|
|
Úloha sippingu v nutriční podpoře geriatrických pacientů
Ondrová, Ellen ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Mádlová, Pavla (oponent)
Úvod do problematiky: Významným problémem ve stáří je podvýživa (malnutrice). Malnutrice je přítomna u 30 -70 % hospitalizovaných seniorů a její následky jsou závažné. Systematický screening a včasná léčba jsou nezbytné pro zajištění a udržení dobrého zdravotního stavu seniora a jsou nedílnou součástí celkové geriatrické péče. Nutriční pod- pora pomocí sippingu, perorálními nutričními doplňky (PND), je jedním ze základních pří- stupů v léčbě malnutrice u geriatrických pacientů. Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit příjem sippingu u geriatrických pacientů a zmonitorovat případná úskalí v jeho užívání. Pro zodpovězení hlavního cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které měly přinést odpovědi: 1. Jaký podíl tvoří energie přijatá z diety a ze sippingu z celkového energetického příj- mu (CEP) pacienta a jak ovlivní pohlaví a věk energetický příjem ze sippingu? 2. Jaký podíl tvoří bílkoviny získané z diety a ze sippingu z ordinované dávky pacienta? 3. Pokryje dieta včetně sippingu energetické a bílkovinné potřeby pacienta? 4. Vypijí pacienti svou ordinovanou dávku sippingu a ovlivní některé faktory jako edukace nutričním terapeutem a schopnost najedení příjem sippingu u pacienta? Metody výzkumu: V této observační studii bylo použito kvantitativního výzkumu formou sběru dat....
|
|
|
Tolerance sippingu u pacientů v nemocničním zařízení (množství, typ přípravku, délka podávání, příchutě)
MRAČNOVÁ, Karolína
Bakalářská práce s názvem "Tolerance sippingu u pacientů v nemocničním zařízení (množství, typ přípravku, délka podávání, příchutě)" je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat toleranci sippingu u pacientů v nemocničním zařízení a dále posoudit, z jakého důvodu není sipping u některých pacientů tolerován. Teoretická část je zaměřena na malnutrici, vyšetření nutričního stavu, enterální výživu a orální nutriční suplementa. Praktická část byla zaměřena na zmapování tolerance sippingu u pacientů na oddělení interním a onkologickém. Zjišťovalo se, jak dobře respondenti snášejí sipping, co se týče délky užívání, příchutě, typu přípravku a množství. Pro výzkum byla použita kvantitativní metoda v podobě dotazníku vlastní konstrukce. Praktická část obsahuje analýzu dat z dotazníkového šetření a analýzu jídelníčků od několika pacientů. Získaná data byla zpracována prostřednictvím programů Microsoft Excel a Nutriservis Professional. Z vyhodnocených dat se zjistilo, že přibližně 1/3 respondentů netolerovala sipping dobře. Jednalo se především o pacienty, kteří užívali přípravky kratší dobu než 7 dní. Sipping nejlépe snášeli informanti, kterým bylo indikováno užívat 1-2 přípravky denně. Většina respondentů neměla žádné oblíbené a neoblíbené příchutě sippingu, a proto nelze posoudit snášenlivost týkající se příchutě. Mezi respondenty byl nejlépe snášen mléčný typ přípravku. Nejčastějším důvodem špatné tolerance sippingu byla jeho chuť a ve větší míře také zažívací potíže. Nemožnost vyzkoušet více druhů přípravků a příchutí od různých firem mělo u části respondentů rovněž vliv na horší snášenlivost. Dále mohlo mít negativní dopad na toleranci podání přípravku nevyhovující teploty a neznalost zásad správného užívání sippingu ze strany pacientů.
