|
|
Management chovu zvyšující přežitelnost selat s nízkou porodní hmotností.
ŘEZÁČ, Ivan
Cílem prvního experimentu bylo ověřit efektivitu a rentabilitu přikrmování selat. Byly hodnocené mléčné směsi dvou výrobců, a to MKS-1 vs MKS-2 podávané ad-libitum. Všechna selata byla kojená a od 5. dne věku do odstavu ve 28 dnech jim byl podávaný prestarter. Kontrolní skupina bez přikrmování vykázala vyšší úhyn selat do odstavu a horší kondici prasnic při odstavu. Použití mléčných krmných směsí vedlo k eliminaci ztráty kondice prasnic v období kojení a snížilo spotřebu krmných směsí pro prasnice (p < 0,05). U skupiny MKS-1 byla vyšší spotřeba mléčné krmné směsi, nejnižší úhyn a nejmenší ztráta kondice prasnic (p < 0,05). Nicméně z hlediska nákladů na 1 odstavené sele, vykázalo mírně lepší výsledky přikrmování mléčnou směsí MKS-2. Ve druhém experimentu byly prasnice rozdělené do 2 skupin. U první skupiny byla selata přikrmovaná mléčnou náhražkou a u druhé skupiny byly využité kojné prasnice, které tvořily 15% stáda. Kojné prasnice měly delší dobu kojení a délku mezidobí, nepatrně nižší počet vrhů na prasnici za rok a o 0,93 nižší počet dochovaných selat za rok. Při použití mléčné náhražky byl dosažený vyšší podnikatelský zisk za rok než u kojných prasnic. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že kojné prasnice blokují porodní kotec. Za předpokladu, že by kojných prasnic bylo chováno méně, podnikatelský zisk by byl vyšší. Cílem třetího experimentu bylo porovnání 5 pokusů se dvěma prestartery pro výživu selat a různých krmných technik přikrmování selat na porodnách prasnic. Neprokázal se vztah mezi počtem odstavených selat a jejich živou hmotností v souvislosti s cenou doplňku pro výživu. Pozitivní vliv na hmotnost selat by mělo, kromě mateřského mléka, přikrmování selat v průběhu dne starterem nebo mléčnou krmnou směsí. Je to velmi důležité pro období po odstavu, tj. aby selata byla schopná trávit následnou krmnou směs (tzv. "enzymatický trénink"). Je zapotřebí provedení dalšího výzkumu, který by prokázal vliv jednotlivých krmiv na průměrný denní přírůstek, mortalitu selat a ekonomickou efektivitu dochovu selat.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na ztráty selat
Zvědělíková, Drahomíra
Diplomová práce byla zaměřena na hodnocení vybraných faktorů ovlivňující ztráty selat od narození do odstavu. Experiment proběhl ve vybraném užitkovém chovu u 80 kusů prasnic dvou genotypů, A a B. Hodnocen byl vliv genotypu na ztráty selat, dále vliv porodní hmotnosti a pohlaví a u genotypu A byly zhodnoceny ztráty selat dle pořadí vrhu. Mezi genotypy byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl ve ztrátách selat na vrh, u genotypu A činily ztráty 1,49 kusů/vrh, u genotypu B 0,84 kusů/vrh. Dále byla zjištěna u obou genotypů vysoce statisticky průkazná silná pozitivní závislost mezi počtem živě narozených selat a počtem odchovaných selat. U genotypu A byla prokázána vysoce statisticky průkazná silná pozitivní závislost mezi počtem narozených selat na vrh a ztrátami selat do odstavu. V rámci pohlaví byly zjištěny vyšší ztráty prasniček genotypu A, 9,22 %, oproti prasničkám genotypu B, 3,76 %. V případě vepříků nebyl rozdíl tak markantní, u genotypu A činily ztráty 10,92 %, u genotypu B 7,37 %. Celkově byly ztráty vepříků o 5,31 % vyšší než ztráty prasniček. Průměrná porodní hmotnost uhynulých selat se v rámci genotypů výrazně nelišila, u genotypu A 1,06 kg a genotypu B průměrná porodní hmotnost představovala 1,02 kg. Statisticky neprůkazný rozdíl byl zjištěn také v rámci hodnocení porodní hmotnosti uhynulých selat dle pohlaví. V porovnání ztrát selat dle pořadí vrhu byl v počtu živě narozených selat (ks/vrh) zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi prvním a třetím vrhem a vysoce statisticky průkazný rozdíl mezi druhým a třetím vrhem. V počtech odchovaných selat (ks/vrh) byl zjištěn vysoce statisticky průkazný rozdíl mezi třetím a čtvrtým vrhem. Ve ztrátách selat (ks/vrh) byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi prvním a čtvrtým vrhem a taktéž mezi druhým a čtvrtým vrhem. V procentickém vyjádření ztrát selat byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl pouze mezi druhým a čtvrtým vrhem.
