Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komunitní bydlení. Případová studie komunitního projektu Bydlinská zahrádka
Hlávka, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociologickými pohledy na sdílené bydlení nebo cohousing a je založena na případové studii projektu v Těšíkovské bydlišti. Práce navazuje na sociologické studie komunity, které omezují vliv komunit, a sousedské vztahy na formování společného bydlení. Práce také popisuje různé modely společného života a poskytuje konkrétní příklady cohousingových projektů v různých evropských zemích. Druhá část diplomové práce se zaměřuje na samotný projekt Bydlinská zahrádka, kde pro kvalitativní studium komunity využívá techniky polostrukturovaných rozhovorů, vyprávění a pozorování. Na základě údajů získaných v tomto výzkumu tato práce kritizuje Tönniesovy koncepty Gemeinshaft a Gesselschaft a dále uvádí principy sdíleného života v naší zemi ve srovnání s moderními evropskými trendy. Práce tak přináší jedinečný pohled na fenomén cohousingu v českém kontextu a přispívá k diskusi o tom, proč tento způsob života nachází v České republice tak malou odezvu.
Komunitní bydlení. Případová studie komunitního projektu Bydlinská zahrádka
Hlávka, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociologickými pohledy na sdílené bydlení nebo cohousing a je založena na případové studii projektu v Těšíkovské bydlišti. Práce navazuje na sociologické studie komunity, které omezují vliv komunit, a sousedské vztahy na formování společného bydlení. Práce také popisuje různé modely společného života a poskytuje konkrétní příklady cohousingových projektů v různých evropských zemích. Druhá část diplomové práce se zaměřuje na samotný projekt Bydlinská zahrádka, kde pro kvalitativní studium komunity využívá techniky polostrukturovaných rozhovorů, vyprávění a pozorování. Na základě údajů získaných v tomto výzkumu tato práce kritizuje Tönniesovy koncepty Gemeinshaft a Gesselschaft a dále uvádí principy sdíleného života v naší zemi ve srovnání s moderními evropskými trendy. Práce tak přináší jedinečný pohled na fenomén cohousingu v českém kontextu a přispívá k diskusi o tom, proč tento způsob života nachází v České republice tak malou odezvu.
Sociologický pohled na charakteristiky současné architektury
Filová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce se zabývá vztahem společnosti a jejího hmotného prostředí, jímž je v tomto případě architektura. Zaměřuje se na současnou architekturu a přináší její charakteristiky, které mají vztah k oblasti společenské. Důraz je kladen na působení staveb, interakci s uživateli a na přenos významů. Práce se při charakterizování současné architektury opírá o teorie Marshalla McLuhana. Dnešní architektura se vyznačuje projektivním charakterem, který umožňuje větší participaci uživatelů na dotváření jejích významů než předchozí architektonické tradice. Vzniká nový vztah propojení společnosti a architektury, který se vyznačuje větší mírou interakce. Zároveň dochází k větší relativizaci, individualizaci a virtualizaci významů, které stavby sdělují. Architektura je dnes chladným médiem v termínech Marshalla McLuhana a vyznačuje se nízkou definicí. Oproti tomu architektonické tradice minulosti byly horkými médii s vysokou definicí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Projektivní architektura z pohledu sociologie
Filová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce se zabývá vztahem společnosti a jejího hmotného prostředí i kulturního produktu, jímž je architektura. Zaměřuje se na současnou projektivní architekturu. Hlavním východiskem tématu je nekritický charakter projektivní architektury, který je zde zasazen do historického vývoje stavebních stylů ve dvacátém a na počátku jednadvacátého století. V práci je sestaven obraz vývoje těchto kritických a nekritických fází s důrazem na jejich konkrétní vztah ke společnosti, jejich společenské ambice a cíle. Na základě rozboru charakteristik projektivní architektury je vyvozen vztah projektivní architektury ke společnosti. Ten je zároveň porovnán s předchozími etapami vývoje architektury. Zjištěním práce je na jedné straně posílení vztahu společnosti a projektivní architektury, na druhé straně individualizace a relativizace tohoto vztahu. Obě tyto vlastnosti jsou přímým důsledkem nekritické povahy projektivní architektury.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.