|
|
|
Využití sippingu v ošetřovatelské praxi
JANÁČKOVÁ, Iva
Bakalářská práce s názvem využití sippingu v ošetřovatelské praxi je věnována problematice užívání sippingu v nemocnicích u pacientů. Věnuje se spolupráci sester s nutričními terapeuty v nemocnicích a dále se práce snaží zmapovat povědomí sester o sippingu obecně. Nejčastější příčinou neschopnosti normálně přijímat stravu jsou rozsáhlé operace, úrazy, nádory nebo infekce. Při obnovení střevní peristaltiky je možné začít s užíváním enterální výživy. Jednou z možností je užívání sippingu. Sipping je tekutá forma stravy s přesně definovaným složením živin. Jak si někteří mylně myslí, sipping nenahrazuje stravu, pouze doplňuje základní stravovací režim. Sipping je určený k popíjení mezi jídly a je snadno dostupný v lékárně. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Cílem této práce je zmapovat vědomosti nelékařských zdravotnických pracovníků o sippingu a zjistit, zda využívají sipping jako doplněk při léčbě svých pacientů. Pro tyto cíle byly stanoveny tři hypotézy. Empirická část bakalářské práce se zabývala potvrzením nebo vyvrácením stanovených hypotéz. Pro tuto bakalářskou práci jsem zvolila kvantitativní metodu. Sběr dat byl prováděn formou dotazníkového šetření ve třech zvolených zařízeních. Data z dotazníků byla následně převedena do programu Microsoft Excel. Tato data byla odeslána statistikovy a jím zpracována a vyhodnocena. Výsledky jsou prezentovány v této bakalářské práci. Výzkumné šetření ukázalo, že spolupráce nutričních terapeutů a nelékařských zdravotnických pracovníků není na takové úrovni, jaká by mohla být. Většina sester je o termínu sipping a základních znalostech které se ho týkají informována. Na lůžkových odděleních je siiping využíván jako doplněk stravy, však vyhodnocení přínosu sippingu při léčbě většinou neprobíhá.
|
|
|
Současné možnosti a prostředky enterální výživy
Hrnčířová, Naďa ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
0BABSTRAKT Práce je zaměřena na oblast enterální výživy. Toto téma je nedílnou součástí intenzivní a resuscitační péče, ale i péče standardní a následné. Stále přibývá nových prostředků a přípravky k enterální výživě se zdokonalují. Teoretická část se zabývá malnutricí, rozebírá jednotlivé složky výživy. Velkou část práce tvoří cesty podání výživy. Jedná se o nazogastrickou a nazojejunální sondu, perkutánní endoskopickou gastrostomii, perkutánní endoskopickou jejunostomii, výživový knoflík a sipping. Dále popisuje jejich zavedení, ošetřovatelskou péči, indikace a kontraindikace. V dalších kapitolách pak režimy podávání enterální výživy, její výhody a nevýhody oproti výživě parenterální a komplikace. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření pomocí anonymních dotazníků v oblasti enterální výživy. Šetření proběhlo na čtyřech odděleních tří pražských fakultních nemocnic. Bylo zaměřeno na všeobecné sestry a zdravotnické záchranáře na jednotkách intenzivní metabolické péče. Zúčastnilo se ho 73 respondentů. Cílem bylo zjistit, jaký režim podávání výživy sestry upřednostňují a jak ho provádějí, analyzovat do jaké míry se v této problematice aktivně zapojují, jak se orientují v přípravcích a zda správně pečují o nazogastrickou a nazojejunální sondu. Výsledky jsou znázorněny v tabulkách, grafech a slovně...
|
|
|
Současné možnosti a prostředky enterální výživy
Hrnčířová, Naďa ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
0BABSTRAKT Práce je zaměřena na oblast enterální výživy. Toto téma je nedílnou součástí intenzivní a resuscitační péče, ale i péče standardní a následné. Stále přibývá nových prostředků a přípravky k enterální výživě se zdokonalují. Teoretická část se zabývá malnutricí, rozebírá jednotlivé složky výživy. Velkou část práce tvoří cesty podání výživy. Jedná se o nazogastrickou a nazojejunální sondu, perkutánní endoskopickou gastrostomii, perkutánní endoskopickou jejunostomii, výživový knoflík a sipping. Dále popisuje jejich zavedení, ošetřovatelskou péči, indikace a kontraindikace. V dalších kapitolách pak režimy podávání enterální výživy, její výhody a nevýhody oproti výživě parenterální a komplikace. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření pomocí anonymních dotazníků v oblasti enterální výživy. Šetření proběhlo na čtyřech odděleních tří pražských fakultních nemocnic. Bylo zaměřeno na všeobecné sestry a zdravotnické záchranáře na jednotkách intenzivní metabolické péče. Zúčastnilo se ho 73 respondentů. Cílem bylo zjistit, jaký režim podávání výživy sestry upřednostňují a jak ho provádějí, analyzovat do jaké míry se v této problematice aktivně zapojují, jak se orientují v přípravcích a zda správně pečují o nazogastrickou a nazojejunální sondu. Výsledky jsou znázorněny v tabulkách, grafech a slovně...
|
host ::
RSS.