|
|
Pohled na reflexi ve vzdělávání v oborech sociální práce a ošetřovatelství
Čajko Eibicht, Monika ; Lorenz, Walter (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent) ; Vacková, Jitka (oponent)
V období dynamických společenských změn a nejistot se reflektivní praxe stává pro sociální práci a ošetřovatelství klíčovou. Tato disertační práce zkoumá epistemologické základy a multidimenzionální povahu reflexe v rámci profesního vzdělávání z různých teoretických perspektiv testovaných prostřednictvím originálních empirických zjištění, jejichž cílem je předejít redukci reflexe na pouhou techniku, a naopak podpořit dialog, interdisciplinární spolupráci a participativní přístupy. Vychází z fenomenologického a kritického konstruktivistického přístupu s cílem prohloubit porozumění individuálním i kolektivním zkušenostem vzdělavatelů a jejich reflektivním praktikám. Struktura práce odpovídá třem empirickým fázím. První fáze zkoumá charakteristiky reflexe a její rozvojový potenciál prostřednictvím dotazníků SRIS a PHLMS. Druhá fáze, zahrnující reflexivní tematickou analýzu rozhovorů, se věnuje názorům vzdělavatelů na reflexi a jejich metodám podpory reflektivity u studentů. Ve třetí fázi práce využívá Q metodologii ke zpracování a analýze různých pohledů na reflexi mezi vzdělavateli. Tato metoda, v českém prostředí dosud málo využívaná, umožňuje hlubší zkoumání subjektivních aspektů vzdělávací praxe. Účast 35 vzdělavatelů vedla k identifikaci tří hlavních faktorů: fenomenologického, pragmatického a...
|
|
|
Rodinná konference v sociální práci při práci s rodinou
Mužíková, Soňa ; Schmidová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Název: Rodinná konference v sociální práci při práci s rodinou Cíle: tit možnosti a úskalí rodinných konferencí prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů pracovníky Polostrukturovaný rozhovor Výsledky: Na základě odpovědí našich respondentů bylo zjištěno, že metoda RK je vhodná pro práci s rodinou. Oproti jiným metodám dává více kompetencí rodině a dítěti, při řešení problému. Koordinátor RK je člověk, který j proškolený, řídí a vede celý proces RK. Koordinátor RK by měl umět naslouchat a řešit konflikty. Respektuje rodi a měl by v metodě RK vidět smysluplnost. Jako úskalí metody RK uvedli naši respondenti práce s spolupráce s organizacemi a odborníky a malá podpora od státu. Možnosti přesahu RK uvedli naši respondenti spiritualitu a výhody oproti PK. Klíčová slova: Rodina, Rodinná konference, Koordinátor, Sociální pracovníci, OSPOD
|
|
|
Druhy sociálních služeb poskytovaných osobám tělesné a mentálně postiženým evangelickými církvemi na území České republiky
El-Riahi, Sorajja ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá druhy sociálních služeb pro tělesně a mentálně postižené osoby poskytovaných evangelickou církví na území České republiky. Cílem práce je zmapování těchto služeb a umožnit tak náhled do chodu denních a týdenních stacionářů, jako hlavních poskytovatelů těchto služeb, jejich klientů a do náplně práce pečujících a vedoucích pracovníků. Současně se také zaměřuje na evangelickou církev jako provozovatele, její historii a dále geografii stacionářů po ČR. V praktické části je formou kvantitativní výzkumné strategie zjišťována spokojenost tří opatrovníků se zařízením a pracovníky stacionáře Na palubě a přínos stacionáře jejich blízkým.
