|
|
Polyfunkční zóna MOŘICE okr. Prostějov
Janovská, Tereza ; Vojtová, Lea (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je vypracovat architektonicko-urbanistickou studii rozsáhlého polyfunkčního areálu společnosti AGRISPOL v obci Mořice. Návrh má mít široký záběr, návrh bioplynové stanice, skladovacích objektů, sil, vnitřních komunikací, ubytování a rekreace. Zemědělské středisko vlastní čtyři zemědělské areály, Mořice, Vitčice, Vrchoslavice a Pavlovice u Kojetína. Téma předdiplomové práce bylo zemědělské středisko Vitčice. Hlavní myšlenkou diplomové práce bylo navržení efektivních komunikací, rozvržení a uspořádání bioplynové stanice, revitalizace garáží a dílem, návrh skladovacích hal pro účely družstva případně pro pronájem. Východní část parcely je vymezena pro krátkodobé bydlení a bydlení seniorů v navrženém domově s pečovatelskou službou, doplněné o služby typu manikúra, pedikúra, kadeřník. Tyto dva celky jsou rozděleny do téměř dvou identických stavebních objektů, které svým tvarem připomínají hokejku. Spojením těchto dvou tvarů vzniklo vnitřní nádvoří, které slouží jako zahrada/park pro přilehlé ubytovací celky. Park bude volně přístupný veřejnosti. Kapacita domova s pečovatelskou službou je 16 ubytovacích jednotek. Součástí jednotky je předsíň, vlastní sociální zařízení a obytná místnost s kuchyňským koutem. Kapacita vedlejšího bytového domu s přilehlou polyfunkční částí je 8 bytů velikosti 1+kk a 9 bytů velikosti 2+kk. Byty jsou navrženy jako startovací bydlení pro mladé páry nebo pro ubytování zaměstnanců firmy AGRISPOL. Jedná se o formu krátkodobého bydlení.
|
|
|
Vztah mezi konzumací alkoholu a sémantickou verbální fluencí u seniorů nad 65 let
Zbořilová, Darina ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Vztah mezi konzumací alkoholu a sémantickou verbální fluencí u seniorů nad 65 let Cíle: Zjistit spojitost mezi konzumací alkoholu a jednou ze složek paměti - sémantickou verbální fluencí u seniorů na 65 let. Metody: V rámci diplomové práce byla provedena sekundární analýza dat z mezinárodní průřezové studie, která je součástí projektu Survey of Health Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Pro účely této diplomové práce byli účastníci studie rozděleni do šesti kategorií podle dosaženého stupně vzdělání, a to jak muži, tak ženy. V rámci analýzy dat byly vypočítány generalizované lineární modely pro každou z výše zmíněných kategorií zvláště. Výsledky: Průzkum zahrnoval celkem 41 224 účastníků průměrný věk 75,1 ± 7,4 let, z nichž bylo 22 737 žen a 18 487 mužů. 83,0 % účastníků uvedlo, že nepožili žádný alkohol poslední tři měsíce před testováním. Četnější konzumace alkoholu byla v několika kategoriích dle vzdělání spojena s nižší výkonností v testu sémantické verbální fluence (p<0,001). Tento vztah byl především u účastníků s nižším vzděláním, kde u konzumace pět nebo šest dní v týdnu byl nestandardizovaná regresní koeficient B = -1,416 (p = 0,045) u žen a u mužů konzumujících alkohol tři nebo čtyři dny v týdnu B = -1,128 (p = 0,002). Závěr: Výsledky naznačují, že existuje vztah mezi...
