|
|
Allomothering u savců
Šedivá, Jitka ; Dokoupilová, Adéla (vedoucí práce) ; Masopustová, Renata (oponent)
Allomothering je označován jako náhradní rodičovská péče, poskytovaná jedincem, který není rodič mláděte, avšak žije s ním ve stejné skupině či tlupě. Toto chování mláděti pomáhá s vývojem a zvýhodňuje jej v době nepřítomnosti jeho matky. V rámci celé skupiny allomothering posiluje sociální vazby mj. tím, že snižuje agresivitu a naopak zvyšuje míru kooperativního chování.
Allomothering se vyskytuje u sociálně žijících druhů a byl pozorován nejen u jedinců ve volné přírodě, ale také u jedinců chovaných v lidské péči, nejčastěji u ptáků, primátů, hlodavců, kytovců, kopytníků, šelem a také u lidí.
Z pohledu evoluční biologie, která se snaží vysvětlit důvody vedoucí ke vzniku tohoto chování, je allomothering spojován zejména s Hamiltonovou teorií příbuzenského výběru a Triversovou teorií recipročního altruismu.
Etologie pak popisuje různé specifické formy nemateřské péče. Ta může být rozdělena na péči přímou, kterou jsou mláďata aktivně ovlivňována (např. kojení či držení) a nepřímou, která nesouvisí přímo s mláďaty (ochrana před predátory). Existuje množství forem allomotheringu, které se mohou výrazně lišit jak mezi jednotlivými živočišnými druhy, tak rámci jedné skupiny. Nejčastěji se jedná o babysitting, provisioning, ochranu mláděte před predátory, allosuckling, grooming, adopci, nošení či držení mláděte.
Dnes jsou již dobře popsány praktické dopady allomotheringu a vědecké studie se shodují v tom, že je toto chování přínosem pro matku, mládě i pečující samici. Přínosy pro matku mláděte spočívají např. v úspoře energie v období produkce mléka, které je jedním z fyzicky nejnáročnějších. Kromě vynaložení menšího množství energie, je pro matku přínosem i možnost rychlejšího zpětného začlenění do reprodukčního života. Pečujícím samicím, většinou dosud nerodícím, pak allomothering např. umožňuje získat mateřské zkušenosti. Samotným mláďatům pak zvyšuje šance na přežití.
|
host ::
RSS.