|
|
| |
|
|
Nízkoprahová centra na vybraných sociálních sítích
ŠTURMOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zaměřuje na význam sociálních sítí v sociální práci a jejich přínos pro sociální pracovníky v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Teoretická část zahrnuje vymezení této sociální služby, definici cílové skupiny, terénní a ambulantní práce. Dále je popsána sociální práce online, přístup k online práci v zahraničí, následuje téma trávení volného času dětí a jak pandemie Covid-19 ovlivnila služby nízkoprahových zařízeních. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jaký význam mají sociální sítě pro sociální práci v nízkoprahových centrech. Dílčí cíl charakterizoval význam využívání sociálních sítích pro sociální pracovníky. Byla využita kvalitativní výzkumná strategie, polostrukturované rozhovory a zpracováním dat pomocí IPA analýzy byla podrobně prozkoumána subjektivní zkušenosti informantů s danou problematikou. Výzkumný soubor tvořili informanti z Jihočeského kraje (N=8) a Prahy (N=8), kteří pracují v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Analýzou bylo zjištěno šest hlavních témat, která zahrnují význam sociálních sítích pro sociální pracovníky, pro klienty, význam sítí v době pandemie, zařazení online sociální práce jako jednu z forem sociální práce, vnímaní sociálních sítí sociálními pracovníky a jejich význam do budoucna. Práce by mohla pomoci pro rozšíření sociální práce s dětmi a mládeží do digitální sféry a více se jim tak přiblížit v online světě. Do budoucna by se digitální práce mohla využívat i pro další cílové skupin. Má práce může sloužit také jako podklad pro studenty sociálních oborů, sociální pracovníky, odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků pracujících v nestátních neziskových organizacích
HRUBEŠOVÁ, Nikola
Diplomová práce se zaměřuje na téma celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků, kteří pracují v nestátních neziskových organizacích. Cílem této práce bylo zjistit jaké mají možnosti sociální pracovníci s ukončeným magisterským studiem v oblasti celoživotního vzdělávání. Druhým důležitým cílem bylo zjistit jaké potřeby v oblasti celoživotního vzdělávání sociální pracovní mají, a zda jsou jejich potřeby v rámci poskytování vzdělávání zohledňovány. Celoživotní vzdělávání je nedílnou součástí v sociální práci a je důležité potřeby sociálních pracovníků zohlednit. K naplnění uvedených cílů byl využit kvantitativní výzkum, který byl realizován za pomoci dotazníkového šetření, kdy bylo položeno celkem 28 otázek, z nichž některé byly nepovinné. Celkem bylo osloveno 61 sociálních pracovníků, kteří pracují v nestátní neziskové organizaci, a mají magisterský titul. V rámci tohoto kvantitativního výzkumu proběhl výzkum soustředěný pouze na Jihočeský kraj, kdy v rámci registru poskytovatelů sociálních služeb byly vyhledány nestátní neziskové organizace, a v nich pracující sociální pracovníci mající ukončené magisterské studium. Na dotazník zodpovědělo celkem 36 sociálních pracovníků s tím, že dotazníky byly odesílány 2x, protože v první vlně byla návratnost bohužel velice nízká. Data, která byla z dotazníkového šetření následně získána, byla zpracovány jednak v Microsoft Excel, ale také v R software. Z provedeného výzkumu je možné konstatovat, že sociální pracovníci jsou spokojeni s nabídkou kurzů, které absolvují v rámci celoživotního vzdělávání. Toto tvrzení vykazuje to, jak práce v sociální oblasti motivuje. Respondenti uváděli, že dostávají pravidelné nabídky kurzu v rámci celoživotního vzdělávání od svého zaměstnavatele, což považuji za velmi důležité a perspektivní. Toto dokazuje skutečnost, že vzdělávání v oblasti sociální práce má u zaměstnavatelů - nestátních neziskových organizací podporu, a to nejen v rámci zákonné povinnosti. Mohu konstatovat, že v mnou sledovaných organizacích jsou potřeby sociálních pracovníků zohledňovány.
