|
|
Vliv aplikace plazmatem aktivované vody na půdní strukturu
Jedlička, Jan
Vývoj se nevyhnul ani zemědělství, uplatňují se v něm nové techniky a technologie a dochází k propojování nových oborů. Kromě toho se hledají alternativní zdroje pro hnojiva či ochranné prostředky na rostliny. V poslední době se poukazuje na možnost využití plazmatem aktivované vody (PAW) v rostlinné výrobě jako zdroj dusíku a poukazuje se na jeho fungicidní a baktericidními účinky. Prozatím však není ověřen případný vliv na půdní vlastnosti. Cílem této práce bylo ověřit pomocí pilotního nádobového pokusu (černozem) vliv aplikace PAW na půdní strukturu, resp. vodostálost půdních agregátů. Vůči kontrole (destilovaná voda) byly posuzovány hodnoty dvou typů PAW (PAW-AC, PAW-DBD). Nádobový pokus byl realizován v podobě postupného zalévání půdy v květináčích a postupného ukončování v 5 termínech (1. termín 525ml, 2. termín 825 ml, 3. termín 1125 ml, 4. termín 1425 ml, 5. termín 1725 ml). Půdní vzorky byly z květináčů odebírány ve 3 vrstvách (Vrch, Střed, Dole) za účelem ověření případné akumulace účinku tekutiny v některé části nádoby. Z porovnání dvou variant plazmatem aktivované vody (PAW-AC a PAW-DBD) s kontrolou (destilovanou vodou) je patrné, že ani jedna varianta PAW neporušuje stabilitu půdních agregátů a tedy ani půdní strukturu. Na základě pilotního pokusu by bylo možné konstatovat, že aplikace PAW nezhoršuje stav půdní struktury a mohla by se stát součástí zemědělského hospodaření bez obavy ovlivnění této vlastnosti. Je však potřeba provést další pokusy s jinými půdními typy.
|
|
|
Význam biotické a abiotické složky ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou
Hanzelková, Věra ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou mají vliv na utváření rostlinného společenstva. Rostliny působí jak na svůj druh, tak na ostatní druhy rostlin. Vazba může být kladná či záporná. Rostliny ovlivňují půdu, změní její vlastnosti a půda zpětně ovlivní růst rostliny. Půdní složky se dají rozdělit na biotickou a abiotickou. Abiotická složka podmiňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Hlavními vlastnostmi jsou struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH půdy a množství a dostupnost živin. Biotickou složku tvoří půdní biota. Jednotlivé organismy mohou sloužit jako dekompozitoři, symbionti nebo jako patogeny. Velkou část půdní bioty tvoří mikroorganismy, z nichž nejdůležitějšími jsou houby a bakterie. Abiotická složka působí ve zpětnovazebných interakcích spíše nespecificky, zatímco biotická je specifičtější. Obě složky mezi sebou také interagují a určují tak výsledný vliv na rostlinu i typ a intenzitu vzájemných interakcí mezi různými druhy rostlin. Cílem této práce je ukázat význam těchto složek ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou. Klíčová slova: zpětnovazebná interakce mezi rostlinou a půdou, abiotické faktory, biotické faktory, struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH, živiny, arbuskulární mykorhiza, N- fixující bakterie
|
|
|
Using the dye tracer for visualization of preferential flow in macro- and micro-scale
Kodešová, R. ; Němeček, K. ; Kodeš, V. ; Žigová, Anna
Study is focused on the visualization of the preferential flow in different soil types and their horizons using the dye tracer experiment. The field ponding dye infiltration experiments were performed in two soil types: Haplic Luvisol and Haplic Cambisol. In addition, the thin soil section were made and micromoprphological images were used to study soil aggregate structure and dye distribution in microscale. Images of the dye patterns (taken in macro- and micro-scales) documented very different nature of the preferential flow in different soil types and also within the soil profiles.
|
host ::
RSS.