|
|
Směnečný platební rozkaz
Švarcová, Iveta ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Tématem této diplomové práce je směnečný platební rozkaz a řízení, které vede k jeho vydání, jakož i řízení, které následuje po jeho vydání, pokud jsou proti směnečnému platebnímu rozkazu podány námitky. Směnečné rozkazní řízení je institutem civilního práva procesního, který neprocházel zásadními změnami, a proto lze čerpat i ze starších odborných pramenů. Autorka se v práci s využitím judikatury a odborné literatury snaží vystihnout problémové aspekty související s vydáním směnečného platebního rozkazu a poskytnout srovnání jednotlivých názorů na danou problematiku včetně svého osobního. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol, které se dále člení na podkapitoly. Níže je přiblížen obsah každé kapitoly. Nejprve je stručně zmíněna historie hmotného i procesního směnečného práva na našem území, po níž následuje kapitola věnující se obecným charakteristikám rozkazního řízení a ostatním druhům platebních rozkazů v českém právním řádu s důrazem na jejich vzájemné porovnání. Třetí kapitola se již soustředí na samotný směnečný platební rozkaz, zejména podmínky pro jeho vydání, jeho obsah a náležitosti a jeho doručení žalovanému. V další kapitole se autorka zabývá námitkami proti směnečnému platebnímu rozkazu, tedy jejich dělením, lhůtou pro jejich podání a důkazním břemenem důležitým pro prokázání...
|
|
|
Procesní obrana žalovaného ve směnečném řízení
Krejčí, Jakub ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Procesní obrana žalovaného ve směnečném řízení Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou směnky a směnečného řízení a především pak procesní obranou povinného ze směnky. Cílem této práce je problematika směnky a směnečného řízení, respektive procesní obrana povinného ze směnky. Celá práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou, přičemž teoretická část se dále dělí na hmotněprávní a procesněprávní východiska směnečného řízení jako takového. Teoretická část se dotýká dosavadního stavu poznání, hmotněprávní východiska jsou podstatná především z toho důvodu, že jsou v rámci této práce předmětem zkoumání, zdali by mohla být napadnuta ve směnečném řízení pro svou vadnost. Procesní subkapitola je pak stěžejní částí celé práce, neboť kromě výčtu dostupných obranných prostředků povinného ze směnky nabízí také judikaturu soudů, která se těmito prostředky zabývá a testuje jejich úspěšnost v praxi. Praktická část se zaměřuje na tři hypotézy, které byly do určité míry prokázány. První hypotéza tvrdí, že směnečná řízení nabízejí věřiteli určitou výhodu oproti klasickému spornému řízení o zaplacení peněžní sumy, druhá hypotéza předpokládá, že nejúspěšnějšími budou ty námitky, které směřují proti nesplnění formálních náležitostí směnky, hypotéza třetí se týká úspěšnosti dovolacích důvodů ve směnečném řízení,...
|
|
|
Blankosměnka
Koncer, Nikola ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Blankosměnka je institutem v praxi poměrně často užívaným, přesto vzbuzuje řadu otázek pramenících zejména z její kusé zákonné úpravy. Cílem mé práce je především celkově prozkoumat související problematiku, konfrontovat rozporné názory teoretiků, zabývat se nesouladem mezi závěry soudů a teorie, pro případ, že takové naleznu a u sporných oblastí přidat vlastní stanovisko. Výsledkem by pak mělo být komplexní představení blankosměnky včetně výhod a nebezpečí, které tento zcela jistě zajímavý institut v sobě skrývá. Přípustnost blankosměnek byla po dlouhou dobu předmětem sporů. Zejména obchodní praxe si vynutila existenci listin, které nejsou platnými směnkami či jinými cennými papíry, když doposud neobsahují všechny zákonem vyžadované náležitosti, přesto dávají svému majiteli jistotu, že ji bude moci pouze za vynaložení vlastního úsilí jednostranně přeměnit na směnku hotovou. Tyto listiny nazýváme blankosměnkami. Budeme - li pátrat po podstatě blankosměnky, pak ji lze ji poměrně snadno určit už z jejího samotného názvu, z nějž lze vyčíst, že se jedná o listinu obsahující bílá místa určená k pozdějšímu doplnění. Blankosměnka je tedy předstupněm budoucí směnky. Jedná se o listinu úmyslně vystavenou v neúplné podobě, ze které se pozdějším doplněním, ideálně v souladu s ujednáním, stává směnkou hotovou....
