|
|
Psychologické profilování pachatele
Hroníková, Hana ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Psychologické profilování patří mezi metody, jichž se používá během vyšetřování závažných trestných činů. Tato metoda byla vyvinuta ve Spojených státech amerických v 70.letech 20. století a je založena na výzkumu chování neznámého pachatele. Cílem mé práce je zjistit, jak psychologický profil může pomoci během vyšetřování. Mým předpokladem je, že psychologické profilování patří k vyšetřování závažných trestných činů a že může mnohdy přinést nový pohled na trestný čin a tak při objasňování trestné činnosti pomoci. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je úvodní a dělí se do dvou částí, z nichž první se zabývá historií psychologického profilování a zmiňuje známé případy, ve kterých se zpracovával psychologický profil. Druhá část se zabývá teoretickými aspekty psychologického profilování. Druhá kapitola pojednává o psychologickém profilování po praktické stránce. Dělí se do sedmi částí. Dočteme se zde, jak probíhá vytváření psychologického profilu, jaké jsou rozdíly mezi sériovým a masovým vrahem, jakými znalostmi a schopnostmi by měl disponovat odborník, jenž vytváří psychologický profil, jaké jsou limity u tvorby psychologického profilu, a jak se vytváří profil u vztahových a nevztahových deliktů. Třetí kapitola odhalí, jak úspěšné bylo profilování ve...
|
|
|
Psychologické profilování pachatele
Hroníková, Hana ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Psychologické profilování patří mezi metody, jichž se používá během vyšetřování závažných trestných činů. Tato metoda byla vyvinuta ve Spojených státech amerických v 70.letech 20. století a je založena na výzkumu chování neznámého pachatele. Cílem mé práce je zjistit, jak psychologický profil může pomoci během vyšetřování. Mým předpokladem je, že psychologické profilování patří k vyšetřování závažných trestných činů a že může mnohdy přinést nový pohled na trestný čin a tak při objasňování trestné činnosti pomoci. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je úvodní a dělí se do dvou částí, z nichž první se zabývá historií psychologického profilování a zmiňuje známé případy, ve kterých se zpracovával psychologický profil. Druhá část se zabývá teoretickými aspekty psychologického profilování. Druhá kapitola pojednává o psychologickém profilování po praktické stránce. Dělí se do sedmi částí. Dočteme se zde, jak probíhá vytváření psychologického profilu, jaké jsou rozdíly mezi sériovým a masovým vrahem, jakými znalostmi a schopnostmi by měl disponovat odborník, jenž vytváří psychologický profil, jaké jsou limity u tvorby psychologického profilu, a jak se vytváří profil u vztahových a nevztahových deliktů. Třetí kapitola odhalí, jak úspěšné bylo profilování ve...
|
host ::
RSS.