|
|
The Sudeten German party in Parliament. A collective biography of the members of the parliamentary group of the Sudeten German Party and the Karpaten German Party
Zvánovec, Mikuláš ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Záměrem této práce je interpretace dostupných biografických údajů všech poslanců a senátorů československého národního shromáždění, kteří působili ve společném parlamentním klubu Sudetoněmecké (SdP) a Karpatoněmecké strany (KdP) v období od vstupu do parlamentu v roce 1935 do anšlusu Rakouska na jaře roku 1938. Sudetoněmecká strana se po volbách v roce 1935 stala dle počtu odevzdaných hlasů nejsilnější stranou v meziválečném Československu a sehrála význačnou roli v předmnichovském období. Proklamovaný cíl sjednocení všeho německého obyvatelstva v Československu se SdP do značné míry podařilo naplnit, čímž se strana stala velmi heterogenní. Využitím metody kolektivní biografie si předkládaná práce dává za cíl z dostupných zdrojů získat údaje o sociálním a politickém složení stejně jako o jednotlivých politických i pracovních kariérách konkrétních stranických funkcionářů, kteří reprezentovali SdP resp. KdP v československém národním shromáždění a na základě vyhodnocení těchto dat získané výsledky zasadit do historicko-společenského kontextu a interpretovat jejich společné a rozdílné znaky. Práce předpokládá, že touto formou lze získat nové souvislosti k vývoji uvnitř SdP a zároveň potvrdit či vyvrátit teze, které se v dosavadním diskurzu o historii SdP objevily.
|
|
|
Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky
Kouřimský, Jan ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Záměrem této diplomové práce je představit fungování a život v Senátu Národního shromáždění ČSR. Horní komora československého parlamentu fungovala mezi lety 1920 až 1939, kdy v době Protektorátu Čechy a Morava byla oficiálně rozpuštěna. Za sledované období se v komoře vystřídalo na 444 zákonodárců sedmi různých národností. Nejpočetnějšími byli Češi a Němci. Na fungování Senátu je nahlíženo z několika úhlů. Jednak je podrobně sledována debata pro a proti zřízení druhé komory probíhající před přijetím nové ústavy z roku 1920. Zpracovány jsou též dobové úvahy a nerealizované návrhy o reformě Senátu, které se vedly na konci dvacátých let a navrhovaly vytvoření tzv. hospodářského parlamentu. Je představen volební systém poměrného zastoupení užívaný pro volby do Senátu a jeho výsledky odrážející se ve velkém počtu politických stran s nízkými volebními zisky, které následně znesnadňovaly tvorbu stabilního politického prostředí. Práce sleduje stranické, národnostní, sociální, myšlenkové a výrazové zázemí jednotlivých senátorů a senátorek. Zaznamenává podrobněji osudy některých ze zákonodárců, kteří se v horní komoře pohybovali během doby První republiky a byli též negativně zasaženi německou okupací a válkou. V případové studii je zaznamenán poválečný soud se senátory za Sudetoněmeckou stranu (SdP). Práce...
|
|
|
Problematika platového ohodnocení členů Parlametu ČR
Eberle, Jan ; Civínová, Denisa (vedoucí práce) ; Pikola, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku týkající se platového ohodnocení poslanců a senátorů, tedy členů Parlamentu ČR. Pro cíl práce byla sestavena hypotéza: Pokud budou zákonodárci ohodnoceni podle průměrné účasti na schůzích PSČR a Senátu ČR, výdaje na jejich platy včetně náhrad budou minimálně o třetinu nižší.
Teoretická část práce se věnuje Parlamentu České republiky, zaměřuje se na jeho historii, rozdělení na Poslaneckou sněmovnu a Senát a vybrané orgány těchto komor. Cílem je seznámení s prostředím a pracovní náplní poslanců a senátorů. Dále jsou v teoretické části popsána práva členů parlamentu na imunitu, podrobně jsou pak rozebrány nároky na platové ohodnocení a poslanecké náhrady.
Praktická část je věnována analýze jednotlivých dat týkající se pouze Poslanecké sněmovny a to z důvodu omezení šíření, poskytnutí publikace a dalšího použití dat získaných ze Senátu. Analýza je nejdříve provedena pro jednotlivé politické strany zvlášť a poté i pro kompletní Poslaneckou sněmovnu. V této části práce jsou použity metody určování středových hodnot, tedy aritmetický průměr, modus a medián.
|
host ::
RSS.