|
|
Význam komunitního bydlení seniorů z hlediska lidské důstojnosti a kvality života
KOUBOVÁ, Karolína
Diplomová práce se zabývá konceptem komunitního bydlení pro seniory a sleduje, jaké vlivy má tato forma bydlení na hodnocení vlastní důstojnosti a kvality života. Cílem práce je představit koncept komunitního bydlení seniorů a prostřednictvím kvalitativního výzkumu představit, jaké vlivy má tato alternativní forma seniorského bydlení na hodnocení vlastní lidské důstojnosti a kvality života. Práce detailně rozebírá teoretické pozadí konceptu, následně nabízí přehled specifik cílové skupiny seniorů. Dále jsou předloženy možné perspektivy v pojetí lidské důstojnosti a kvality života. Poslední část práce tvoří výzkumný proces, který prostřednictvím výpovědí respondentů žijících v komunitním bydlení prezentuje konkrétní způsoby, jak tato forma bydlení může ovlivňovat lidskou důstojnost a kvalitu života.
|
|
|
Bydlení v bývalém továrním areálu OP Prostějov
Tomaňová, Zuzana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá konverzí bývalého továrního areálu OP Prostějov, ležícího ve východní části města Prostějov, poblíž rychlostní komunikace R46. Společnost OP Prostějov zkrachovala v roce 2010 a od této doby areál nemá využití a chátrá. V mé práci pojímám areál OP jako novou městskou polyfunkční čtvrť, zahrnující plochy sportu, rekreace, administrativy, komerce, plochy pro vzdělávání, kulturu, bydlení. A právě funkční náplň bydlení, přiřazenou objektům ve východní části areálu, řeším podrobněji. V současné době probíhá postupné rozebírání těchto objektů, které bude pravděpodobně následovat úplnou demolicí. A i přesto, že bylo z budov odstraněno prakticky všechno, krom nosného konstrukčního systému, stále z ní číší energie svého historického vývoje, odkaz na průmyslovou dobu. Právě pohled na tyto „obnažené“ objekty se stal základem mého konceptu, kdy pracuji s budovou ve stavu, v jakém se nyní nachází (holý železobetonový skelet) a do něj vkládám samostatné jednotky – obytné kontejnery. Jednotlivé byty vznikají kombinací kontejnerů o světlých rozměrech 3x6 m, případně jejich otočením (3,6x6 m) - viz schémata bytů. Řešení bytů je v několika variantách (1+kk až 3+kk). Vstupy do jednotlivých bytů jsou z venkovního prostoru, po pár schodech, s vlastní zahrádkou = analogicky k bydlení v rodinném domě, který je snem většiny lidí.
|
|
|
Senior cohousing
Výtisková, Jana ; Pobořil, Lukáš (oponent) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Senior cohousnig je situován v Moravskoslezském kraji města Orlová a je řešen jako areál. Jedná se o novou formu bydlení pro seniory na území České republiky. Volně se dá přeložit jako „blízké sousedské bydlení pro seniory“. Příjezd do areálu je z ulice Těšinské a dále po účelové komunikaci z jihovýchodní světové strany na parkoviště. U parkoviště se nachází tři hlavní budovy. Budova A, hlavní společná budova pro setkávání seniorů. Budova B se soukromým lékařem a malou tělocvičnou. Budova C řešena jako technické zázemí areálu. Dále jsou navrženy čtyři typy rodinných domů pro seniory. RD typ 1 - v areálu je 3x, určen pro 2 seniory. RD typ 2 - v areálu je 2x, určen pro dva seniory se sníženou schopností pohybu. RD typ 3 - v areálu 3x, řešen jako dvojdomek pro dvě seniorské dvojice. RD typ 4 - v areálu 2x, řešen jako dvojdomek pro dvě seniorské dvojice. Rodinné domy složí pro bydlení 30 seniorům a to v 15 bytových jednotkách. Všechny tyto objekty jsou zděné, jednopodlažní, nepodsklepené ze systému HELUZ s plošnými základovými pasy z prostého betonu s podkladní deskou, plochými střechami, kontaktním zateplením obvodových stěna a částečně s dřevěnými obklady. Dále se v Senior cohousingu nachází hřiště pro seniory, ovocný sad, park, jezírko, vnitroareálová komunikace, chodníky a pěšinky.
