|
|
Postoje rodičů intaktních dětí a dětí se znevýhodněním k inkluzivnímu vzdělávání
Lukáč, Štefan ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Postoje rodičů intaktních dětí a dětí se znevýhodněním k inkluzivnímu vzdělávání" se zabývá novým paradigmatem v oblasti vzdělávání, kterým je model inkluzivního vzdělávání. Teoretická východiska se zaměřují na faktory, ovlivňující utváření postojů, mezi které patří proces socializace, vliv prostředí, rodiny a sociální stratifikace, důsledky sociálního vyloučení, rasismu a xenofobie, etnocentrismu, stereotypů a předsudků. Věcná východiska této diplomové práce se orientují na vymezení klíčových pojmů, které s inkluzivním vzděláváním úzce souvisí. V této části jsem se věnoval rozdílům mezi pojmy integrace, inkluze a inkluzivní vzdělávání, legislativnímu rámci inkluzivního vzdělávání, vymezení postojů, zdravotního a sociálního znevýhodnění a možnostem vzdělávání znevýhodněných žáků. V empirické části této diplomové práce bylo využito kvalitativních metod výzkumu. Zásadní cílovou otázkou bylo zjistit, jaké postoje zastávají rodiče zdravých a znevýhodněných žáků, jaký je rozdíl mezi postoji rodičů zdravých a znevýhodněných žáků, jaké faktory ovlivňují postoje rodičů a jaká je jejich informovanost. Pro sběr těchto dat bylo využito polostrukturovaných rozhovorů, následná analýza získaných dat byla provedena prostřednictvím otevřeného kódování a tematické analýzy.
|
|
|
Mykotická onemocnění - společenský a psychologický problém
KARAFIÁTOVÁ, Iva
Tato práce na téma {\clqq}Mykotická onemocnění - společenský a psychologický problém`` je dle mého názoru dílem velmi aktuálním. Popisuje jednotlivé typy mykotických onemocnění s ohledem na jejich epidemiologickou charakteristiku, způsob a možnosti léčby. Seznamuje čtenáře s preventivními opatřeními pro zamezení vzniku a šíření nákazy. Prvním cílem práce bylo zjistit spektrum nejčastěji diagnostikovaných mykotických nákaz v ambulanci dermatologa během jednoho roku. Tento cíl byl splněn za využití anamnestických údajů z lékařské dokumentace a bylo zjištěno, že mezi nejčastější onemocnění patří především plíseň nehtů, nohou a povrchová mykóza {--} Pityriasis versicolor. Druhým cílem bylo zhodnotit psychologický a společenský dopad u pacientů s mykotickým onemocněním ve srovnání s respondenty z řad běžné veřejnosti. I tento cíl byl naplněn. Za pomoci dotazníků bylo položeno 34 otázek celkem 60 respondentům. Otázky byly rozděleny tak, aby se šetřením získaly informace jak od pacientů dermatologické ambulance, tak od respondentů z řad veřejnosti. Výsledkem celého šetření mělo být ověření dvou hypotéz. První měla potvrdit, nebo vyvrátit myšlenku, že pacienti s mykotickým onemocněním v anamnéze mají lepší znalosti o této problematice, lepší povědomí o možnostech zábrany dalšího šíření nákazy, prevenci reinfekce a mají také zodpovědnější chování v prevenci šíření mykóz v populaci než ostatní. Druhá hypotéza tvrdila, že mykotická onemocnění mají negativní společenský a psychologický dopad. V závěru se obě hypotézy v zásadě potvrdily. Informovanost respondentů z řad veřejnosti není na vysoké úrovni, naopak velká většina přiznala velmi malé povědomí o této problematice. Negativní dopad u lidí postižených tímto onemocněním je velmi citelný. Většina respondentů vnímá nemoc jako sociální handicap a případné projevy na těle se snaží za každou cenu skrývat. Negativní reakce na jejich osobu z blízkého (rodinného) okolí či z veřejnosti nejsou výjimkou. Dalšími postupy pro zlepšení dané situace by dle mého názoru mělo být dodržování zásad preventivních opatření, jako udržování osobní hygieny nebo dezinfekce rizikových prostor. Především však považuji za důležité o těchto nemocech mluvit, a to veřejně a bez zábran. Podporovat nemocné a informovat více veřejnost prostřednictvím médií, letáků či formou veřejných přednášek a sezení.
|
host ::
RSS.