|
|
Složení stravy a konzumace fast food v mladistvém věku
HÁJKOVÁ, Martina
Fast food je fenoménem dnešní doby, který zná většina z nás. Nicméně se jedná o veřejný typ stravování, který má spíše negativní dopad na naše zdraví, zvláště při pravidelném využívání. Moje bakalářská práce na téma "Složení stravy a konzumace fast food v mladistvém věku" je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Na začátku teoretické části se zabývám charakteristikou mládeže. V další kapitole je důraz kladen na základní složky potravin, jako jsou bílkoviny, tuky a sacharidy. U jednotlivých složek jsou uvedeny jejich zdroje a denní doporučená dávka. V poslední kapitole se zabývám již zmíněným fast food, začínám od jeho historie až po novinky, které nám dnešní moderní doba přináší. Má práce je vedena kvalitativní i kvantitativní formou. Jako první metodu jsem zvolila dotazníkové šetření. Výzkumným souborem bylo 44 žáků v rozmezí od 15 do 18 let. Zvolila jsem dvě školy v Českých Budějovicích, v jejichž blízkosti se nacházejí restaurace s rychlým občerstvením. Jako první školu jsem vybrala Biskupské gymnázium, první ročník, a dále Střední průmyslovou školu stavební, taktéž první ročník. Dále výzkum pokračoval u 8 náhodně vybraných respondentů, kteří týden zaznamenávali svůj jídelníček do mého předtištěného formuláře. Ten jsem potom vyhodnotila pomocí programu Nutriservis professional. Mým hlavním cílem bylo zjistit frekvenci konzumace fast food potravin v průběhu týdne. Dále zhodnotit týdenní jídelníček u vybraných respondentů pomocí programu Nutriservis professional.
|
|
|
Složení stravy a konzumace Fast food v mladistvém věku
HÁJKOVÁ, Martina
Fast food je fenoménem dnešní doby, který zná většina z nás. Nicméně jedná se o veřejný typ stravování, který má spíše negativní dopad na naše zdraví, zvláště při pravidelném využívání. Moje práce na téma "Složení stravy a konzumace Fast food v mladistvém věku" je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Na začátku teoretické části uvádím historii stravování a porovnání s dobou současnou. Dále se zabývám charakteristikou mládeže a školním stravováním, které hraje také svoji roli. V další kapitole je důraz kladen na základní složky potravin, jako jsou bílkoviny, tuky a sacharidy. U jednotlivých složek jsou uvedeny i jejich zdroje. V poslední kapitole se zabývám již zmíněným fast foodem, začínám od jeho historie až po novinky, které nám dnešní moderní doba přináší. Má práce je vedena kvalitativní i kvantitativní formou. Jako první metodu jsem zvolila dotazníkové šetření. Výzkumným souborem je 44 žáků v rozmezí věku od 15 do 18 let. Zvolila jsem dvě školy v Českých Budějovicích, kde se nacházejí restaurace s rychlým občerstvením. Jako první školu jsem vybrala Biskupské gymnázium, první ročník, a dále Střední průmyslovou školu stavební, taktéž první ročník. Dále výzkum probíhal u 8 vybraných respondentů, kteří týden zaznamenávali svůj jídelníček do mého předtištěného formuláře. Ten jsem potom vyhodnotila pomocí programu Nutriservis profi. Mým hlavním cílem bylo, zjistit frekvenci konzumace fast-foodových potravin v průběhu týdne. Dále zhodnotit týdenní jídelníček u vybraných respondentů pomocí programu Nutriservis profi.
|
|
|
Stravovací návyky obézních dospělých
MANSFELDOVÁ, Lucie
Obezita v dnešní době patří mezi nejčastější chronické onemocnění v České republice. Nadváhou v České republice trpí 73 % mužů a 57 % žen, z toho obezitou 24 % mužů a 26 % žen. Za vznik obezity můžou nevhodné stravovací návyky a nízká pohybová aktivita. Hlavním cílem bakalářské práce s názvem "Stravovací návyky obézních dospělých" bylo zmapovat stravovací návyky a složení stravy skupiny obézních jedinců ve věkovém rozmezí 30 40 let. Práce je rozdělena na dvě části na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá charakteristikou obezity. Na začátek je uvedena historie obezity, dále zmiňuji různé definice, klasifikace obezity. V teoretické části dále píši o energetické potřebě, metabolismu a také o Body Mass Indexu. Popisuji rozdělení tuku v organismu a jeho metodách měření. V další kapitole jsem se zaměřila na rizikové faktory pro obezitu neovlivnitelné a ovlivnitelné faktory. Další kapitoly patří příčinám vzniku obezity, prevenci obezity a zdravotním rizikům, které jsem rozdělila na metabolické a mechanické komplikace. Poslední část je o léčbě obezity. V praktické části jsem prováděla výzkum na 10 respondentech, které jsem si dobrovolně sama vybrala. Vstupními kritérií bylo BMI vyšší nebo rovno 30 a museli spadat do věkové kategorie 30 40 let. Pro výzkum byly využity záznamové listy, které byly vyhodnoceny v programu Nutriservis profi. Údaje byly doplněny analýzou dotazníkového šetření. Výsledky šetření ukazují na to, že stravovací návyky a energetický obsah se neshodují s výživovým doporučením a zásadami zdravého životního stylu. Obézní osoby volí nevhodné potraviny a mají nízkou pohybovou aktivitu.
