|
|
Financování služeb sociální péče pro seniory v ČR - současné problémy a výzvy
Červenková, Vladimíra ; Mašková, Pavla (vedoucí práce) ; Bareš, Pavel (oponent)
Předmětem diplomové práce s názvem "Financování služeb sociální péče pro seniory v ČR - současné problémy a výzvy" je analýza systému služeb sociální péče pro seniory vzhledem k tomu, že současné nastavení systému financování je předmětem kritiky pro jeho neefektivitu. Cílem této práce je kriticky reflektovat změny ve způsobu poskytování a financování služeb sociální péče pro seniory v ČR po roce 2007 v kontextu současných výzev týkajících se dlouhodobé sociálně-zdravotní péče. Práce se ve svém úvodu nejprve zabývá formulací výzkumného problému, představuje dílčí cíle, výzkumné otázky a použité metody sběru dat, kterými jsou metody tvorby a analýzy veřejné politiky a kvalitativní výzkumné metody. Dále se věnuje teoretickému zakotvení sociálních služeb a jejich financování. V další kapitole práce pojednává o vývoji systému sociálních služeb a představuje změny v poskytování a financování služeb sociální péče, ke kterým došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Následující část se zabývá rozborem systému financování služeb sociální péče z hlediska finančních zdrojů a problémů financování prostřednictvím příspěvku na péči a dotací ze státního rozpočtu, a vzájemným propojením systému sociálních služeb a zdravotní péče v kontextu dlouhodobé sociálně- zdravotní péče....
|
|
|
Financování služeb sociální péče pro seniory v ČR - současné problémy a výzvy
Červenková, Vladimíra ; Mašková, Pavla (vedoucí práce) ; Bareš, Pavel (oponent)
Předmětem diplomové práce s názvem "Financování služeb sociální péče pro seniory v ČR - současné problémy a výzvy" je analýza systému služeb sociální péče pro seniory vzhledem k tomu, že současné nastavení systému financování je předmětem kritiky pro jeho neefektivitu. Cílem této práce je kriticky reflektovat změny ve způsobu poskytování a financování služeb sociální péče pro seniory v ČR po roce 2007 v kontextu současných výzev týkajících se dlouhodobé sociálně-zdravotní péče. Práce se ve svém úvodu nejprve zabývá formulací výzkumného problému, představuje dílčí cíle, výzkumné otázky a použité metody sběru dat, kterými jsou metody tvorby a analýzy veřejné politiky a kvalitativní výzkumné metody. Dále se věnuje teoretickému zakotvení sociálních služeb a jejich financování. V další kapitole práce pojednává o vývoji systému sociálních služeb a představuje změny v poskytování a financování služeb sociální péče, ke kterým došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Následující část se zabývá rozborem systému financování služeb sociální péče z hlediska finančních zdrojů a problémů financování prostřednictvím příspěvku na péči a dotací ze státního rozpočtu, a vzájemným propojením systému sociálních služeb a zdravotní péče v kontextu dlouhodobé sociálně- zdravotní péče....
|
|
|
Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb na krajské úrovni
Pospíšil, David ; Bareš, Pavel (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Diplomová práce 2013 Bc. David Pospíšil, DiS. Abstrakt: Předmětem této diplomové práce je analýza současného stavu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na úrovni krajů. Práce současně popisuje historický kontext komunitního plánování, sociální služby a jejich financování. V této práci bylo využito zejména studium legislativních dokumentů, byla použita metoda popisu veřejně politického problému formou znázornění stromu problémů, vícekriteriální hodnocení střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na úrovni krajů a dotazníkové šetření u zástupců krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí. Diplomová práce se zabývala oblastí střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb ve vztahu k současnému legislativnímu ukotvení v zákoně o sociálních službách. Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb vychází z principu subsidiarity. Celý proces by měl být maximálně otevřený zejména k veřejnosti a dalším bezprostředním aktérům, kterými jsou např. poskytovatelé nebo uživatelé sociálních služeb. I když proces plánování není zcela novým nástrojem pro rozhodování a tvorbu strategií, objevuje se zde mnoho činností a oblastí, které nejsou kvalitně provázané, např. proces financování sociálních služeb, který je zajišťován částečně na krajské i na centrální úrovni. V procesu plánování se také objevují...
