|
|
Studium vlivu ionizujícího záření na komunikační systémy umělých družic
Golubev, Martin ; Kubíček, Michal (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem ionizujícího záření, jeho interakcemi s hmotou a jeho účinky na ni. V práci je uveden rozbor různých typů interakcí přímo ionizujícího záření i nepřímo ionizujícího záření. Dále je uveden přehled metod stínění všech typů ionizujícího záření. Druhá část této práce pojednává o jednorázových efektech v polovodičích vyvolaných ionizujícím zářením. Na závěr je popsán návrh měřícího přípravku obsahujícího čipy FPGA jak z hlediska hardware, tak i software.
|
|
|
Studium vlivu ionizujícího záření na komunikační systémy umělých družic
Golubev, Martin ; Hobst, Leonard (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem ionizujícího záření, jeho interakcemi s hmotou a jeho účinky na ni. V práci je uveden rozbor různých typů interakcí přímo ionizujícího záření i nepřímo ionizujícího záření. Dále je uveden přehled metod stínění všech typů ionizujícího záření. Druhá část této práce pojednává o jednorázových efektech v polovodičích vyvolaných ionizujícím zářením. Na závěr je popsán návrh měřícího přípravku obsahujícího čipy FPGA jak z hlediska hardware, tak i software.
|
|
|
Empirické modelování polohy zemské magnetopauzy
Machková, Anna ; Němec, František (vedoucí práce) ; Grygorov, Kostiantyn (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na navržení možného vylepšení stávajících empirických modelů polohy zemské magnetopauzy, resp. na identifikaci parametrů, které v nich nejsou řádně (či vůbec) zahrnuty. Magnetopauza je hranice mezi magnetickým polem Země a meziplanetárním magnetickým polem, vyrovnává se zde tlak magnetického pole Země a dynamický tlak slunečního větru. Za účelem studia parametrů majících vliv na vzdálenost této hranice od Země provádíme systematickou studii existující databáze 16800 průchodů magnetopauzou, které byly registrovány osmi různými družicemi. Zaměřujeme se na vliv topologie magnetického pole Země, které není dokonale dipólové a jehož hodnoty v blízkosti subsolárního bodu vykazují nezanedbatelné denní a roční variace. Dalším zkoumaným jevem je magnetosférický kruhový proud a jeho vliv na velikost magnetického pole v oblasti magnetopauzy. Případné změny magnetického pole přitom mají přímý vliv na vzdálenost magnetopauzy od Země. Pozornost je věnována rovněž potenciálně rozdílným polohám magnetopauzy v období rychlého a pomalého slunečního větru. Na závěr diskutujeme komplikace související s dráhami družic a výsledným nerovnoměrným prostorovým rozložením použitých dat.
|
|
|
Turbulence in the solar wind from inertial to kinetic scales
Pitňa, Alexander ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Hellinger, Petr (oponent) ; Kulhánek, Petr (oponent)
Sluneční vítr, proud supersonické plazmy ze sluneční korony, je ideálním prostředím ke studiu toků plazmatu s vysokými hodnotami Reynoldsova čísla. Turbulentní procesy, které řídí dynamiku tzv. inerciální oblasti turbulence-tj. na škálách menších než charakteristické rozměry největších turbulentních vírů, ale větších než charakteristické disipační škály-byly studovány po celá desetiletí. V současnosti se předpokládá, že volná energie obsažena ve fluktuacích na největších škálách ve formě magnetické a kinetické energie se přenáší prostřednictvím turbulentní kaskády do fluktuací na malých škálách, kde začnou dominovat kinetické efekty vedoucí k zahřátí plazmatu. Abychom pochopili procesy způsobující disipaci na malých škálách, je nutno měřit parametry plazmatu s vysokou kadencí. Přístroj Bright monitor of the solar wind (BMSW) na družici Spektr-R je schopen měřit s časovým rozlišením 30 Hz a společně s rychlými měřeními magnetického pole družicí Wind, můžeme analyzovat fluktuace na charakteristických iontových škálách. Práce se zaměřuje na tři vzájemně provázaná témata spojená s turbulencí, (a) jaké změny vyvolává průchod meziplanetárních rázových vln na charakter fluktuací, (b) studium rozpadu energie v oblasti za rázovou vlnou a (c) identifikaci dominantního plazmatického módu fluktuací na iontových škálách.
