|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sekundární prevence drogových závislostí
VODOVÁ, Michaela
Cílem této práce je vymezit pojem sekundární prevence drogových závislostí, který není v rámci České republiky jednotně vnímán. Reflektovat nově vymezenou sekundární prevenci v protidrogové politice a v systému prevence a péče v rámci drogové problematiky v České republice a pokusit se nově přiřadit cílové skupiny a nastínit možné metody práce sekundární prevence. Práce se zabývá vymezením pojmů droga, syndrom závislosti a prevence a konkrétně vymezuje pojem sekundární prevence drogových závislostí na základě analýzy různých definic a názorů na tuto problematiku. Popisuje a krátce hodnotí systém protidrogové politiky České republiky a místo sekundární prevence v něm. Dále popisuje a posuzuje systém prevence a péče nejen o drogově závislé v rámci českého státu a zasazení nově vymezené sekundární prevence v tomto systému. Jako cílové skupiny sekundární prevence drogových závislostí charakterizuje experimentující a příležitostné uživatele návykových látek a jejich rodinu a blízké. Dále se zabývá metodami sekundární prevence a jako nejvýraznější metodu stručně popisuje motivační rozhovory. Práce je členěna do šesti kapitol, přičemž v poslední kapitole je popisována dobrá praxe sekundární prevence drogových závislostí na základě dvou praktikujících nízkoprahových zařízení pro děti a mládež.
|
|
|
Edukace pacientů po infarktu myokardu v rámci sekundární prevence
RYBÁŘOVÁ, Jana
Infarkt myokardu je akutní forma ischemické choroby srdeční, vznikající na podkladě náhlého uzávěru nebo progresivního náhlého zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast srdce. Mortalita na kardiovaskulární onemocnění se v České republice pohybuje kolem 600 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel a postihuje i mladé jedince v produktivním věku života. Dodržování všech zásad sekundární prevence je nezbytné pro účelnou léčbu infarktu myokardu. Režimová opatření u tohoto onemocnění vycházejí především ze snahy zanechat kouření, změny stravovacích návyků, redukce tělesné hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity. Proto, aby sestra pacienta seznámila s riziky, které vedou k opakovanému infarktu myokardu, využívá metodu edukace. Pomocí této metody si pacient vytváří prostor pro osvojení nových poznatků, vytváří si hodnotové a emocionální složky osobnosti a tím se snaží o dosažení pozitivního jednání v péči o své zdraví. V teoretické části této bakalářské práce jsou uvedeny informace, týkající se anatomie a fyziologie srdce, dále obecná fakta o vzniku, příznacích a léčbě infarktu myokardu. Podstatná část je však věnována edukačnímu procesu v oblasti sekundární prevence po prodělání infarktu myokardu. Uvádíme zde nejen informace o pedagogice jako vědě a zásadách vzdělávacího procesu, ale také o vhodné komunikaci s pacientem, vhodném výběru edukačního prostředí, edukačních pomůcek a tvorbě edukačního procesu. K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byla využita technika dotazníku. Anonymní dotazníky tvořily dotazníky pro pacienty a pro sestry. Dotazník pro pacienty obsahoval 30 otázek, dotazník pro sestry obsahoval 22 otázek. Výzkumné šetření bylo provedeno během měsíce března 2008, na kardiologických odděleních nemocnic a v ordinacích kardiologických a interních specialistů v Českých Budějovicích a Pardubicích. Bylo rozdáno 100 dotazníků pacientům a 50 dotazníků sestrám. Celková návratnost byla v případě dotazníků sestrám 98% a v případě dotazníků pro pacienty 79%. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit dodržování režimových opatření u pacientů po prodělaném infarktu myokardu. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry provádějí edukaci pacientů po infarktu myokardu. Cíle byly splněny. K praktické části se vztahovaly následující hypotézy. Hypotéza č.1: Pacienti nejsou informováni o dodržování režimových zásad po prodělaném infarktu myokardu od sestry. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.2: Pacienti nedodržují režimová opatření. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.3: Sestry neprovádějí edukaci pacientů. Tato hypotéza byla potvrzena. Z analýzy je patrné, že pacienti jsou informováni o režimových opatřeních, ale že ne všechna dodržují. Sestry edukaci provádějí jen informováním nebo předáním materiálů vztahující se k problematice. Výsledky výzkumu jsou aplikovatelné do praxe. Práce poslouží jednak pacientům, kteří zde najdou důležité informace o dodržování režimových opatřeních po proběhlém infarktu myokardu a jednak je tato práce určena sestrám, které tyto pacienty edukují. Naleznou zde zásady správné u účelné edukace, která pacienty učí vhodnému přístupu ke svému zdraví a zvyšuje tak jeho kvalitu. Dále práce přispěje ke zvýšení informovanosti jak u pacientů, tak hlavně u sester, které se tolik potřebnou edukací věnují pouze minimálně.
