|
| |
|
| |
|
|
Izrael: postavení na trhu mezinárodního cestovního ruchu
Hanzlová, Kateřina ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Havlíčková, Blanka (oponent)
Cílem diplomové práce je podat přehled o postavení Izraele na trhu mezinárodního cestovního ruchu. V úvodní části se práce věnuje především teoretickému vymezení problematiky oboru cestovního ruchu a zaměřuje se zde zejména na ukazatele, kterými lze hodnotit potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Ve druhé kapitole jsou pak shrnuty základní údaje o Izraeli, a to včetně náboženství, které je zde naprosto klíčové. Kromě toho se v této kapitole práce věnuje i základním makroekonomickým ukazatelům, kterými lze popsat izraelskou ekonomiku. V poslední kapitole jsou pak uvedeny konkrétní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Izraeli, mezi kterými lze jmenovat nejen kulturní a přírodní památky, ale také dopravu, ubytovací a stravovací služby, které Izrael svým návštěvníkům nabízí.
|
|
|
Drobné sakrální stavby v krajině v ORP Moravské Budějovice
TESAŘ, Jaroslav
Tato bakalářská práce komplexně analyzuje drobné sakrální stavby v krajině včetně dílčích důležitých analýz, které jsou zaměřeny na ochranná pásma v krajině, v administrativním území ORP (obce s rozšířenou působností) Moravské Budějovice. Drobné sakrální památky jsou zaměřeny a fotografovány k 31. 12. 2014. Pokud jde o památky, které se na území nachází, nebyl znám jejich počet, stav ani umístění. Hlavním cílem této kvalifikační práce je komplexní a přehledná demonstrace problematiky drobných sakrálních památek na Moravskobudějovicku. Autor práce popisuje stav těchto památek v současnosti, a zjišťuje, zda jsou vůbec ještě tam, kde by měla být původně. Dále autor zmiňuje památky poničené a upozorňuje na možnost jejich záchrany. Úvodní část práce popisuje teoreticko-metodické postupy, které byly využity při tvorbě práce a náročném terénním průzkumu. Ve výsledcích je ke každé obci zpracována tabulka se sledovanými atributy a v textu jsou důležité informace konkretizující aktuální stav drobných sakrálních staveb v každé obci. Práce obsahuje základní mapu, analytické mapy a tabulky. Všechny objekty na daném území byly zaměřeny a vyfotografovány, a to nejen pro účely odboru výstavby a územního plánování, ale také pro odbor památkové péče, který požadoval každou stavbu nafotit pokud možno z více pohledů.
|
|
| |
|
|
Analýza nabídky průvodcovských služeb v Olomouckém kraji
Mráčková, Denisa ; Jarolímková, Liběna (vedoucí práce) ; Vykydalová, Karin (oponent)
Diplomová práce se zabývá jednou ze služeb cestovního ruchu, a to průvodcovskou činností. Cílem práce je analýza nabídky průvodcovských služeb v Olomouckém kraji a její zhodnocení ve vztahu k poptávce. Teoretická část se zaměřuje na základní terminologii z oblasti průvodcovství, charakteristiku osoby průvodce z profesního hlediska a na profesní sdružení průvodců v cestovním ruchu. Praktická část obsahuje vlastní analýzu průvodcovských služeb ve vybraných atraktivitách Olomouckého kraje a analýzu poptávky průvodcovských služeb. Na závěr práce je uvedeno zhodnocení nabídky i poptávky průvodcovských služeb na základě provedené analýzy.