|
|
|
Změny parametrů slunečního větru v průběhu slunečního cyklu
Turčičová, Marie ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Ďurovcová, Tereza (oponent)
K objasnění složitých dějů v okolí Slunce může částečně přispět analýza dat z družic, které se v jeho okolí dlouhodobě pohybují. Předložená práce je věnována statistické studii vybraných parametrů slunečního větru z dlouhodobého hlediska. Byla použita data z družice Wind, a to zejména její měření rychlosti, koncentrace a teploty protonů a α-částic. Pomocí standardních statistických metod bylo vyšetřováno jejich chování a průběh během 23. a 24. slunečního cyklu, a to včetně srovnání těchto dvou cyklů. Zjištěné výsledky jsou v souladu se známými studiemi.
|
|
|
Variace obsahu helia ve slunečním větru
Cagaš, Petr ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Enžl, Jakub (oponent)
Práce představuje výsledky ročního měření variací obsahu iontů helia ve slunečním větru z přístroje BMSW na palubě družice SPEKTR-R. Přístroj BMSW byl vyvinut a postaven pro rychlé měření parametrů slunečního větru a dokáže získat kompletní integrální rozdělovací funkci částic slunečního větru každých 1,5 s. Statistická studie dat ukazuje, že na rozdíl od současného převládajícího názoru, nekorelují prudké změny relativního zastoupení helia se změnami ostatních parametrů slunečního větru a jsou tedy pravděpodobně způsobeny meziplanetárními turbulencemi, které přispívají k zahřívání plazmatu a vedou na růst teploty slunečního větru spolu s růstem obsahu helia.
|
|
|
Magnetická rekonekce ve slunečním větru
Enžl, Jakub ; Přech, Lubomír (vedoucí práce)
Magnetická rekonekce je fundamentální proces v plazmatu, při kterém je energie magnetického pole transformována do urychlení a ohřevu částic plazmatu. Můžeme ji nalézt tam, kde dochází ke kontaktu dvou oblastí plazmatu s rozdílnou topologií magnetického pole, mezi kterými se vytvoří tenká proudová vrstva, a kde je magnetické pole do plazmatu zamrzlé. Taková situace je běžná pro sluneční vítr. V této práci využíváme družicová měření plazmatu slunečního větru a magnetického pole a vyhledáváme v nich výtoky z magnetické rekonekce. Tyto výtoky dále analyzujeme a porovnáváme je s teorií popisující magnetickou rekonekci. Výsledky statistické studie zaměřené na přeměnu energie magnetického pole pomocí magnetické rekonekce ukázaly, že energie magnetického pole přeměněná na ohřev a urychlení částic ve výtoku magnetické rekonekce se zvyšuje se střižným úhlem magnetického pole, ve shodě s tím, jak se zvyšuje energie magnetického pole, která se při magnetické rekonekci může uvolnit. Navíc jsme pozorovali atypické události spojené s magnetickou rekonekcí: postranní výtoky a diskutovali jsme jejich pravděpodobné příčiny vzniku.
