|
|
Studium potenciálních anti-adherenčních sloučenin na buněčném modelu plic jako prostředku profylaxe bakteriálních infekcí u cystické fibrózy
Áčová, Andrea ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Nosková, Libuše (oponent)
4 Abstrakt Cystická fibróza (CF) je zákeřné genetické onemocnění s autosomálně-recesivní dědičností. Narušená funkce CFTR proteinu zapříčiněná mutací ve stejnojmenném genu způsobuje celou řadu symptomů, z níž nejzávažnější je ovlivnění respirační soustavy. Hlavním důvodem je výskyt hustého hlenu, který se podílí na kumulaci bakteriálních buněk v plicích pacienta. Mezi životohrožujíci patogeny patří bakterie Burkholderia cenocepacia (BC) a Pseudomonas aeruginosa (PA). Tyto bakterie produkují množství virulentních faktorů, jako jsou např. lektiny BC2L-A či BC2L-C u BC a PA-IIL u PA. Díky nim se bakterie prostřednictvím protein-sacharidových interakcí váží na plicní buňky s pozměněnou glykosylací, která se vyskytuje u nemocného jedince s CF. V této práci byla předmětem studia právě tato lektinová interakce a inhibiční vliv slepičích protilátek IgY nebo trivalentních fukosylovaných glykoklastrů na adherenci BC (kmen ST-32, CCM 7291) / PA (kmen PAK, ST 1763) na buňky epitelu plic linie CuFi-1 (od nemocného jedince s CF) / NuLi-1 (od zdravého dárce). Bylo proto studováno možné ovlivnění viability buněk PA (kmene PA-lux) glykoklastry, které neukázalo žádný signifikantní efekt. Pro ověření exprese lektinu BC2L-C bylo nutné připravit protilátky. Slepičí protilátky proti N-terminální doméně lektinu BC2L-C na "Western...
|
|
|
Studium profylaktického účinku glykoklastrů na modelu bakteriální adherence
Áčová, Andrea ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Cystická fibróza (CF), jakožto autosomálně-recesivní dědičné onemocnění způsobené mutaci v CFTR genu, způsobuje poruchu iontového kanálu, vlivem které pacienti trpí množstvím zdravotních problémů. Nejzávažnější jsou komplikace spojené s respirační soustavou. Hromadění hustého hlenu a pozměněná glykosylace v plicích vedou ke zvýšené adherenci bakteriálních buněk, především Pseudomonas aeruginosa (PA) a Burkholderia cepacia komlex, k plicním epiteliálním buňkám pacientů s CF. Předkládaná práce se zaměřením na jeden z virulentních faktorů PA, lektin PA-IIL, studuje adherenci kontrolního kmene PA (PAK; ST 1763) pod vlivem anti-PA-IIL slepičích protilátek IgY a multivalentních glykokonjugátů na bázi fukosy k plicním epiteliálním buňkám odebraným od zdravé osoby (NuLi-1) a osoby s CF (CuFi-1). Před samotným studiem adherence byla ověřena přítomnost PA-IIL v používané kultuře PAK pomocí metody "Western Blotting" s následnou imunodetekcí. Pro kvantitativní vyhodnocení adherenčního testu byly plicní epiteliální i bakteriální buňky nejprve fluorescenčně označeny barvivy PKH. Výsledky spektrofluorimetrického měření po provedení adherenčního testu byly také porovnány s mikroskopickým pozorováním adherence PAK. Různé frakce slepičích anti-PA-IIL protilátek z vaječných žloutků vykazovaly odlišný vliv na míru...
|
|
|
Vývoj modelového systému pro studium bakteriální adheze na plicní epitel pacientů s CF
Nosková, Libuše ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Švédová, Martina (oponent)
Cystická fibróza (CF) je geneticky podmíněné onemocnění nesoucí sebou řadu zdravotních komplikací. Hlavní komplikací je chronická kolonizace a infekce dýchacích cest pacientů specifickými mikroorganismy - zejména Pseudomonas aeruginosa. Právě infekce plic tímto mikroorganismem je nejčastější příčinou smrti pacientů s cystickou fibrózou. Ke kolonizaci dýchacích cest dochází prostřednictvím řady adhezivních struktur jako je například lektin PA-IIL. V současné době je nejpoužívanější terapií léčba antibiotiky, ale vzhledem ke vzniku rezistencí jsou hledány i jiné způsoby léčby. Jednou z možností je pasivní imunizace pacientů pomocí slepičích protilátek. Pro tento účel byly připraveny protilátky proti jedné z adhezivních struktur P. aeruginosa, proti rekombinantnímu lektinu PA-IIL. Tyto protilátky rozpoznávaly i nativní lektin Pa- IIL exprimovaný bakterií P. aeruginosa. Pro testování schopnosti protilátek zabránit adhezi bakterií na buňky plicního epitelu bylo třeba vyvinout vhodný modelový systém. Byly připraveny základní komponenty systému, epiteliální buňky a bakterie P. aeruginosa. Z dýchacích cest CF pacientů byly izolovány buňky 2 metodami - izolací přímo z tkáně a technikou "brushing". K vyhodnocení adhezních testů byl hledán vhodný objektivní způsob vyhodnocení založený na vizualizaci...
