|
| |
|
|
Epigraphica & Sepulcralia 14. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník k sympoziu Rodová pohřebiště v Čechách: možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace, Praha 26.-27. října 2022
Chlíbec, Jan ; Hrdinová, M.
Předkládaný svazek studií vznikl na základě mezioborového sympozia Rodová pohřebiště v Čechách, možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace (Praha 2022) v rámci výzkumného programu Strategie AV21: Anatomie evropské společnosti. Je jedním z výstupů projektu Rodová pohřebiště v Čechách v pozdním středověku a raném novověku. Regionalismus, interregionalismus a internacionalismus. Rodové nekropole a jejich výtvarné vybavení jsou důležitým pramenem pro poznání života šlechtické společnosti na sklonku středověku a v raném novověku. Dané téma je zkoumáno z různých aspektů sdružujících humanitní i exaktní vědy – z pohledu historického, uměleckohistorického, archeologického, geologických oborů i z hlediska detailní analýzy archivních pramenů. Tyto různé přístupy představují ve svém úhrnu pestrý obraz studované problematiky. Na přelomu středověku a novověku dochází k zakládání nových šlechtických nekropolí, které svou výtvarnou náplní – náhrobky a epitafy, někdy doplněné dalšími funeráliemi jako rodovými praporci, štíty, zbrojí – představují důležitou kapitolu českých dějin umění. Tato díla svým zpracováním, ale i vybraným druhem materiálu odrážejí často dobové, nezřídka i módní trendy odehrávající se na poli sepulkrální výtvarné kultury. Šlechtické nekropole jako sakrální prostor byly zároveň projevem rodové sebereprezentace, místem, které kromě své religiózní funkce dokládalo hlubokou tradici toho kterého rodu, jeho věhlas i společenské postavení; v případě figurálních náhrobků také svým způsobem sloužilo jako rodová portrétní galerie.
|
|
|
Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska
Chlíbec, Jan
Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou většinou průměrné nebo podprůměrné kvality, které, zejména pokud jde o díla z 15. století, odrážejí převažující stav sepulkrální skulptury oné doby. Při zvolení prosté formy náhrobku mohlo hrát roli více faktorů. Kromě utrakvistické kritiky majestátních funerálních děl i nedostatku kvalitních kameníků po husitských válkách to mohla být obecně i myšlenka vzdorování pýše a důraz na osvědčení křesťanské skromnosti bez ohledu na konfesi pohřbeného.
|
|
|
Hrob známého vojína. De-anonymizace válečných pomníků a hromadných hrobů jako modernizační proces?
Kessler, Vojtěch ; Michlová, M. ; Šrámek, J.
Tento článek se zaměřuje na vnímání anonymity padlých vojáků na válečných pomnících v Čechách v polovině 19. století. Badatelé působící ve střední Evropě mohou dojít k překvapivě odlišným závěrům než angloamerické práce. Tento článek tento nedostatek ve výzkumu kompenzuje. Anonymita válečných pomníků v českých zemích v průběhu první poloviny 19. století téměř vymizela. Vysvětlení hledáme ve čtyřech hlavních změnách, k nimž v té době došlo. Za prvé to byly zásadní změny ve společnosti, za druhé vyvíjející se estetika odrážející se ve válečných pomnících, za třetí rozdíl ve způsobu vedení války a konečně měnící se emoce vůči padlým, vlasti a rodině.
|
|
|
Náhrobní kameny v kostele sv. Jakuba v Jihlavě
VENCELIDES, Jan
Předložená bakalářská práce se zabývá identifikací a nastíněním života osob, na něž na konci 18. století upomínaly náhrobní kameny, které se nacházely v podlaze farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě. První kapitola stručně představuje dějiny královského horního města Jihlavy do první poloviny 18. století. Důraz je kladen nejen na politické dějiny města, ale také na dějiny správy nebo náboženský vývoj. V další části jsou představeny dějiny jihlavského farního kostela sv. Jakuba Většího. Pozornost je věnována vnější i vnitřní podobě kostela, jeho mobiliáři a rovněž událostem, kterým se svatojakubský kostel stal za dobu své existence svědkem. Stěžejní část práce se na základě rukopisu Jana Jindřicha Marzyho, dalších pramenů a odborné literatury snaží rekonstruovat životní osudy 22 významných jihlavských měšťanských rodin a dalších osob, k nimž se vztahovaly sepulkrální památky v interiéru zdejšího svatojakubského chrámu.