|
|
|
Zhodnocení intenzity růstu selat
Metnarová, Eva
Bakalářská práce popisuje ukazatele, které jsou při hodnocení růstu a odchovu prasat důležité. Na úvod bakalářské práce se zmíním o významu prasat a jejich růstu a vývinu, co je to výkrmnost a jatečná hodnota a faktory, které ovlivňují tyto ukazatele. V práci bude popsán odchov selat a vývojové zvláštnosti selat po narození. V druhé polovině se práce zabývá experimentem na vytvořené pokusné skupině selat ve vybraném chovu prasat a na základě zjištěných hodnot při individuálním vážení selat bude stanovena jejich intenzita růstu za sledovaná období.
|
|
|
Analýza faktorov ovplyvňujúcich reprodukčnú úžitkovosť prasníc a straty prasiatok
Kováčiková, Vilma
Diplomová práce se zabývá analýzou faktorů, které ovlivňují reprodukční užitkovost prasnic a ztráty selat. Vyhodnocuje údaje od 54 prasnic a 513 selat z jejich vrhů. Zaměřuje se na vliv konkrétních faktorů na délku mezidobí, pořadí vrhu, porodní hmotnost selat, velikost vrhu, hybridní kombinaci a individualitu kance. S prodlužujícím se mezidobím byl zaznamenán trend růstu počtu mrtvě narozených selat a v souvislosti s rostoucí paritou se mezidobí zkracovalo. Mezi šestým a vyššími vrhy a třetím vrhem byl vysoce statisticky průkazný rozdíl (p < 0,01) a mezi pátým a třetím vrhem statisticky průkazný rozdíl (p < 0,05). S rostoucí porodní hmotností se snižovaly ztráty selat. Zároveň byla sledována negativní korelace mezi velikostí vrhu a porodní hmotností, přičemž byl prokázán vysoce statisticky průkazný rozdíl v počtu všech narozených, živě narozených a odchovaných selat mezi nejtěžší skupinou jedinců a lehčími skupinami. Při sledování rozdílů u hybridních kombinací (ČBU x ČL) x BO a (ČBU x ČL) x D byly u první kombinace výrazně vyšší ztráty selat a při sledování vlivu individuality kanců byly výrazné rozdíly ve ztrátách selat, ale taky v jejich hmotnostech.
|
|
|
Analýza reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu
Hajátková, Iveta
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu. V tomto chovu byla získaná data v období roku 2016 a začátkem roku 2017. Základní statistické charakteristiky byly sledovány u počtu všech narozených selat, počtu živě narozených selat a počtu odstavených selat, u kterých byl hodnocen vliv pořadí vrhu a vliv použitého kance. Data z pokusu byla testována pomocí párového t-testu. Celkový počet prasnic, u kterých byly sledovány reprodukční ukazatele, bylo 63 ks. Počet živě narozených selat ve sledovaném období bylo 12,9 ks/vrh. Ukazatel počtu odstavených selat byl 11,9 ks/vrh. Nejvyšší průměrný počet živě narozených selat bylo u kance č. 36, ale pro změnu měl nejvyšší ztráty selat proti ostatním kancům. U posuzování vlivu vrhu na počet živě narozených selat bylo ve 2. vrhu 12,8 ks/vrh a ve 3. vrhu 13,5 ks/vrh, tento rozdíl byl statisticky průkazný. Z toho vyplývá, že nejvyšší průměrný počet živě narozených selat dle pořadí vrhu byl dosažen na třetím pořadí vrhu.
|
|
|
Rozbor reprodukčních parametrů prasnic ve vybraném chovu
Bezstarostiová, Martina
Cílem diplomové práce bylo provést rozbor reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu. Sběr dat probíhal v chovu Vemas a.s., který se chovem prasat. Data byla v tomto chovu sbírána v období od 1. 8. 2016 do 31. 7. 2017 u 938 prasnic celkem na 1761 vrzích. V chovu byl sledován věk prvního zapuštění a oprasení prasniček. U všech sledovaných prasnic byla sledována délka březosti, také počet živě a mrtvě narozených selat ve vrhu ve vztahu k délce březosti. Dále byl zkoumán počet všech, živě a mrtvě narozených selat ve vrhu, počet mumifikovaných selat, počet odstavených selat a ztráta selat od narození do odstavu v závislosti na pořadí vrhu prasnice. Nejvíce prasniček bylo zapuštěno ve věku mezi 230.–249. dnem, přičemž k oprasení došlo ve věku 350.–359. dnů. Průměrná délka březosti činila 115,38 dnů. Nejvíce živě narozených selat (14,08 ks/vrh) na vrh bylo narozeno při délce březosti 113 dní, nejmenší počet mrtvě narozených selat byl shledán při délce březosti 118 a 119 dní. Nejvíce všech (14,72 ks/vrh) a živě (13,91 ks/vrh) narozených selat bylo pozorováno na třetím vrhu prasnice, počet mrvě narozených a mumifikovaných selat ve vrhu stoupal s pořadím vrhu. Počet odstavených selat byl ve vrzích poměrně vyrovnaný, průměrně se odstavovalo 12,12 ks/vrh. Ztráty od narození do odstavu byly nejvyšší na třetím vrhu (10,42 % z živě narozených selat). Chov dosahuje vynikajících výsledků, což dokazuje i PICtraq liga, kde Vemas a.s. dvakrát za sebou obhájil první místo.
