|
|
Rizika a limity laparoskopie v léčbě gynekologických zhoubných nádorů
Charvát, Martin ; Robová, Helena (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent)
Souhrn V práci jsou vyhodnoceny výsledky experimentálního protokolu fertilitu zachovávajícího postupu léčby u časných stadií cervikálních karcinomů (LAP I protokol). Detekce sentinelových uzlin a experimentální exstirpace aferentních kanálů využívající laparoskopii a její technické aspekty jsou analyzovány na prospektivním souboru 85 žen. Onkologické výsledky i časná a pozdní morbidita ukazují, že při dodržení indikačních zásad a námi zavedených operačních postupů lze řešení považovat za bezpečné s minimální morbiditou. V druhé části jsou analyzovány výsledky 148 žen s nádory děložního hrdla do 2 cm s invazí do poloviny stromatu u žen již neplánujících těhotenství (LAP II protokol). Onkologické výsledky jsou u námi definované skupiny velice dobré a zcela srovnatelné se "standardním" postupem modifikované radikální nebo radikální hysterektomie typ B nebo C, při nižší morbiditě. V samostatné části jsou analyzovány možnosti využití laparoskopie u karcinomů endometria včetně možnosti využití detekce sentinelových uzlin a technických aspektů využití laparoskopie u obézních žen. V současnosti největší kontroverzí je využití laparoskopie u zhoubných nádorů ovarií. Škola onkogynekologické skupiny FN Motol preferuje otevřený přístup a do práce jsme vybrali soubor pokročilých ovariálních nádorů, kde předoperační...
|
|
|
Rizika a limity laparoskopie v léčbě gynekologických zhoubných nádorů
Charvát, Martin ; Robová, Helena (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent)
Souhrn V práci jsou vyhodnoceny výsledky experimentálního protokolu fertilitu zachovávajícího postupu léčby u časných stadií cervikálních karcinomů (LAP I protokol). Detekce sentinelových uzlin a experimentální exstirpace aferentních kanálů využívající laparoskopii a její technické aspekty jsou analyzovány na prospektivním souboru 85 žen. Onkologické výsledky i časná a pozdní morbidita ukazují, že při dodržení indikačních zásad a námi zavedených operačních postupů lze řešení považovat za bezpečné s minimální morbiditou. V druhé části jsou analyzovány výsledky 148 žen s nádory děložního hrdla do 2 cm s invazí do poloviny stromatu u žen již neplánujících těhotenství (LAP II protokol). Onkologické výsledky jsou u námi definované skupiny velice dobré a zcela srovnatelné se "standardním" postupem modifikované radikální nebo radikální hysterektomie typ B nebo C, při nižší morbiditě. V samostatné části jsou analyzovány možnosti využití laparoskopie u karcinomů endometria včetně možnosti využití detekce sentinelových uzlin a technických aspektů využití laparoskopie u obézních žen. V současnosti největší kontroverzí je využití laparoskopie u zhoubných nádorů ovarií. Škola onkogynekologické skupiny FN Motol preferuje otevřený přístup a do práce jsme vybrali soubor pokročilých ovariálních nádorů, kde předoperační...
|
|
|
Lymfedém horní končetiny jako komplikace po kurativní radioterapii pro nádor prsu
LOUDA, Marek
Lymfedém horní končetiny je závažnou komplikací léčby karcinomu prsu. Tato práce se zabývá vznikem otoku horní končetiny po prodělané kurativní léčbě karcinomu prsu. Práce popisuje terapii karcinomu prsu, metody terapie a léčebné záměry. Vysvětluje co je disekce sentinelové uzliny a možné komplikace po jejím odstranění. Protože radioterapie je nedílnou součástí léčby karcinomu prsu jsou zde uvedeny frakcionační režimy, dávky záření, ozařovací objemy a ozařovací techniky. Cílem práce bylo zhodnocení lymfedému horní končetiny u pacientek po disekci axilárních uzlin a pacientek po disekci sentinelové uzliny a po následném adjuvantním ozáření. Výzkumnou otázkou bylo, zda disekce pouze disekce sentinelové uzliny redukuje vznik lymfedému horní končetiny nezávisle na rozsahu a dávce záření. Metodika spočívala ve sběru dat pacientek s karcinomem prsu v Nemocnici České Budějovice a.s. a následném porovnání s údaji z odborné literatury.
|
|
|
Lymfoscintigrafie - možnost detekce sentinelové uzliny
SVOBODOVÁ, Petra
Identifikace sentinelové uzliny pomocí lymfoscintigrafie dnes představuje jednu ze standardních metod v oblasti diagnostiky a léčby nádorů. Nejčastější indikací pro sentinelkou uzlinu je v dnešní době karcinom prsu a maligní melanom. Lymfoscintigrafie je neinvazivní metoda, která nám umožňuje zobrazení toku lymfy z místa injekce lymfatickými cévami přes spádové uzliny a dále. Metoda detekce sentinelové uzliny je vlastně jen specializovanou částí obecné lymfoscintigrafie. Cílem mé práce bylo zhodnotit zobrazení sentinelové uzliny pomocí lymfoscintigrafie a pomocí gamasondy. Pracovala jsem se souborem 77 pacientů z Oblastní nemocnice Kolín a.s., kterým byla provedena detekce sentinelové uzliny na oddělení nukleární medicíny. U karcinomu prsu byla sentinelová uzlina zobrazena v 95 % pomocí lymfoscintigrafie. Bez možnosti proměření pomocí gamasondy by toto číslo bylo 91 %. Kombinací obou způsobů se spolehlivost detekce zvyšuje.
|
host ::
RSS.