|
|
|
Několik poznámek k náhrobníkům z raného a počátku vrcholného středověku
Podhorský, Jan
K rozšíření znalostí o náhrobnících z raného a počátku vrcholného středověku přispěly v minulosti významnou měrou souhrnné práce shromažďující poznatky roztroušené v pramenech různého charakteru a publikace nových výzkumů i výzkumů již uzavřených, ale dosud nepublikovaných. Z území Čech a Moravy je známo již 83 lokalit ze 72 katastrálních území s doloženými či pravděpodobnými nálezy náhrobníků z raného středověku. Zajímavý a dosud nevysvětlený jev představuje nápadně vyšší výskyt náhrobníků v Čechách (72 lokalit) ve srovnání se situací na území Moravy (11 lokalit). Přes rostoucí počty nově zjištěných lokalit s nálezy náhrobníků z raného středověku, zůstávají některé další aspekty studia tohoto fenoménu obtížně vysvětlitelné. Zvláště pak ve vztahu k pokračování jejich výskytu také na počátku vrcholného středověku, kdy komplikace představuje zejména nevýrazný projev pohřebního ritu, na jehož základě by bylo možné přesnější chronologické zařazení. Otázka výskytu nezdobených náhrobníků v období vrcholného středověku je řešena na příkladu spíše ojedinělých dokladů, u nichž je ale patrná nejistá chronologická příslušnost. Oproti tomu situace zdokumentovaná při výzkumu na Mariánské louce v Děčíně naznačuje, že užívání nezdobených náhrobníků nemuselo být ještě ani ve 14. století ničím neobvyklým. Popisované příklady se dále věnují možnostem spíše výjimečného použití náhrobníků v prostředí společenských elit, kde je však potenciál dochování náhrobníků v primární poloze a jejich identifikace zkomplikován častými translacemi ostatků a stavebními zásahy. Významné rozšíření dosavadních poznatků přináší současný výzkum zaniklého středověkého pohřebiště na lokalitě Nesvětice (k. ú. Libkovice u Mostu) datovaného předběžně do období 11.–13. století, odkud pochází dosud největší soubor náhrobníků z našeho území. Význam tohoto výzkumu tkví především v rozsahu zkoumané plochy, kde množství odkrytých hrobů s náhrobníky vrhá nové světlo na studium této složky pohřebního ritu.
|
|
|
Epigraphica & Sepulcralia 12. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník 20. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, Praha 2.-3. listopadu 2021
Roháček, Jiří
The proceedings of the 20th international sessions on the issue of sepulchral monuments, which took place in Prague on 2–3 November 2021. These regular conferences, organized since 2000 by the Institute of Art History, Czech Academy of Sciences, are focused on sepulchral monuments as material artefacts of sepulchral culture and as works of art in the traditional sense of the word, with a factual or methodological relation to the Central European issues. However, they do not avoid themes, that more widely explain the context, in which these monuments were created and were functionally applied. The emphasis is placed on the nature of interdisciplinary expert meetings. Through their focus and periodicity, they are unique in a pan-European context. The series Epigraphica & Sepulcralia has been the publication forum of these sessions since 2005. The conference proceedings contain a total of eighteen papers. In addition to Czech and Moravian topics, traditionally, a significant share of the conference is devoted to foreign issues, specifically Polish and Slovak, and indirectly to other regions of Central Europe. The significant share of papers dealing with the reflection of sepulchral and epigraphic monuments in written sources, which allow a slightly different view of the issue, is highly positive.
|
|
| |
|
|
Epigraphica & Sepulcralia 11. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník příspěvků z 18 a 19. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, Praha 6.-7. listopadu 2019 a online 12.-13. listopadu 2020
Roháček, Jiří
The proceedings of the 18th and 19th international sessions on the issue of sepulchral monuments, which took place in Prague on 6 – 7 November 2019 and online on Zoom (due to the coronavirus epidemic) 12 – 13 November 2020. These regular conferences, organized since 2000 by the Institute of Art History, Czech Academy of Sciences, are focused on sepulchral monuments as material artefacts of sepulchral culture and as works of art in the traditional sense of the word, with a factual or methodological relation to the Central European issues. However, they do not avoid themes, that more widely explain the context, in which these monuments were created and were functionally applied. The emphasis is placed on the nature of interdisciplinary expert meetings. Since the 15th session in 2016, however, it has also started to take note of Jewish sepulchral monuments and, given the topicality of the topic, also Muslim ones, but still with a close connection to Central European issues. Through their focus and periodicity, they are unique in a pan-European context. The series Epigraphica & Sepulcralia has been the publication forum of these sessions since 2005. The conference proceedings bring a total of twenty contributions divided into unequal parts, one of which is devoted to Christian sepulchral monuments and the other to Jewish sepulchral monuments. In addition to Czech and Moravian themes, Slovak, Polish and Hungarian themes traditionally have a significant share.
|
|
| |
host ::
RSS.