|
|
|
Směnka v současné praxi se zvláštním zaměřením na druhy a přípustnost kauzálních námitek a rozhodování o nich
Švarc, Jan ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se věnuje především těm aspektům směnečného práva, kde se můj názor odlišuje od názorů všeobecně přijímaných a také těm, kde dosud není jednotný názor v odborných kruzích, ani v rozhodování českých soudů. V první kapitole jsem se pokusil kriticky zhodnotit různé doktrinální definice směnky a vytvořit definici vlastní, která lépe odpovídá charakteristice směnky. Druhá, historická kapitola, se skládá ze tří částí podle časových epoch. V první části jsem se pokusil prokázat existenci starověkých dokumentů, odpovídajících dnešním směnkám, včetně jejich převoditelnosti. Mám za to, že existenci takových orderpapírů na řad je možné prokázat v Římském Egyptě na počátku našeho tisíciletí. Institut, podobající se směnkám, je však i součástí římského civilního práva. V části historické kapitoly věnované středověku se věnuji vzniku středověkých směnek podrobněji, než bývá v podobných pracích běžné. Jak ve starověké, tak ve středověké části historické kapitoly jsou citovány texty originálních dokumentů té doby, které má tvrzení podporují. Následuje krátká historická část o směnkách v novověku. Třetí kapitola je věnována účelu směnek všeobecně a jejich používání v dnešní praxi, se zvláštním zaměřením na zajišťovací směnky a zajišťovací blankosměnky. Ve čtvrté kapitole se zabývám...
|
|
|
Vybrané instituty směnečnéno práva
Oškrdová, Marcela ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Diplomová práce se věnuje zvláštním směnečným institutům - avalu, protestu a domicilu, přičemž je kladen důraz především na shrnutí právní úpravy a současné judikatury Práce je pro přehlednost rozdělena do tří částí - každá z nich pak pojednává o jednom z uvedených institutů. V části týkající se avalu je podrobně popsán případ z praxe autorky, a to s akcentem na specifikum avalování směnky. V části věnované protestu je pak rozebrán průzkum provedený autorkou v roce 2013, kdy byla na několik obecních úřadů v rámci České republiky odeslána žádost o protestaci směnky.
|
|
|
Blankosměnka
Fojtů, Dominik ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá blankosměnkou jakožto speciální podobou směnky. Je tvořena historickým úvodem věnovaným stručným poznámkám k vývoji cenných papírů obecně a směnkám konkrétněji, včetně krátkého popisu legislativního vývoje na území České republiky s přihlédnutím k unifikujícím konferencím. Pozornost v hlavním textu je věnována vymezení pojmu blankosměnky; definice je rozdělena na jednotlivé charakteristiky, kterým jsou pak následně věnovány příslušné úseky práce. Diskutována je tak podoba blankosměnky, její nutné náležitosti, otázka minimálního obsahu, podpisových náležitostí, jakož i vůle stran vytvořit listinu určenou k pozdějšímu doplnění. Samostatná rozsáhlá kapitola je věnována jednomu z nejdůležitějších pojmových znaků blankosměnky, totiž vyplňovacímu právu udělovanému majiteli jejím podpisatelem. Rozebrána je tak povaha vyplňovacího práva, jeho vznik, vlastnosti. Zvláštní pozornost je věnována jeho zániku, zejména zániku realizací. V této souvislosti věnuje práce více prostoru využití práva v rozporu s vyplňovací smlouvou, neboť právě tyto otázky patří ve sporech týkajících se blankosměnek k zásadním. V souvislosti s odchylným uplatněním vyplňovacího práva práce obsahuje i krátký exkurz do trestněprávních aspektů zneužití blankosměnky. Stručně je pohovořeno rovněž o...
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Brychta, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je zprostředkovat čtenáři pojednání o specifickém užití směnky jako zajišťovacího instrumentu. Směnka jakožto dlužnický cenný papír může v hospodářském životě nabývat různých funkcí. Od počátku existence směnečného práva to byla především funkce platební, přičemž funkce zajišťovací se objevila až mnohem později. Právě relativní novost zajišťovací funkce směnky vede k celé řadě otázek, které je třeba v souvislosti s jejím užitím řešit. Zejména je nezbytné si uvědomit, že závazek ze směnky bude bez ohledu na svou funkci vždy závazkem abstraktním a samostatným. Zmíněná abstraktnost a samostatnost se projevuje především v odlišné vazbě na zajišťovanou pohledávku, která je o poznání křehčí, nežli je tomu u standardních zajišťovacích závazků, jimž je vlastní naopak akcesorita a subsidiarita. Navzdory skutečnosti, že cílem práce je pojednání o směnce zajišťovací, je první kapitola věnována otázkám směnečného práva obecně. V rámci jednotlivých podkapitol je pak naznačen historický vývoj směnečného práva na našem území včetně pramenů současné právní úpravy. Dále je vyložen pojem směnky jako cenného papíru a následně jsou zařazena pojednání o nejvýznamnějších institutech směnečného práva, které autor považuje v souvislosti s užitím směnky jako zajištění za významné. Druhá kapitola je...