|
|
|
One week in Třebíč region - concept of a guide-book
LACINOVÁ, Lenka
Práce je rozdělena do čtyř tematických celků. První se zabývá důležitostí cestovního ruchu a především pak návštěvností České republiky s důrazem na občany Ruské federace v období let 2000 - 2010. Závěr první části se věnuje návštěvnosti krajů České republiky. Druhý celek pojednává o vybraném kraji - kraji Vysočina. V krátkosti je zhodnocen potenciál cestovního ruchu v kraji, jsou popsány jeho hlavní charakteristiky a ve stručnosti představeny památky, které byly zapsány na seznam kulturního dědictví UNESCO. Třetí celek je zároveň první částí samotného návrhu průvodce. Jsou v něm vypsány základní informace o městě - vznik názvu města, historie, průmysl, příroda, kultura, vzdělání a sport a jsou zde zmíněny i známé osobnosti pocházející z této oblasti. Poslední tematický celek je tvořen tipy na výlety po Třebíči a jejím okolí v průběhu sedmi dní.
|
|
|
Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí na Třebíčsku
FLORIÁNOVÁ, Lucie
Tato práce se zaměřuje na využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí na Třebíčsku. Konkrétně se zabývá třemi muzei na Třebíčsku, a to Muzeem Vysočina Třebíč, Muzeem řemesel v Moravských Budějovicích a Muzeem Jemnice. Muzea v Moravských Budějovicích a Jemnici byla zvolena záměrně, neboť jsou obě pobočkami Muzea Vysočiny Třebíč. Diplomová práce obsahuje několik částí. První částí je literární přehled, který obsahuje teoretické podklady pro následující praktickou část práce. Další částí je analýza nabídky cestovního ruchu na Třebíčsku, která se nejdříve zaměřuje na Třebíčsko obecně a teprve poté blíže zkoumá tuto nabídku ve městě Třebíč, Moravské Budějovice a Jemnice. V další části práce byl proveden marketingový výzkum vybraných kulturních zařízení na Třebíčsku, a to Muzea Vysočiny Třebíč, Muzea řemesel v Moravských Budějovicích a Muzea Jemnice. Tento výzkum je tedy analýzou poptávky cestovního ruchu na Třebíčsku. Dále byly na základě analýzy nabídky cestovního ruchu sestaveny tři SWOT analýzy, které zobrazují situaci ve vybraných městech na Třebíčsku. Všechny tyto informace poté vedly ke zpracování poslední části, a to předpoklady možného rozvoje cestovního ruchu s využitím muzeí na Třebíčsku.
|
|
|
Rodina Zeisova v táborském veřejném životě
DĚDIČOVÁ, Pavla
Práce na téma Rodina Zeisova v táborském veřejném životě mapuje dějiny Tábora ve 2. polovině 19. století. Sleduje postupnou urbanizaci a industrializaci města, přičemž se pokouší poukázat na vliv elitní táborské rodiny. Rodina Zeisova neodmyslitelně patřila mezi nejvýraznější táborské rodiny. Jejími nejvýznamnějšími členy byli Jakub a Emanuel Zeisovi. Otec se synem, kteří se angažovali v táborském veřejném životě od počátku 2. poloviny 19. století. Jakub byl prvním samosprávným starostou města v letech 1850 {--} 1870. Emanuel se stal třetím táborským starostou mezi léty 1883 {--} 1889. Následně pak stanul v čele okresu jako okresní starosta, jímž byl až do své smrti. Za dobu více než padesátiletou prošel Tábor významným rozvojem: bylo vybudováno táborské střední školství, samo město se stalo dopravním uzlem jižních Čech, rozvíjel se i průmysl. V tomto období se město vyhranilo jako výhradně české samosprávní středisko. Byly zakládány spolky, připomínala se slavná husitská minulost města a na památku národních velikánů vznikla řada pomníků. Práci uzavírá přelomové období roku 1918. Nejenom proto, že v tomto roce zemřel Emanuel Zeis, ale také proto, že rokem 1918 byla uzavřena jedna etapa národních dějin. V poslední kapitole je vykreslen obraz města a rodiny Zeisovy z pohledu význačného táborského rodáka Emanuela Chalupného. Tato část kontrastuje se zbytkem práce v tom, že postoj Emanuela Chalupného k rodině Zeisově nelze v žádném případě hodnotit jako kladný.
|
|
| |
host ::
RSS.