|
|
|
Studium potenciálu slepičích anti-peptidových protilátek jako prostředku profylaxe virových infekcí
Wojčíková, Lenka ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
V roce 2020 byla WHO vyhlášena celosvětová pandemie kvůli nemoci COVID-19, která je způsobovaná virem SARS-CoV-2. Tento vir využívá pro vstup do buňky navázání povrchového "spike" proteinu na ACE 2 receptor napadené buňky. Očkování se proto zaměřuje na navození produkce protilátek, které tuto vazbu inhibují. Alternativně je možno získat protilátky mimo hostitelský organismus a využít je jako prostředek pasivní imunizace proti nemoci COVID-19. Cílem práce proto bylo připravit slepičí protilátky, IgY, které by byly schopné bránit vazbě viru. Pro přípravu peptidových imunogenů byly vybrány vhodné sekvence aminokyselin ze struktury RBD domény S1 podjednotky viru SARS-CoV-2, která interaguje s ACE 2 receptorem. Syntetizované peptidy byly navázány na proteinový nosič KLH a vzniklým konjugátem byly imunizovány slepice. Následně byly vytvořené IgY izolovány z vaječného žloutku a za využití metody ELISA byla prokázána schopnost protilátek rozpoznat vybrané peptidy v různých typech antigenů. Poté byly ex vivo testovány protektivní vlastnosti protilátek proti viru v buněčných liniích a porovnány s účinností inhibice Remdesivirem. Protilátky byly při testech schopny inhibice vazby viru na buňky, ale výsledek testování byl ovlivněn nízkou počáteční koncentrací protilátek. Proto byla provedena afinitní...
|
|
|
Vývoj modelového systému pro studium adheze bakterie Burkholderia cenocepacia na plicní epitel pacientů trpících cystickou fibrózou
Volejníková, Anna ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Cystická fibróza (CF) je běžné autozomálně recesivní onemocnění, které nejčastěji postihuje plicní respirační epitel. Vlivem poškození plic dochází k chronické kolonizaci dýchacího ústrojí řadou patogenních mikroorganismů, jako je Pseudomonas aeruginosa nebo Burkholderia cepacia komplex. Vzhledem k závažnosti infekce těmito bakteriemi a jejich rezistenci na většinu používaných antibiotik jsou hledány vhodné léčebné alternativy, jako je například pasivní imunizace pacientů pomocí specifických slepičích protilátek. V této práci byla studována adheze oportunního lidského patogenu Burkholderia cenocepacia na plicní epitel zdravých jedinců a pacientů trpících CF. Cílem bylo vytvořit a optimalizovat vhodný modelový systém pro toto studium. K tomuto účelu byly použity plicní buněčné linie získané od pacienta s cystickou fibrózou (CuFi-1, mutace ∆F508) a nepoškozené plicní linie (NuLi-1). Bakteriální kmeny B. cenocepacia (ST28 a ST32) byly úspěšně fluorescenčně označeny barvivem PKH26 při zachování jejich viability. Dále byla optimalizována metodika fluorescenčního značení buněčných linií CuFi-1 a NuLi-1 pomocí barviva PKH67. Na vytvořeném modelovém systému byla prokázána až trojnásobně vyšší adheze bakterií k buněčné linii CuFi-1 ve srovnání s linií NuLi-1. Jako potenciální terapeutické agens byla v této...