|
|
|
Optimalizace zařazování prasniček do reprodukce
Čermáková, Veronika
Cílem diplomové práce bylo analyzovat zařazování prasniček do chovu. Do pokusu byly zařazeny dvě skupiny prasniček. První skupina zahrnovala prasničky z vlastní produkce farmy, zatímco u druhé skupiny byly prasničky nakoupené. Cílem bylo hodnotit délku gravidity, věk při prvním zapuštění, věk při prvním porodu a následně vyhodnotit počty všech narozených selat, živě narozených selat, mrtvě narozených selat a mumifikovaných selat ve vrhu od prasniček na první paritě. Dále byla analyzována reprodukce prasniček v závislosti na jejich věku při zařazení do chovu nebo při nákupu. V tomto případě byly vyhodnoceny vybrané ukazatele reprodukce, a to délka gravidity, všechna narozená selata, živě narozená selata, mrtvě narozená selata a mumifikovaná selata ve vrhu. Z výsledků vyplývá, že nejlepšího počtu všech narozených selat ve vrhu dosáhly prasničky vlastní produkce, konkrétně 13,70 ks. Živě narozených selat ve vrhu bylo nejvíce také u prasniček vlastní produkce, a to 12,74 ks. Mrtvě narozených selat ve vrhu bylo nejméně u prasniček vlastní produkce, konkrétně 0,61 ks. Mumifikovaných selat ve vrhu bylo nejméně u prasniček nakoupených, a to 0,04 ks. Délka gravidity dosahovalo u obou skupin prasniček v průměru 115 dnů. Prasničky vlastní produkce byly poprvé zapuštěny ve věku 238,02 dnů a prasničky nakoupené ve věku 247,65 dnů. Průměrný věk při prvním porodu byl u prasniček vlastní produkce 353,66 dnů, u nákupu to bylo 363,32 dnů.
|
|
|
Analýza užitkovosti prasat ve vybraném chovu
Čadová, Marie
Cílem práce bylo vyhodnotit reprodukční a produkční ukazatele z dat, která byla získána a zpracována na vybrané farmě. Ukazatele farmy byly hodnoceny mezi lety 2013 – 2017 a bylo vybráno 200 prasnic z rozmnožovacího chovu, u nichž byly sledovány vybrané reprodukční ukazatele. Z reprodukčních ukazatelů byl hodnocen počet narozených selat, počet živě na-rozených selat, počet odstavených selat a úhyn selat od narození do odstavu podle parity a délky březosti. Nejvyšší počet všech narozených selat a odstavených selat od prasnice za rok vykazovala farma v roce 2017. Ve výběrovém souboru se průměrně narodilo 15,6 ± 3,3 ks živě narozených selat a odstavilo se 11,9 ± 1,6 ks selat/vrh. Do odstavu průměrně uhynulo 1,8 ± 2,9 ks selat. Z hlediska produkčních ukazatelů byl hodnocen průměrný denní přírůstek a spo-třeba krmiva na 1 kg přírůstku u kategorie předvýkrm a výkrm podle roku a sezóny. Nejvyšší průměrný denní přírůstek u obou kategorií byl zjištěn v roce 2015, v předvý-krmu to bylo 414,7 ± 18,9 g/KD a ve výkrmu 813,8 ± 34,1 g/KD. U ukazatele konverze krmiva byly zjištěny nejnižší hodnoty v roce 2015. V předvýkrmu byla spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku 1,79 ± 0,19 kg a ve výkrmu 3,01 ± 0,19 kg/kg.