|
|
|
Senior cohousing
Výtisková, Jana ; Pobořil, Lukáš (oponent) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Senior cohousnig je situován v Moravskoslezském kraji města Orlová a je řešen jako areál. Jedná se o novou formu bydlení pro seniory na území České republiky. Volně se dá přeložit jako „blízké sousedské bydlení pro seniory“. Příjezd do areálu je z ulice Těšinské a dále po účelové komunikaci z jihovýchodní světové strany na parkoviště. U parkoviště se nachází tři hlavní budovy. Budova A, hlavní společná budova pro setkávání seniorů. Budova B se soukromým lékařem a malou tělocvičnou. Budova C řešena jako technické zázemí areálu. Dále jsou navrženy čtyři typy rodinných domů pro seniory. RD typ 1 - v areálu je 3x, určen pro 2 seniory. RD typ 2 - v areálu je 2x, určen pro dva seniory se sníženou schopností pohybu. RD typ 3 - v areálu 3x, řešen jako dvojdomek pro dvě seniorské dvojice. RD typ 4 - v areálu 2x, řešen jako dvojdomek pro dvě seniorské dvojice. Rodinné domy složí pro bydlení 30 seniorům a to v 15 bytových jednotkách. Všechny tyto objekty jsou zděné, jednopodlažní, nepodsklepené ze systému HELUZ s plošnými základovými pasy z prostého betonu s podkladní deskou, plochými střechami, kontaktním zateplením obvodových stěna a částečně s dřevěnými obklady. Dále se v Senior cohousingu nachází hřiště pro seniory, ovocný sad, park, jezírko, vnitroareálová komunikace, chodníky a pěšinky.
|
|
|
Bydlení v bývalém továrním areálu OP Prostějov
Tomaňová, Zuzana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá konverzí bývalého továrního areálu OP Prostějov, ležícího ve východní části města Prostějov, poblíž rychlostní komunikace R46. Společnost OP Prostějov zkrachovala v roce 2010 a od této doby areál nemá využití a chátrá. V mé práci pojímám areál OP jako novou městskou polyfunkční čtvrť, zahrnující plochy sportu, rekreace, administrativy, komerce, plochy pro vzdělávání, kulturu, bydlení. A právě funkční náplň bydlení, přiřazenou objektům ve východní části areálu, řeším podrobněji. V současné době probíhá postupné rozebírání těchto objektů, které bude pravděpodobně následovat úplnou demolicí. A i přesto, že bylo z budov odstraněno prakticky všechno, krom nosného konstrukčního systému, stále z ní číší energie svého historického vývoje, odkaz na průmyslovou dobu. Právě pohled na tyto „obnažené“ objekty se stal základem mého konceptu, kdy pracuji s budovou ve stavu, v jakém se nyní nachází (holý železobetonový skelet) a do něj vkládám samostatné jednotky – obytné kontejnery. Jednotlivé byty vznikají kombinací kontejnerů o světlých rozměrech 3x6 m, případně jejich otočením (3,6x6 m) - viz schémata bytů. Řešení bytů je v několika variantách (1+kk až 3+kk). Vstupy do jednotlivých bytů jsou z venkovního prostoru, po pár schodech, s vlastní zahrádkou = analogicky k bydlení v rodinném domě, který je snem většiny lidí.
|
|
|
Alternativní formy bydlení seniorů v ČR v letech 2013-2015
Krčmář, Michael ; Sunega, Petr (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou seniorského bydlení v ČR v letech 2013 až 2015. Význam této problematiky a zájem o ni spočívá v tom, že se jedná o jeden z problémů spojených se stárnutím populace nejen u nás, ale i v celé EU. Otázka bydlení seniorů tedy je, a v budoucnu ještě více bude, jednou z důležitých, které bude potřeba řešit. Cílem této práce je zjistit, jestli je alternativní forma seniorského bydlení, především senior cohousing, finančně výhodnější z pohledu veřejných rozpočtů a samotných seniorůnež dosavadní formy bydlení seniorů. Dále také do jaké míry je pro seniory alternativní forma seniorského bydlení akceptovatelná. Pomocí kvalitativní analýzy bylo zjištěno, že senioři úplně nejvíce preferují život ve své vlastní domácnosti, ve které prožili značnou část života. Méně preferují bydlení v ústavech (institucích) a bydlení v senior cohousingu by pro ně do jisté míry bylo vhodnější formou bydlení ve srovnání s bydlením v ústavu. Pomocí sestavených modelových domácností byla provedena komparace finanční výhodnosti vybraného senior cohousingu a vybraného domova pro seniory. Z tohoto srovnání vyplynulo, že senior cohousing je do značné míry drahý v porovnání s bydlením v ústavu pro seniory a velká část seniorských domácností by si jej nemohla dovolit. Z finanční analýzy a srovnání senior cohousingu s ústavem pro seniory také vyplynulo, že z pohledu veřejných rozpočtů je finančně výhodnější dotovat stávající institucionální péči o seniory.
|
host ::
RSS.