Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kolektivizace v obci Němětice v letech 1950-1960
Jirsa, Tomáš ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
(česky): Podstatou práce je zaměření se na vysvětlení problematiky kolektivizace českého venkova na příkladu jihočeské vesnice Němětice v období let 1950-1960 s pomocí metody mikrohistorické sondy do života této obce. Úvod práce se zabývá představením kontextu Českobudějovického kraje a strakonického okresu a charakteristikou obce v období před nástupem kolektivizace z hlediska politického, náboženského a sociálně-ekonomického. Důraz je dáván na specifika, která odlišovala Němětice od běžné obce podobné velikosti. Hlavní část práce se věnuje událostem celostátního měřítka majícím návaznost na dění v obci, právnímu rámci připravované kolektivizace a vylíčení procesu založení a fungování JZD v obci. Cílem této části je popsat metody, jež měly zlomit odpor proti kolektivizaci a přimět rolníky ke vstupu do JZD. Hlavní důraz autor klade na vylíčení poslední etapy kolektivizace v obci probíhající v letech 1956-1959, v níž došlo k definitivnímu ustavení JZD III. typu a kulackému procesu s padesátihektarovým sedlákem Milošem Boháčem. Cílem této práce je zhodnocení role obce v celém regionu, popsání forem perzekucí osob z vesnice na osudech tří modelových občanů - padesátihektarového sedláka, mlynáře a středního zemědělce a podání analýzy rozpadu mezisousedských vztahů a vztahu rolníka k půdě v průběhu...
Kolektivizace zemědělství na nymburském okrese 1948 - 1953
Rajlová, Lucie ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kolektivizace na nymburském okrese 1948 - 1953 je primárně zpracována jako stručný náhled na počátek kolektivizace na nymburském okrese, vymezeno lety 1948 až 1953. První část je věnována stručnému popisu zemědělství v Československu a jeho vývoji po druhé světové válce. Připomenuty budou některé předpoklady, ze kterých vycházelo poválečné družstevní zemědělství po roce 1945, jako byly Hradecký program a Ďurišovy zemědělské zákony. Část práce je věnována i okolnostem zákazu Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, tedy strany agrární - v rámci poválečné politické obnovy po roce 1945. Předválečná agrární strana měla ve svých řadách četné zastoupení sedláků. Mezi nimi byla řada těch, kteří byli v dalších letech nejcitelněji postiženi kolektivizačními praktikami. Dále práce připomíná počátky kolektivizace v ČSR po únoru 1948. Hlavní pozornost pak věnuji vzniku a činnosti JZD ve vybraných obcích nymburského okresu v uvedeném období. Poslední část je věnována některým politickým procesům se zemědělci na nymburském okrese, též jejich využití v dobové propagandě. V přílohách jsou k bakalářské práci připojeny tabulky s údaji a dobové propagační materiály. Stěžejní části práce byly vypracovány na základě studia materiálů ze Státního okresního archivu Nymburk,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.