|
|
Změny ve vegetaci přechodových rašelinišť v rybničních epilitorálech
Spilka, Josef ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Práce se zabývá třemi rašeliništními lokalitami: u Pilské nádrže a Hořejšího Padrťského rybníka v Brdech na Příbramsku a u Kamenného rybníka v Plzni. Tato rašeliniště byla vystavena negativnímu vlivu lidské činosti, jehož důsledkem byly změny ve vegetaci. Cílem práce je zjistit, k jakým a jak velkým změnám došlo, odhalit příčiny těchto změn a na základě zjištěného navrhnout vhodná ochranářská opatření. Změny ve vegetaci byly posuzovány ze dvou měřítek. Makroměřítko představovala analýza leteckých snímků v prostředí GIS, opakování fytocenologických snímků zastupovalo pohled v mikroměřítku. Pro pochopení příčin změn byl analyzován vztah vegetace a prostředí. K tomuto účelu byly vytvořeny čtyři transekty, na nichž byly od dubna do října 2009 měřeny pH, vodivost a výška hladiny podpovrchové vody. Byla též provedena jednorázová měření koncentrací dusíku a foforu a hloubky humolitu. Naměřená data byla použita jak k mnohorozměrným vegetačním analýzám, tak k jednorozměrným analýzám variance, zaměřeným na výskyt expanzních druhů. Všechny sledované lokality prodělaly v minulosti výrazné změny. Na všech třech došlo ke snížení rozlohy ochranářsky cenných biotopů a k ústupu některých zvláště chráněných druhů rostlin. Změny v epilitorálu Pilské nádrže byly způsobeny převážně přímými antropogenními zásahy. Naopak...
|
|
|
Změny ve vegetaci přechodových rašelinišť v rybničních epilitorálech
Spilka, Josef ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Práce se zabývá třemi rašeliništními lokalitami: u Pilské nádrže a Hořejšího Padrťského rybníka v Brdech na Příbramsku a u Kamenného rybníka v Plzni. Tato rašeliniště byla vystavena negativnímu vlivu lidské činosti, jehož důsledkem byly změny ve vegetaci. Cílem práce je zjistit, k jakým a jak velkým změnám došlo, odhalit příčiny těchto změn a na základě zjištěného navrhnout vhodná ochranářská opatření. Změny ve vegetaci byly posuzovány ze dvou měřítek. Makroměřítko představovala analýza leteckých snímků v prostředí GIS, opakování fytocenologických snímků zastupovalo pohled v mikroměřítku. Pro pochopení příčin změn byl analyzován vztah vegetace a prostředí. K tomuto účelu byly vytvořeny čtyři transekty, na nichž byly od dubna do října 2009 měřeny pH, vodivost a výška hladiny podpovrchové vody. Byla též provedena jednorázová měření koncentrací dusíku a foforu a hloubky humolitu. Naměřená data byla použita jak k mnohorozměrným vegetačním analýzám, tak k jednorozměrným analýzám variance, zaměřeným na výskyt expanzních druhů. Všechny sledované lokality prodělaly v minulosti výrazné změny. Na všech třech došlo ke snížení rozlohy ochranářsky cenných biotopů a k ústupu některých zvláště chráněných druhů rostlin. Změny v epilitorálu Pilské nádrže byly způsobeny převážně přímými antropogenními zásahy. Naopak...
|
|
|
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HAŠEK, Ladislav
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151, jež se zabývá vlivem rostlin na celkovou bilanci oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů vyprodukovaných v modelovém ekosystému ostřicového slatiniště na Mokrých loukách u Třeboně. Konkrétně se diplomová práce soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta). Samotné odběry byly prováděny destruktivní metodou v blízkosti automatické meteorologické stanice CVGZ AV ČR. V průběhu vegetační sezóny se uskutečnilo devět odběrů ve dnech 25.3., 15.4., 6.5., 5.6., 9.7., 5.8., 9.9., 21.10. a 25.11.. V rámci jednoho odběru bylo odebráno osm vzorků nadzemní biomasy, tedy 72 vzorků v rámci všech odběrů. Bylo provedeno i srovnání sezónní dynamiky nadzemní biomasy ostřice štíhlé (C. acuta) s dynamikou nadzemní biomasy ostatních rostlinných druhů na pokusné lokalitě. Odebrána byla živá i odumřelá biomasa, jež byla následně tříděna na jednotlivé botanické druhy, vysušena, zvážena a zjištěné hodnoty byly zpracovány v tabulkách MS Excel. Nejvyšší hodnoty celkové nadzemní biomasy všech druhů byly zjištěny na odběru 9.7 (1452,72 g.m-2). V rámci jednotlivých druhů vykazovaly nejvyšší hodnoty sušiny třtina šedavá(C. canescens) (1257,93 g.m-2) a ostřice štíhlá (C. acuta) (1163,49 g.m-2). Ostřice štíhlá vykazovala nejvyšší hustotu všech odnoží na odběru 15.4 (300 ks/m2) a nejvyšší průměrnou hmotnost jedné odnože u odběru odběru 5.6 (7,59 g.m-2). Délka nejdelší živé odnože ostřice štíhlé byla pak v rámci všech jednotlivých měření téměř stejná.
|
host ::
RSS.