|
|
|
Hodnocení nutriční kvality školních obědů a sledování stravovacích návyků a jejich změn u dětí ve věkové kategorii sedm až dvanáct let
HLAVATÝ, Miroslav
Cílem diplomové práce je posoudit skladbu jídelního lístku na vybrané základní škole v Suchém Vrbném v Českých Budějovicích pro děti ve věkové kategorii sedm až dvanáct let z hlediska zastoupení jednotlivých potravin a saturace makronutrienty a vybranými mikronutrienty dle nutričních požadavků pro školní mládež. Hodnocení probíhalo ve druhé, čtvrté a šesté třídě. Výzkumu formou testu stravovacích zvyklostí a pohybových aktivit se zúčastnilo 64 probandů (chlapci a dívky). Práce se zabývá: -Nutrič í kvalitou školních obědů; -Měřením hmotnosti a výšky dětí vybraných tří tříd na začátku a konci zkoumaného období, stanovení BMI, a vyhodnocení změn; -Stanovením průměrného finančního nákladu na přípravu oběda; -Posouzením pestrosti stravy a frekvencí pokrmů v měsíci -Plněním potravinového koše; -Měřením hmotností jednotlivých komponent oběda; -Nutričním testem, který se zabýval posouzením stravovacích zvyklostí a pohybových aktivit dětí ve věku 7 ? 12 let; -Zjištění vývoje stravovacích změn u dětí v přechodu na druhý stupeň základní školy; -Zpracováním hypotéz, které se zaměřují na pitný režim, BMI a pohybovou aktivitu. Procentní hodnoty jednotlivých živin, získané z obědů, představují podíl na doporučeném denním příjmu pro celý den. Příjem energie splňující optimální část příjmu 35 % doporučené denní dávky byl docílen pouze u dívek čtvrté třídy. Ostatní kategorie chlapců a dívek se odchylovaly o 5 - 9 %. Bílkoviny byly u druhé a čtvrté třídy splněny nadlimitně, v šesté třídě dosahoval 79,65 - 82% doporučeného denního příjmu. Příjem tuků byl splňoval optimum 30 - 35 %. Podíl sacharidů byl po celu dobu sledován na nízké hranici 19 - 24,69 %. Vláknina se na přijatelné hranici 29 - 37,41 %. Z makroprvků byl vápník hrazen jen z malé části v rozmezí od 15,8 - 18,46 %, čili příjem je nedostatečný. Příjem hořčíku byl splněn z 41,86 - 59,1 %. Draslík dosahoval průměrně 53,6 - 59,66 %. Z mikroprvků bylo železo hrazeno z 42,37 - 48,91 %, zinek z 41,15 - 52,91 %, selen 59,1 - 175,21 %. Vitamin A dosáhl 60,78 - 89,23 %, vitamin E 38,66 - 55,1 % a vitamin C 58,81 - 66,0 %. Vitamin B6 byl hrazen z 38,58 ? 47,83 % Vitamin B6 a B12 byl za celé sledované období doplněn nadstandardně. Měřením hmotnosti a výšky v kombinaci s věkem a následným zpracováním BMI bylo zjištěno, že ve druhé třídě jedna dívka trpí nadváhou, jedna dívka a jeden chlapec obezitou. Ve čtvrté třídě jsou zkoumaní žáci v optimu. V šesté třídě trpí dvě žákyně a čtyři žáci nadváhou. V procentním vyjádření je podle mého výzkumu ve věku dětí 7-12 let 3,2 % obézních a 9,15 % s nadváhou. Průměrný náklad na přípravu oběda dosáhl 42 Kč. Frekvence jídel je nedostačující pro luštěniny a ryby. Podíl ovoce je splněn, zelenina je nedostačující. Malý je také podíl sladkých a bezmasých jídel a mléka. Naopak nadměrná je četnost jídel z kuřecího a vepřového masa. Polévky podle návrhu ministerstva zdravotnictví drožďová a luštěninová jsou splněny optimálně.Kontrolou plnění potravinového koše dle vyhlášky 107/2005 byly zjištěny průměrné hodnoty za celé sledované období pro maso 92,9 %, ryby 69,4 %, mléko 54,8 % a mléčné výrobky 72,9 %. Tu y jsou splněny z 69,3 %, cukry z 46 %, zelenina 59,9%, ovoce 124 %, brambory 87,4 % a luštěniny z 54,4 %.
|
host ::
RSS.