|
|
|
Chov prasat plemene bílé ušlechtilé v České republice
ROHÁČEK, Daniel
Cílem bakalářské práce bylo zachytit a zpracovat výsledky kontroly užitkovosti plemene českého bílého ušlechtilého z materiálů, které poskytl Svaz chovatelů prasat. Úmyslem bylo sestavit tabulky počtu vrhů, počtu všech narozených selat, počtu živě narozených selat, počtu dochovaných selat ve 21 dnech, mléčnosti a mezidobí ve sledovaném období od roku 1999 do roku 2017. Z materiálů a použité literatury je patrné, že dochází k neustálému snižování stavů prasat. Kvůli nestálým cenám vepřového masa chovatelé končí s produkcí. Od roku 1999 do roku 2017 byl stav snížen o 177 755 ks prasnic. S klesajícími stavy logicky klesá i počet vrhů. Tento problém se však kompenzuje neustálým snižováním délky mezidobí, která se nyní pohybuje okolo 156 dnů. S kratší délkou mezidobí se zvyšuje průměrný počet vrhů na prasnici za rok, který dnes čítá 2,4 vrhů. Šlechtěním na reprodukční vlastnosti se stále zvyšuje počet narozených selat. Jedné prasnici se v roce 2017 v průměru narodilo 14,8 selat v jednom vrhu, z toho 13,4 živých. Díky neustále se zlepšujícím technologiím i obeznámenému personálu si chovy dávají čím dál větší cíle v počtu odchovaných selat, jejichž počet se stále zvyšuje. V roce 2017 se chovatelům podařilo odchovat 11,7 selat na jednom vrhu. Prasnice českého bílého ušlechtilého plemene má stále zlepšující se mléčnost, což je termín vyjadřující hmotnost vrhu v 21 dnech. Za sledované období se váha selat zvýšila o 13,4 kg na 69,1 kg. Další částí bylo i hodnocení parametrů polních testů a výsledky v unifikovaném testu, na které poukazují tabulky a grafy. Cílem bylo vyhodnotit průměrné denní přírůstky, procentuální podíl svaloviny a průměrnou výšku hřbetního tuku v mm u prasnic a kanečků ve sledovaném období. Bylo zjištěno, že plemeno české bílé ušlechtilé má výbornou jatečnou užitkovost. Podíl libové svaloviny se stále zvyšuje. V roce 2017 byl naměřen podíl libové svaloviny 63,6 % u kanečků a 63 % u prasniček. Výrazná většina dodaných prasat je zařazena do těch nejvyšších jakostních tříd. Závěrem práce bylo vypsání seznamu nukleových chovů plemene české bílé ušlechtilé v České republice od roku 1999 do roku 2017. Ještě v letech 2001 a 2002 bylo na území České republiky 24 nukleových chovů, do té doby jejich počet dokonce přibýval. V roce 2017 bylo registrováno pouze 6 nukleových šlechtitelských chovů.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu
Sysel, Jiří
Cílem diplomové práce bylo porovnání reprodukční užitkovosti prasnic dvou farem v rámci jedné vybrané společnosti, která se zabývá chovem prasat. Sledována byla fenotypová úroveň vybraných reprodukčních parametrů, tedy počet všech narozených selat, počet živě narozených selat a počet odchovaných selat. Bylo provedeno také srovnání těchto reprodukčních ukazatelů v závislosti na pořadí vrhu a na délce gravidity. Z hodnocení dosažených výsledků lze konstatovat, že nejlepších reprodukčních parametrů bylo dosaženo v roce 2014 na farmě A, konkrétně 15,00 všech narozených selat na jeden vrh. Živě narozených selat na jeden vrh bylo vykázáno nejvíce v roce 2015 na farmě B, a sice 12,56 ks/vrh, stejně tak jako odstavených selat 11,67 ks/vrh. Ze srovnání reprodukční užitkovosti podle pořadí vrhu se u počtu všech narozených selat ukázaly jako nejlepší třetí a další vrhy na farmě A 14,66 selat na jeden vrh a prasnici. Živých selat bylo nejvíce narozeno také ve třetím a dalších vrzích, ale tentokrát na farmě B 12,58 ks živě narozených selat na vrh a prasnici. Nejvyšší počet odstavených selat byl zjištěn opět na třetím a dalších vrzích, konkrétně 11,64 ks selat/vrh na farmě B. Z vyhodnocení vlivu délky gravidity na reprodukční užitkovost je zřejmé, že nejlepších výsledků ve všech sledovaných parametrech bylo dosaženo při délce gravidity v intervalu 111 až 113 dnů. Všech narozených selat bylo na jeden vrh vykázáno 15,2 na farmě A a živě narozených na jeden vrh bylo nejvíce na farmě B 12,55. Nejvíce odstavených selat bylo zaznamenáno na farmě B a to 11,70. Ztrát selat v období od narození do odstavu bylo zaznamenáno nejméně na farmě A v roce 2015 5,73 % z živě narozených selat a na farmě B v roce 2014 6,69 %. V závislosti na pořadí vrhu bylo nejlepšího výsledku dosaženo na farmě A u prasnic na 2. vrhu, kdy byly vykázány ztráty jen 0,09 % z živě narozených selat. Nejlepšího výsledku ztrát ve vztahu k délce gravidity bylo dosaženo na farmě A 3,24 % při délce gravidity v intervalu 117 až 119 dnů.
|
host ::
RSS.