|
|
| |
|
|
Zkušenosti sociálních pracovníků se sociální prací s cizinci v Jihočeském kraji ve vybraných organizacích
JEŽKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na zkušenosti sociálních pracovníků se sociální prací s cizinci ve vybraných organizacích v Jihočeském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán systém ochrany cizinců v ČR, kategorie cizinců a pobyt cizinců na území ČR a také cizinecká legislativa platná v České republice. Podstatnou část teorie tvoří také specifika sociální práce s cizinci. Patří mezi ně například kompetence sociálního pracovníka pro sociální práci s cizinci, sociokulturní specifika v sociální práci s cizinci nebo vybrané metody a techniky sociální práce určené pro cizince. Praktická část bakalářské práce se zabývá výzkumem, pro jehož uskutečnění byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, realizovaná formou rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se sociálními pracovníky, potažmo s pracovníky v sociálních službách ve vybraných organizacích v Jihočeském kraji, které poskytují sociální služby cizincům dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Pro účely výzkumu byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké mají sociální pracovníci zkušenosti s cizinci s ohledem na vykonávání své profese, a druhým cílem bylo identifikovat, jak jsou dle subjektivního hodnocení pro tuto práci připraveni (a to v následujících oblastech: metody a techniky sociální práce, právní znalosti, socio-kulturní specifika menšin, imigrantů a azylantů, aj.). V návaznosti na cíle byla stanovena jedna výzkumná otázka, a to ve znění: Jak jsou sociální pracovníci vybaveni metodami a technikami sociální práce určené pro cizince? Data získaná z výzkumu byla analyzována ručně pomocí "tužky a papíru" a výsledky analýzy byly zaneseny do několika diagramů vytvořených v programu Draw.io. Z analýzy výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci mají se sociální prací s cizinci pozitivní i negativní zkušenosti, přičemž pozitivní zkušenosti se týkají hodnocení sociální práce s cizinci jako takové. Největší potíže při práci s cizinci činí sociálním pracovníkům jazyková bariéra nebo nedostatečná orientace v cizinecké legislativě. V těchto oblastech se musejí často obracet na pomoc jiných odborníků. Samotnou připravenost v metodách a technikách sociální práce určených pro cizince vnímali sociální pracovníci jako dostačující. Ve většině případů ovšem nezmínili žádné z konkrétních metod a technik této sociální práce (jako je např. interkulturní komunikace, empowerment, networking, koučování, boj s diskriminací, sociální práce s traumatizovanými uprchlíky aj.), ale spíše hovořili o obecných metodách a technikách nebo o některých teoretických přístupech sociální práce, které aplikují i při práci s cizinci. Výsledky této bakalářské práce mohou sloužit jako motiv k podnícení úvah státního i nestátního sektoru nad potřebou zdokonalování odborné i profesní připravenosti sociálních pracovníků v sociální práci s cizinci, ale také jako cenný podklad pro realizaci návazného podrobnějšího výzkumu zaměřeného na danou problematiku.
|
|
|
Podnikatelský záměr na rekonstrukci vybraného brownfieldu
PERSÁN, František
Diplomová práce se zaměřuje na tvorbu podnikatelského plánu na rekonstrukci brownfieldu na dům s pečovatelskou službou ve vesnici Markvartice. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá teorií, kde jsou postupně rozebrány pojmy jako podnikání, podnik a podnikatel. Hlavní teoretická část je tvořena rozborem struktury podnikatelského plánu. Praktická část se skládá z kompletního podnikatelského plánu, kde jsou využity analýzy ke zmapování konkurence a trhu. Konkrétně se jedná o metodu SWOT a Porter. Dále se v praktické části nachází vyhodnocení dotazníkového šetření, které je zaměřeno na seniory, zdali mají zájem o dům s pečovatelskou službou. V závěru práce jsou shrnuty výsledky a rozebráno financování domova, které bylo vypočítáno při tvorbě podnikatelského plánu a navrhnuta opatření, kdyby nebyli schváleny dotace na rekonstrukci domova.
|
|
|
Současné postoje poskytovatelů sociálních služeb k sebeobhajovacím skupinám.
BŘINKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá problematikou sebeobhajování dospělých osob s mentálním postižením. Jejím cílem je zjistit, jaký postoj zaujímají poskytovatelé sociálních služeb pracující se skupinou dospělých osob s mentálním postižením v České republice k sebeobhajovacím skupinám. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - část teoretickou a praktickou. První kapitola v teoretické části je zaměřena na vymezení pojmu mentální postižení spolu s klasifikací a právy osob s mentálním postižením. Ve druhé kapitole je uvedena definice pojmu sebeobhajování, jeho historie a typy sebeobhajovacích skupin. V praktické části práce je vymezen stanovený cíl bakalářské práce a jsou stanoveny hypotézy. Dále je popsán zvolený postup při výzkumném šetření. Pro sběr potřebných dat byla využita metoda dotazníkového šetření. Výzkumným souborem jsou respondenti ve funkci vedoucího pracovníka u poskytovatelů sociálních služeb pracujících se skupinou dospělých osob s mentálním postižením. Na základě získaných informací jsou zjištěny současné postoje poskytovatelů sociálních služeb v České republice k sebeobhajovacím skupinám. V poslední kapitole empirické části bakalářské práce jsou shrnuty veškeré výsledky z dotazníkového šetření a jsou vyhodnoceny stanovené hypotézy.
|
host ::
RSS.