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Rychlý, Matěj ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Resumé Směnka byla historicky využívána k platebním účelům. V průběhu času se ale přišlo na to, že může plnit i specifickou funkci zajišťovacího instrumentu. Takovéto využití směnky ale s sebou přináší řadu teoretických i praktických nejasností. Proto je jedním z hlavních cílů této diplomové práce analyzovat zajišťovací směnku a rozebrat a popsat její jednotlivé atributy a specifika, která se k ní vážou. Dalším hlavním cílem práce je srovnání zajišťovací směnky s jinými zajišťovacími prostředky, které občanské právo nabízí, konkrétně se jedná o zástavní právo a ručení. Díky tomuto srovnání lze lépe ukázat, zda je směnka vhodným zajišťovacím prostředkem, a jaké jsou její silné a slabé stránky. Jako metoda práce je užita analýza a srovnání. Práce je rozdělena celkem do devíti kapitol. V první kapitole jsou uvedeny cíle a směr, jakým se bude tato práce ubírat, a dále nastíněn obsah jednotlivých kapitol. Druhá kapitola se zabývá obecným vymezením směnky, uvádí druhy směnek, které existují. Dále vymezuje možné funkce směnky, přičemž těmito funkcemi jsou funkce platidla, platebního nástroje nebo zajišťovacího instrumentu. Ve třetí kapitole je popsána podstata zajišťovací směnky, která je hlavně definována střetem abstraktnosti a samostatnosti s akcesoritou a subsidiaritou. Dále je vymezena smlouva o zajištění...
|
|
|
Postavení ručitele ve směnečných vztazích
Charvátová, Hana ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Postavení ručitele ve směnečných vztazích Směnečné rukojemství je spojeno s cenným papírem nazývaným směnka. Vedle možnosti použít směnku jako celek k zajištění pohledávek, existuje možnost zajistit pohledávku vtělenou do směnečné listiny a zvýšit hodnotu tohoto cenného papíru. Čistě směnečně - právní formou zajištění směnky je směnečné rukojemství. Postavení subjektu přebírajícího rukojemský závazek je věnována tato práce. Základním cílem diplomové práce přiblížit směnečné rukojemství z právního pohledu a zhodnotit postavení ručitele ve směnečných vztazích z hlediska práv a povinnosti, která mu přísluší vůči směnečnému ručiteli (rukojmí) zejména vůči směnečnému věřiteli a dlužníkům (v případě regresu) v různých situacích a fázích. Speciálním pramenem právní úpravy směnečného rukojemství je zákon směnečný a šekový, který se prolíná celou strukturou práce. Struktua této práce se skládá ze dvou základních částí. První část je věnována náležitostem směnky a důsledkům absence některé z jejích podstatných náležitostí pro postavení směnečného ručitele (rukojmí). Druhá část práce je věnována směnečnému rukojemství. Vedle vývoje, právní úpravy, formálním a materiálním podmínkám vzniku směnečné - rukojemského závazku je značný prostor věnován především vlastnostem směnečného rukojemství, které z něj dělají...
|
|
|
Směnečné řízení v České republice
Brabencová, Jana ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce na téma "Směnečné řízení v České republice" popisuje průběh směnečného řízení podle českého právního řádu, a to od jeho zahájení, přes vydání meritorního rozhodnutí až po výkon rozhodnutí, resp. exekuci. Práce se zaměřuje na specifika směnečného řízení jako zkráceného řízení a otázky s tím spojené. Pojednává o problémech souvisejících s novou právní úpravou doručování směnečného platebního rozkazu po 1.1.2014, zabývá se postavením směnečných dlužníků v námitkovém řízení, otázkou přípustnosti námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu a zakotvením patnáctidenní lhůty k jejich podání, a dále též postavením směnečných dlužníků - žalovaných jako samostatných společníků. Zaměřuje se také na zavedení nových institutů v souvislosti s rozhodováním o náhradě nákladů řízení. První kapitola představuje směnku jako cenný papír. Následující kapitoly (druhá až šestá) v souladu s průběhem řízení pojednávají o žalobě s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, jeho vydání, doručování a o námitkovém řízení a popsána je také činnost soudu před vydáním směnečného platebního rozkazu. Závěrečné kapitoly se zabývají opravnými prostředky a výkonem rozhodnutí, resp. exekucí.
|
host ::
RSS.