|
|
Zpracování fermentačních zbytků z bioplynových stanic
Budín, Oto ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá odvodňovacími technologiemi fermentačních zbytků (FZ) z bioplynových stanic (BPS) a klade si za cíl navrhnout integraci vybrané technologie do provozu BPS. FZ (neboli digestát), jež jsou vedlejším produktem anaerobní fermentace biomasy v BPS, obsahují jisté množství živin a bývají zpravidla využívány jako zemědělská hnojiva. Vysoký obsah vody ve FZ a s ním spojená nízká koncentrace živin však zvyšují náklady na jejich skladování a přepravu. Odvodnění zfermentovaného materiálu by mohlo přispět ke snížení těchto nákladů. Hlavní náplní této práce je návrh integrace zvolené odvodňovací technologie v BPS – její umístění do procesu, doplnění o potřebné aparáty, vliv na látkové a energetické toky. V tomto případě je zvolena dvoufázová úprava FZ. Nejprve separace pevné (separát) a kapalné (fugát) frakce prostřednictvím šnekového lisu a následné zahuštění fugátu odpařovacím procesem ve vícestupňové odparce. Součástí diplomové práce je rovněž zhodnocení návrhu, včetně jeho vlivu na ekonomiku provozu.
|
|
| |
|
|
Zaplevelení kukuřice a hnojení organickými hnojivy
Robenek, Jakub
Na jaře v roce 2023 byly na pozemku Školního zemědělského podniku Nový Jičín založeny polní pokusy, ve kterých bylo hodnoceno zaplevelení po aplikaci kejdy, chlévského hnoje, digestátu a separátu. Hnojiva kapalná (kejda, digestát) byla aplikována v dávce 50 m3, hnojiva tuhá (hnůj, separát) byla aplikována v dávce 50 t/ha. Po aplikaci vybraných hnojiv došlo k jejich zapravení, následnému zpracování půdy a vysetí kukuřice seté (Zea mays). Během fáze 6. listu kukuřice došlo k vyhodnocení aktuálního zaple-velení a následovala aplikace herbicidu, který úspěšně potlačil vyskytující se plevele. Výsledky zaplevelení vykazovaly rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení, největší zaplevelení bylo určeno u varianty hnojené hnojem, dále u digestátu, kejdy a separátu. Na základě statistického zpracování byly určeny jako nejvíce se vyskytující plevele v hnoji: hluchavka nachová, rozrazil perský, lebeda rozkladitá, laskavec ohnutý, zemědým lékařský, ježatka kuří noha, šťovík kadeřavý, violka rolní. V kejdě byly zastoupeny plevele: kakost maličký, svízel přítula, pryšec okrouhlý, podběl lékařský. Varianta hnojená digestátem obsahovala především plevelné druhy: ředkev ohnice, hořčice polní, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, svlačec rolní, výdrol řepky, merlík bílý, pcháč oset. V části hnojené separátem byly zastoupeny především: přeslička rolní, jetel luční, ptačinec prostřední, pampelišky smetánky, vesnovka obecná, truskavec ptačí, jitrocel kopinatý. Poslední pokusná varianta byla pro kontrolu ponechána bez hnojení. Určené plevelné druhy byly také použity k indikaci pH, N, P a salinity jako bioindikátory. Plevelné druhy byly rozděleny dle metodického návodu do několika skupin, které zastupovaly určitá kritéria. Během srovnání kritérií plevelných druhů s teoretickými vlastnostmi a charakterem vybraných hnojiv byl stanoven závěr, ve kterém lze považovat indikace plevelů u jednotlivých variant za totožné s vlastnostmi a charakterem hnojiv.
|
|
|
Přepracování fermentačních zbytků z bioplynové stanice na alternativní palivo metodou biosušení
Rákosník, Vítězslav ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Šváb, Marek (oponent)
Bioplyn představuje jeden z obnovitelných zdrojů energie, jehož podíl ve využívání v posledních dekádách prudce narůstá. Bioplyn vzniká anaerobní digescí organického materiálu v bioplynových stanicích a je nejčastěji využíván k výrobě tepla a elektřiny. Stejně jako u ostatních obnovitelných zdrojů energie však existuje i v jeho případě řada nevyřešených otázek. Jednou z nejaktuálnějších je otázka dalšího využití digestátu - vedlejšího produktu jeho výroby. Zpravidla je digestát přímo aplikován jako organické hnojivo na zemědělskou půdu, objevují se však i snahy o využití jeho pevné složky (tzv. separátu) jako dalšího zdroje energie, případně jako podestýlky pro hospodářská zvířata. S tím jsou však spojeny další problémové aspekty, zejména přeprava a skladování tohoto biologicky nestabilního materiálu s vysokým podílem vody. Řešení těchto problémů by mohla představovat úprava separátu procesem biosušení, při kterém je substrát vysušován teplem vznikajícím při mikrobiálním rozkladu organické hmoty a umělou aerací. Předmětem experimentální části této práce bylo otestovat proces biosušení na neupravených separátech z různých bioplynových stanic zemědělského typu a dále na separátu z vybrané bioplynové stanice po optimalizaci vstupního složení za účelem jejich dalšího využití jako alternativního paliva....
|
|
|
Zpracování fermentačních zbytků z bioplynových stanic
Budín, Oto ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá odvodňovacími technologiemi fermentačních zbytků (FZ) z bioplynových stanic (BPS) a klade si za cíl navrhnout integraci vybrané technologie do provozu BPS. FZ (neboli digestát), jež jsou vedlejším produktem anaerobní fermentace biomasy v BPS, obsahují jisté množství živin a bývají zpravidla využívány jako zemědělská hnojiva. Vysoký obsah vody ve FZ a s ním spojená nízká koncentrace živin však zvyšují náklady na jejich skladování a přepravu. Odvodnění zfermentovaného materiálu by mohlo přispět ke snížení těchto nákladů. Hlavní náplní této práce je návrh integrace zvolené odvodňovací technologie v BPS – její umístění do procesu, doplnění o potřebné aparáty, vliv na látkové a energetické toky. V tomto případě je zvolena dvoufázová úprava FZ. Nejprve separace pevné (separát) a kapalné (fugát) frakce prostřednictvím šnekového lisu a následné zahuštění fugátu odpařovacím procesem ve vícestupňové odparce. Součástí diplomové práce je rovněž zhodnocení návrhu, včetně jeho vlivu na ekonomiku provozu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.