentrace K.sup.+./sup. iontů ve vodě v toku. Cílem je odlišit starou a novou vodu protékající uzávěrovým profilem malého horského povodí. Jako nová voda se označuje voda srážková, která byla v kontaktu s půdou jen velice krátkou dobu – několik minut nebo hodin. Termín stará voda označuje vodu, která byla zadržena v půdě po mnoho dní nebo týdnů. Ve vegetační sezóně koncentrace K.sup.+./sup. v půdní vodě klesá s trváním styku vody s půdou a kořeny rostlin, tudíž koncentrace K.sup.+./sup. ve vodě v toku je indikátorem stáří vody, tedy délky zdržení vody v půdě.
|
|
| |
host ::
RSS.