|
|
|
Vliv konzumace alkoholu a kouření na fyzickou kondici seniorek
Teplá, Jana ; Heller, Jan (vedoucí práce) ; Kramperová, Veronika (oponent)
Název práce: Vliv konzumace alkoholu a kouření na fyzickou kondici seniorek Cíl práce: Posouzení vlivu konzumace alkoholu a kouření na fyzickou kondici seniorek nad 60 let Metoda: Práce byla zpracována jako průřezová studie, do které byla data sbírána pomocí ankety ohledně konzumace alkoholu a kouření v průběhu života a čtyř fyzických testů vybraných z testové baterie Senior fitness test. Pro ucelení studie pak byla sbírána data ohledně životního stylu účastníků doplňujícími otázkami. Výsledky: Studie se účastnilo 34 seniorek ve věku 61-89 let. Průměrný věk účastnic dosáhl 72,1 let. Tři seniorky uvedly spotřebu cigaret 15 ks za den, jedna 12 ks, dvě 10 ks, jedna 10 a jedna 7 ks na den. Tři z těchto seniorek splnily či překročily normativní rozsah pro svůj věk ve všech fyzických testech, dvě se do normativního rozsahu nedostaly pouze jednou, a to shodně v testu chůze 6 minut, jedna splnila normu pouze v testu sed-vztyk a zbylé dvě nesplnily normy ani v jednom testu Sedmnáct seniorek alkohol nekonzumovalo, sedm uvedlo průměrnou konzumaci alkoholu do 20 g za den, deset nad 20 g alkoholu na den, z toho dvě seniorky překročily hranici 70 g alkoholu denně. Jedna z těchto seniorek splnila či překročila normativní rozsah pro svůj věk ve všech fyzických testech, druhá se do normativního rozsahu nedostala...
|
|
|
Vyhodnocení úrovně plnění nutričních požadavků seniorů ve vybraném domově pro seniory
REINDL, Karolína
V oblasti výživy došlo v posledních letech k dalšímu vývoji v tom, jak přijímané potraviny a celkový způsob stravování ovlivňují lidský organismus. U lidí vyššího věku se důležitost v této oblasti promítá do nutnosti vyšších nároků na péči. Domovy pro seniory a jejich jídelní zařízení většinou pokrývají široké spektrum potřeb svých klientů včetně potravy. Jedním z ukazatelů kvality života je oblast stravování; proto by měl být kladen vysoký důraz na kvalitu a složení přijímané potravy. Cílem diplomové práce bylo zjistit současný stav stravování seniorů ve vybraném domově pro seniory z hlediska nutriční kvality podávaných jídel s ohledem na pohlaví a věk klientů. Posouzeno mělo být, zda skladba jídelníčku odpovídá zásadám racionální výživy a zda se vyskytují sezónní rozdíly mezi jednotlivými jídelníčky během roku. V každém ročním období byly vyhodnocen jeden týdenní jídelníček. Pro posouzení, zda splňují normy pro potřebu živin pro kategorii seniorů mužů a žen, byla zvolena norma DACH vydaná v roce 2019. Každá z živin byla hodnocena z hlediska nutriční a energetické hodnoty, přičemž jednotlivé hodnoty živin makronutrientů a mikronutrientů byly vyhledávány v několika databázích. Při posuzování, zda týdenní jídelníčky splňují normy pro potřebu živin pro kategorii seniorů, bylo zjištěno, že makronutrienty byly až na výjimky dodávány ve větším než doporučeném množství, a to zejména u bílkovin a tuků, což se také odrazilo na vyšším energetickém příjmu. Část mikronutrientů (vitamin D, C a vápník) byla naopak pod doporučenou normou. Největší odchylky od normy bylo dosaženo u vitaminu D (-90,18 %) v září, což ale nepoukazuje na celkový příjem vitaminu D, ale pouze jeho příjem stravou. Člověk v průměru přijímá ze stravy 4 až 5 g D (tj. 20-25 % DDD) a zbytek si tělo syntetizuje z endogenních zdrojů, výsledek byl tedy velmi dobrý. Ostatní mikronutrienty (vitamin A a železo) byly s mírnými odchylkami od normy splněny. Sezónnost potravin se mezi jednotlivými jídelníčky projevila především výběrem sezónní zeleniny a částečně vhodnou nabídkou polévek. Závěrem lze konstatovat, že stravování seniorů v domově s celodenní péčí je ze strany pracovníků stravovacího zařízení vedeno snahou dodržovat výživové normy, což se daří částečně. Navrženo bylo vytvořit nové jídelníčky s potravinami, které jsou méně náročné z hlediska množství energie a obsahují menší množství tuku. Do jídelníčku by bylo vhodné zařadit více ovoce a zeleniny pro pokrytí deficitu vitaminu C, například ve formě zeleninových salátů nebo obohatit snídani čerstvým ovocem s mléčným výrobkem. Pro pravidelné zásobení vitaminu D (stravou) a vápníku se osvědčily pokrmy z ryb a vajec, přínosné by bylo zařazení výrobků fortifikovaných vitaminem D, jako je mléko a mléčné výrobky, snídaňové cereálie, kakao, pečivo, nebo podávání potravinových doplňků (rybí tuk ve formě kapslí Omega 3 apod.). Organismus seniorů má větší potřebu vitaminu D, proto je jeho příjem v potravě velmi důležitý.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na sociální kontakty u seniorů.