|
|
|
Důsledky platnosti zákona o sociálních službách na financování sociálních služeb na příkladu správního obvodu Jindřichův Hradec
Zachová, Petra ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce se zabývá výzkumným problémem nový způsob financování sociálních služeb z veřejných zdrojů jako zdroj finanční nejistoty poskytovatelů sociálních služeb. Práce je případovou studií správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec a i závěry jsou pouze pro toto území. Většina dat byla sebrána s platností k 31.12.2009. Cílem práce bylo vyhodnotit tři roky účinnosti zákona o sociálních službách v oblasti financování sociálních služeb, přičemž dílčím cílem práce bylo zjistit, jaké změny přinesl nový rovnoprávný systém financování sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. K dosažení cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek, které se podařilo zodpovědět. K získání odpovědí na ně byla využita kombinace kvalitativních i kvantitativních metod a primárních i sekundárních dat. Teoreticky je práce opřena o teorii veřejné správy, koncept neziskového sektoru, ekonomický koncept sociálních služeb včetně jejich ekonomiky a o koncept autonomie seniorů a osob se zdravotním postižením. Dále jsou využity právní předpisy z oblasti lidských práv, nevládních organizací, samosprávných celků a právní úprava oblasti financování sociálních služeb. Vlastní případová studie byla rozdělena do sedmi dílčích kapitol. Věnuje se obecné charakteristice...
|
|
|
Informovanost personálu poskytovatelů sociálních služeb Jihočeského kraje o mimořádných událostech
HANZALOVÁ, Edita
Bakalářská práce se zabývá informovaností personálu poskytovatelů sociálních služeb Jihočeského kraje o mimořádných událostech. Pro bakalářskou práci byly náhodně vybrány sociální zařízení poskytující pobytovou formu pro zdravotně postižené osoby. V těchto zařízeních jsou klienti po celou dobu závislí na pomoci druhých v tomto případě na personálu. Z toho důvodu by personál měl být dostatečně informován o mimořádných událostech a doporučených způsobech chování při jejich vzniku. Mezi sociální zařízení starající se o zdravotně postižené osoby a poskytující pobytovou formu patří: domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a sociální rehabilitace. V teoretické části bakalářské práce je řešena problematika mimořádných událostí a dělení dle jejich vzniku. Jedná se o přírodní mimořádné události a mimořádné události způsobené lidskou činností. Podle Havarijního plánu Jihočeského kraje jsou vybrané mimořádné události představeny konkrétněji. Další kapitolou bakalářské práce, která je velmi podstatná k danému tématu, je popis sociálních služeb. Popisuji zde sociální služby, které poskytují pobytovou formu a starají se o zdravotně postižené osoby. Na území Jihočeského kraje odpovídalo těmto kritériím 81 zařízení. Pro praktickou část bylo náhodným výběrem osloveno 30 zařízení. Dotazníkového šetření se aktivně účastnilo 20 z oslovených zařízení. Cíl práce korespondoval s formulovanou výzkumnou otázkou, a to "Jaká je znalost personálu poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje o mimořádných událostech?". K dosažení cíle práce a zodpovězení výzkumné otázky bylo realizováno dotazníkové šetření u vybraných zařízení na území kraje. Byly vytvořeny dva typy dotazníků. Jeden dotazník byl určen pro ředitele nebo odpovědné vedoucí poskytovatelů sociálních služeb. Obsahoval celkem 15 otázek. Dotazníkové šetření u ředitelů a odpovědných vedoucích poskytovatelů sociálních služeb probíhal metodou PAPI (Paper And Pen Interviewing). Dále byl vytvořen dotazník pro personál poskytovatelů sociálních služeb. Tento dotazník byl rozdělen na tři části a obsahoval celkem 28 otázek. První část obsahovala 4 otázky, které poskytovaly informace o respondentovi. Druhá část obsahovala 16 otázek. Tato část byla zaměřena na základní znalosti respondentů v otázkách mimořádných událostí. V poslední třetí části bylo 8 otázek, které byly zaměřeny na sebehodnocení personálu poskytovatelů sociálních služeb. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace. Informovanost personálu poskytovatelů sociálních služeb byla hodnocena v jednotlivých otázkách mimořádných událostí a následně v tematických oblastech mimořádných událostí. Mezi tematické oblasti patří nebezpečné chemické látky, ochrana obyvatelstva, požár, epidemie, radiační havárie, povodeň, evakuace a první pomoc. K hodnocení informovanosti personálu poskytovatelů sociálních služeb byla stanovena hranice 80 % správných odpovědí. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že personál poskytovatelů sociálních služeb není dostatečně informovaný v otázkách mimořádných událostí. Hranice úspěšnosti byla splněna v otázce, k čemu sloučí varovný signál "všeobecná výstraha" a v otázce, co je akutní nemoc z ozáření. V tematických oblastech nebyla hranice úspěšnosti splněna nikde. V rámci bakalářské práce byla hodnocena i celková připravenost sociálních zařízení na vznik mimořádných událostí. Všichni účastnění poskytovatelé sociálních služeb mají zpracovaný požární evakuační plán a většina provádí nácvik evakuace. Z bakalářské práce vyplývá, že personál poskytovatelů sociálních služeb je nedostatečně informovaný o mimořádných událostech a poskytovatelé sociálních služeb nedostatečně školí svůj personál a klienty o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádných událostí.
|
host ::
RSS.