|
|
|
Vývoj experimentálního modelu pro testování žloutkových protilátek jako prostředku profylaxe bakteriálních infekcí
Hadrabová, Jana ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Nosková, Libuše (oponent)
Respirační systém pacientů s cystickou fibrosou (CF) je ovlivněn geneticky podmíněným defektem v proteinovém transportéru pro chloridové ionty CFTR ("Cystic fibrosis transmembrane conductance regulator"). Hlavní komplikací tohoto onemocnění jsou chronické infekce dýchacích cest, zejména bakterií Pseudomonas aeruginosa. Tato bakterie má vzhledem k asialyzovanému povrchu plicního epitelu CF pacientů usnadněnou adhezi např. pomocí lektinu PAIIL. Protože již byla prokázána schopnost slepičích protilátek bránit adhezi Pseudomonas aeruginosa na plicní buňky, byl v této práci sledován vliv protilátek IgY specifických proti PAIIL na rozvoj infekce v plicích experimentálních zvířat. Cílem byla optimalizace experimentálního modelu, na kterém by bylo možné sledovat vývoj infekce luminiscenčního kmene bakterií in vivo na optickém tomografu. Experimenty byly nejprve prováděny na potkanech Wistar. Protože však bakterie v potkaních plicích nebyly na dostupném zařízení měřitelné in vivo, ukázal se experimentální model potkana jako nevhodný. Dále bylo pokračováno na myších modelech. Byly provedeny experimenty pro optimalizaci inhalačního podání protilátek IgY a intratracheální aplikace bakteriální suspenze. Na vytvořeném systému byly testovány účinky protilátkové profylaxe na vznik bakteriální infekce ve srovnání s...
|
|
|
Studium interakcí doplňků stravy s enzymy biotransformace xenobiotik
Bebová, Michaela ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Hansíková, Hana (oponent)
V poslední době se věnuje stále větší pozornost chemopreventivním sloučeninám a to zejména fytochemikáliím, které jsou všeobecně považovány za zdraví prospěšné látky a to hlavně díky jejich přírodnímu původu. Velkou skupinu fytochemikálií představují flavonoidy, které jsou obsaženy v mnoha potravních doplňcích. Spotřeba těchto koncentrovaných zdrojů flavonoidů se v posledních letech dramaticky zvýšila. Užívání flavonoidních látek ve velkém množství však může být spojeno s některými nežádoucími účinky. Některé flavonoidy jsou známé modulátory enzymů I. a II. fáze biotransformace xenobiotik a jejich indukce může vést ke zvýšení aktivace karcinogenů. V rámci této diplomové práce byly zkoumány účinky vybraných flavonoidních sloučenin -naftoflavonu, -naftoflavonu, myricetinu a dihydromyricetinu a karcinogenů (BaP, PhIP) na enzymy II. fáze biotransformace, sulfotransferasy (SULT). Pro stanovení indukčního efektu byly připraveny protilátky pro jejich imunodetekci. Peptidické imunogeny, které byly vybrány z proteinových sekvencí potkaních sulfotransferas rSULT1A1, 1B1, 1C1, 1C2, 1C1/2, 1E1 a 2A1 byly použity ve formě KLH konjugátů pro imunizaci slepic za účelem získání antipeptidových protilátek (IgY) z vaječných žloutků. Frakce jednotlivých IgY byly izolovány jednoduchou extrakcí a následným vysrážením...
|
|
|
Vývoj modelového systému pro studium bakteriální adheze na plicní epitel pacientů s CF
Nosková, Libuše ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Švédová, Martina (oponent)
Cystická fibróza (CF) je geneticky podmíněné onemocnění nesoucí sebou řadu zdravotních komplikací. Hlavní komplikací je chronická kolonizace a infekce dýchacích cest pacientů specifickými mikroorganismy - zejména Pseudomonas aeruginosa. Právě infekce plic tímto mikroorganismem je nejčastější příčinou smrti pacientů s cystickou fibrózou. Ke kolonizaci dýchacích cest dochází prostřednictvím řady adhezivních struktur jako je například lektin PA-IIL. V současné době je nejpoužívanější terapií léčba antibiotiky, ale vzhledem ke vzniku rezistencí jsou hledány i jiné způsoby léčby. Jednou z možností je pasivní imunizace pacientů pomocí slepičích protilátek. Pro tento účel byly připraveny protilátky proti jedné z adhezivních struktur P. aeruginosa, proti rekombinantnímu lektinu PA-IIL. Tyto protilátky rozpoznávaly i nativní lektin Pa- IIL exprimovaný bakterií P. aeruginosa. Pro testování schopnosti protilátek zabránit adhezi bakterií na buňky plicního epitelu bylo třeba vyvinout vhodný modelový systém. Byly připraveny základní komponenty systému, epiteliální buňky a bakterie P. aeruginosa. Z dýchacích cest CF pacientů byly izolovány buňky 2 metodami - izolací přímo z tkáně a technikou "brushing". K vyhodnocení adhezních testů byl hledán vhodný objektivní způsob vyhodnocení založený na vizualizaci...
|
host ::
RSS.