RAJCHOTOVÁ, Adéla
Cílem práce je zjistit, jaké dopady měla pandemie Covid-19 na sociální kontakty u seniorů. Zjišťováno bylo i to, v jakých intervalech se mohli senioři v rámci pobytového zařízení setkávat. Zajímalo nás také, jak často měli senioři z pobytových zařízení kontakt se svou rodinou a se svými známými. Výzkumná část byla zpracována kvalitativním šetřením a realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů s 8 komunikačními partnery, kterými byli senioři v domově pro seniory v Centru sociální pomoci Vodňany. Komunikační partneři byli vybráni za základě metody prostého záměrného výběru, a tudíž všichni splňovali předem stanovená kritéria, aby výzkumný soubor byl v souladu se záměrem bakalářské práce. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování. Vytvořené kódy byly následně rozděleny do určitých kategorií. Těchto kategorií vzniklo 8, z toho jedna má 3 podkategorie. Pro přehlednost jsou v některých částech výzkumné časti přiloženy obrázky se schématem. Na základě výzkumu této bakalářské práce bylo zjištěno, že pandemie Covid-19 ovlivnila sociální kontakty u seniorů, a docházelo tak na určitou dobu k sociální izolaci těchto osob. Značně omezen byl i kontakt s rodinou, který byl nahrazen zejména pomocí telefonické komunikace, která ovšem seniorům neposkytla tak plnohodnotný přínos, jako osobní kontakt. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro veřejnost, ale i pro sociální pracovníky v domovech pro seniory, aby ukázala, jak důležité sociální kontakty pro seniory jsou.
|
|
|
Aktivizační činnosti a adaptační proces v domově pro seniory
HOLLEROVÁ, Nela
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem přispívají aktivizační činnosti k adaptaci uživatelů 65+ na pobyt ve vybraném domově pro seniory z pohledu seniorů a seniorek. V teoretické části byly popsány základní pojmy, které s problematikou aktivizačních činností a adaptačního procesu souvisejí. V praktické části byla zodpovězena výzkumná otázka "Jaké aktivizační činnosti usnadňují adaptační proces uživatelům 65+ při pobytu v domově pro seniory?" a dílčí otázka "Jaký je přínos aktivizačních činností v domově pro seniory při adaptaci uživatelů 65+?". Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla prováděna metodou otevřeného kódování. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí záměrného výběru a tvořili ho 2 senioři a 14 seniorek, kteří splňovali předem stanovená kritéria výběru. Výzkum ukázal, že aktivizační činnosti pro uživatele domova pro seniory mají vliv na adaptační proces. Dle názoru seniorů a seniorek má na proces adaptace největší vliv zahradní terapie a muzikoterapie. Tyto činnosti napomáhají vytváření vzájemných sociálních kontaktů, mají vliv na psychický stav uživatelů, vyplnění jejich volného času a vytváření přátelské atmosféry. Výsledky provedeného výzkumu budou použity jako zpětná vazba pro domov pro seniory, ve kterém byl výzkum realizován v rámci zhodnocení kvality poskytované služby, s cílem zvýšit kvalitu poskytovaných služeb.