|
|
|
Role of Magnetosheath Parameters on Magnetopause Processes
Krupařová, Oksana ; Šafránková, Jana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce je zaměřena na dvě oblasti, jež jsou důležité pro interakci slunečního větru s zemskou magnetosférou: kasp ve vysokých geomagnetických šířkách a subsolární magnetopauza v nízkých šířkách. Průnik slunečního plazmatu do zemské magnetosféry může probíhat podél kaspů. Oblast přilehlá k magnetopauze v blízkosti kaspu je velmi turbulentní, vyplněná horkým plazmatem z přechodové oblasti s nízkou driftovou rychlostí. V první části dizertační práce se proto věnujeme detailnímu rozboru vírové struktury ve vhloubení magnetopauzy nad kaspem za použití dat družic Interball-1 a Magion-4. Popsali jsme nezbytné podmínky a možný mechanismus vzniku této struktury. Druhá část práce se týká formování a prostorové struktuře hraniční vrstvy nízkých šířek (Low-latitude Boundary Layer, dále LLBL) a jejím časovým změnám. Ačkoliv LLBL hraje klíčovou roli v přenosu hmoty, hybnosti a energie ze slunečního větru do magnetosféry, její změny a vlastnosti nejsou doposud přesně popsány. Na datech z pěti družic projektu THEMIS ukazujeme, že náhlé změny parametrů slunečního větru a meziplanetárního magnetického pole mohou vést ke změnám prostorového profilu LLBL z hladkého na zdánlivě nemonotonní. Příčinou tohoto jevu jsou poruchy na povrchu magnetopauzy. Podrobně jsme prozkoumali průlety družic vrstvou LLBL,...
|
|
|
Multipoint observations of magnetospheric wave phenomena
Bezděková, Barbora ; Němec, František (vedoucí práce) ; Grison, Benjamin (oponent) ; Shklyar, David R. (oponent)
Elektromagnetické vlnové jevy jsou jednı́m ze základnı́ch faktorů určujı́cı́ch formovánı́ zemské magnetosféry, jelikož jsou zodpovědné za přenos energie v bezesrážkovém plazmatu. Vı́cebodová pozorovánı́ těchto vlnových jevů několika měřı́cı́mi přı́stroji současně jsou žádoucı́ zejména proto, že umožňujı́ rozlišit pros- torové a časové variace vlnové intenzity. Dále může být určen přibližný pros- torový rozsah a také směry šı́řenı́ dané události. Práce se zabývá statistickou analýzou konjugovaných měřenı́ vlnových událostı́ nazývaných kvaziperiodické emise (quasiperiodic emissions, QP) pozorovaných družicemi Van Allen Probes a pozemnı́ stanicı́ Kannuslehto. Bylo zkoumáno celkem 26 současně měřených událostı́. Provedená studie je svým způsobem unikátnı́, protože ostatnı́ výzkumy tohoto typu byly většinou prováděny formou přı́padových studiı́. Práce se dále věnuje zkoumánı́ závislosti vlastnostı́ dalšı́ch vlnových událostı́, tzv. magne- tosférického čárového zářenı́ (magnetospheric line radiation, MLR), na geomag- netické aktivitě a na parametrech slunečnı́ho větru. Výsledky dokazujı́, že geo- magnetická aktivita může podstatně ovlivnit celkovou povahu zkoumaných událostı́. V poslednı́ části práce...
|
|
|
Magnetická rekonekce ve slunečním větru
Enžl, Jakub ; Přech, Lubomír (vedoucí práce)
Magnetická rekonekce je fundamentální proces v plazmatu, při kterém je energie magnetického pole transformována do urychlení a ohřevu částic plazmatu. Můžeme ji nalézt tam, kde dochází ke kontaktu dvou oblastí plazmatu s rozdílnou topologií magnetického pole, mezi kterými se vytvoří tenká proudová vrstva, a kde je magnetické pole do plazmatu zamrzlé. Taková situace je běžná pro sluneční vítr. V této práci využíváme družicová měření plazmatu slunečního větru a magnetického pole a vyhledáváme v nich výtoky z magnetické rekonekce. Tyto výtoky dále analyzujeme a porovnáváme je s teorií popisující magnetickou rekonekci. Výsledky statistické studie zaměřené na přeměnu energie magnetického pole pomocí magnetické rekonekce ukázaly, že energie magnetického pole přeměněná na ohřev a urychlení částic ve výtoku magnetické rekonekce se zvyšuje se střižným úhlem magnetického pole, ve shodě s tím, jak se zvyšuje energie magnetického pole, která se při magnetické rekonekci může uvolnit. Navíc jsme pozorovali atypické události spojené s magnetickou rekonekcí: postranní výtoky a diskutovali jsme jejich pravděpodobné příčiny vzniku.
|
host ::
RSS.