|
|
|
Spokojenost s poskytovanými službami v domovech pro seniory
BOUČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na spokojenost s poskytovanými službami v domovech pro seniory v okrese Příbram. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou uživatelé spokojeni s poskytovanými službami v domovech pro seniory v okrese Příbram. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány pojmy, které s názvem této bakalářské práce souvisí - stáří, stárnutí a s tím i spojený ageismus, aspekty stárnutí či stárnutí populace, senior a komunikace s ním, potřeby seniorů nebo definice spokojenosti. V neposlední řadě jsou také popsána témata sociální péče o seniory, sociální pracovník, sociální služby pro seniory a nakonec jsem popsala přímo samotnou službu domov pro seniory. V praktické části jsem si stanovila jednu hlavní výzkumnou otázku, která zněla: "Jak jsou uživatelé domova pro seniory spokojeni s poskytovanými službami?", a k té bylo stanoveno šest dílčích. Pro sběr dat byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Velikost výzkumného souboru nebyla předem přesně určena, dotazování probíhalo do teoretické saturace - byly dány pouze dvě kritéria, a to že to musí být uživatelé některého z domovů pro seniory v okrese Příbram a musí být schopni komunikace a porozumět daným otázkám. Informantů, se kterými byl proveden výzkum, bylo celkem 16. Cíl bakalářské práce byl splněn a došlo se ke zjištění, že všichni uživatelé domovů pro seniory v okrese Příbram jsou s poskytovanými službami spokojeni. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako zpětná vazba pro domovy pro seniory, kde byl výzkum realizován a jako podnět pro případné zlepšení služeb s cílem přispět ke zvýšení spokojenosti uživatelů. Dále může pomoci zájemcům o tuto pobytovou službu v rozhodování při jejím výběru.
|
|
|
Adaptace seniorů při nástupu do DSS
ŘENČOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá adaptací seniorů v domově sociálních služeb. Zjišťuje, jakým způsobem prožívají senioři svůj nástup do DSS a jakým problémům při nástupu čelí. Nejdříve popisuje stáří a změny, které toto období doprovází. Představuje sociální služby, jež senioři mohou využít. Nejhlavnějším bodem práce je adaptace na stáří a proces adaptace seniora v DSS. Také se zabývá otázkou osamění a zájmem seniorů o samostatný pokoj. Bakalářská práce v praktické části obsahuje kvalitativní výzkum. Jedná se o zpracování polostrukturovaných rozhovorů se 7 klienty domova sociálních služeb. Rozhovory nám nabízí pohled na první den klientů v DSS a počátky jejich adaptace. V diskusi a závěru dochází k vyhodnocení adaptací a faktorů pomáhajících, nebo znesnadňujících tento proces.
|
|
|
Kontinuita stárnutí
Ach-Hübner, Klarisa ; Valouch, Štěpán (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá alternativním řešením současné podoby zdravotní a sociální péče o seniory. Naráží na problém přílišné specializace péče, kvůli které se zhoršující se stav klienta odráží na nutnosti častější změny prostředí. Práce navazuje na předdiplomní projekt, jenž zkoumal rozdíly mezi různými typy péče. Tam, kde je to smysluplné, navrhuje skloubit jednotlivé typy péče do koherentního celku – stabilního domova. Ten nabízí kontinuitu péče, stálost vztahů mezi klienty a zároveň k personálu a neměnnost prostředí. Stabilní domov je představen v podobě obecněji aplikovatelné typologie a následně otestován na konkrétním návrhu domova na náměstí Míru v Brně.
|
|
|
Podpora autonomie klientů v domovech pro seniory
ŠEBESTOVÁ, Adéla
Diplomová práce se zabývá podporou autonomie seniorů v domovech pro seniory. Poukazuje na její podstatu, a to především z filosofického a psychologického hlediska. Popisuje, jakými změnami si senior ve stáří prochází a jaký vliv mají na jeho autonomii. Důležité je pochopení, že ne každý vnímá autonomii stejně a o tom pojednává třetí kapitola. Dále se práce soustředí na možnou podporu autonomie seniora v domovech pro seniory, aby byla však vhodně poskytnuta, je zapotřebí porozumět tomu, jak se senior adaptuje na své stáří. Dohromady pak zjištěné skutečnosti, podtrhují důležitost podpory seniorovy autonomie.
|
host ::
RSS.