|
|
|
Rizikové chování adolescentů a možnosti sekundární prevence v Klatovském regionu
STREJCOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním adolescentů se zřetelem na možnosti sekundární prevence tohoto chování na Klatovsku. V teoretické části práce je nejprve popsáno celé období adolescence. V návaznosti na vývojové charakteristiky adolescence se další kapitoly zabývají rizikovým chováním a jeho prevencí, zejména prevencí sekundární. Součástí bakalářské práce je výzkumná sonda, jejímž hlavním cílem je zjistit dostatek institucí a odborníků státní i nestátní v Klatovském regionu, na které se školy mohou obrátit či odkázat své studenty a jejich zákonné zástupce s žádostí o pomoc při řešení rizikového chování. Výzkumná sonda je realizována formou písemného dotazování na středních školách v Klatovském regionu. Prezentace zjištěných výsledků s následnou diskusí jsou uvedeny v praktické části práce.
|
|
|
Centrum pro kondici kardiologických klientů
MATOUŠKOVÁ, Monika
Tématem diplomové práce jsou centra pro kondici kardiologických klientů. Toto téma jsem si vybrala, protože i přes všechna doporučení odborných společností zabývajících se kardiovaskulární problematikou, je dodržování sekundární prevence a režimových opatřeních naprosto nedostatečné i u nemocných, kterým byla poskytnuta velmi kvalitní a drahá péče v akutním stadiu choroby. Dodržování zásad sekundární prevence zahrnuje dodržování režimových opatřeních a opatřeních vedoucích k redukci rizikových faktorů. V teoretické části práce jsou uvedeny rizikové faktory, které se významně podílejí na vzniku kardiovaskulárních chorob. Nedílnou součástí udržení dobré kondice kardiologických klientů je ústavní lázeňská péče a navazující péče v centrech pro kondici kardiologických klientů. Zapojení sester do péče o nemocné s kardiovaskulárním onemocněním, by mohlo být právě v oblasti sekundární péče a dodržování režimových opatřeních. Využití jejich kompetencí a zapojení do nelékařských organizací, jež se věnují této problematice, by mohlo zlepšit nedostatky v sekundární prevenci. Cílem práce bylo zmapovat požadavky pacientů na existenci center pro kondici kardiologických klientů v rámci sekundární prevence. Zjistit rozdíl v účinnosti sekundární prevence u klientů navštěvujících kardiokluby a klientů v místech, kde není kardioklub. Dalšími cíli bylo zmapovat propojenost péče o kardiologicky nemocné klienty v následné péči po propuštění z lůžkového zařízení a možnostmi kardioklubů a zjistit možnost začlenění sestry ve vedení kardioklubů v péči o kardiologické klienty. Bylo použito kvalitativní šetření s polostrukturovanými rozhovory a kvantitavní výzkum formou dotazníku. Výzkumným souborem byli zdravotníci a kardiologičtí pacienti. Cíle práce byly splněny, výzkumné otázky zodpovězeny a hypotézy potvrzeny. Výsledky mohou být použity jako podklad pro založení dalších center pro kondici kardiologických klientů a zapojení sester do jejich činnosti.
|
|
|
Změna životního stylu mužů po akutním infasrktu myokardu
BENOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma: {\clqq}Změna životního stylu mužů po akutním infarktu myokardu``, se v obecné části zaměřuje na rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění , ucelený systém rehabilitace , prevenci (primární, sekundární a terciární), životní styl a systém sociálního zabezpečení České republiky. Rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění lze rozdělit na faktory ovlivnitelné (výživa, kouření,nedostatek pohybu, užívání alkoholu, hypertenze, dyslipoproteineme, diabetes mellitus, obezita), faktory neovlivnitelné (věk, pohlaví a genetické faktory) a faktory behaviorální kam lze zařadit faktory psychosociální a ekonomické. Hlavním cílem práce je zjistit míru výskytu rizikových faktorů u mužů po akutním infarktu myokardu a možnost jejich aktivního zapojení do změny životního stylu. Výzkum probíhal formou dotazníků, umístěných v kardiologických ambulancích na Příbramsku, sběr dat probíhal od listopadu 2009 do února 2010. Výzkum byl kvantitativní, dotazník byl anonymní v tištěné podobě, obsahoval 29 otázek a respondenti odpovídali písemně. Z celkového počtu 1 000 rozdaných dotazníku,se jich plně vyplněných vrátilo 231. Návratnost dotazníků byla 23,1%. Výběrový vzorek byl kvótní, dotazníky byly určeny pouze pro muže, kteří prodělali akutní infarkt myokardu (dva základní identifikační znaky). Stanovila jsem si dvě hypotézy. První byla, že vzděláni populace hraje významnou roli ve výskytu kardiovaskulárního onemocnění a podvědomí o vlivu životního stylu na snižování rizik vzniku těchto onemocnění. Druhá hypotéza byla, že u mužů po prodělaném infarktu myokardu není efektivně a důsledně prováděna sekundární prevence rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob. Obě moje hypotézy se potvrdily. Lékaři a odborná veřejnost je jistě dobře informována o prevenci a terapii kardiovaskulárních onemocnění. Jde o to jak efektivně se odborné informace a doporučení dostávají do podvědomí naší populace. Výsledky výzkumů dokládají, že vzniká pomyslná propast mezi doporučovanými radami pro změnu životního stylu a pozitivního ovlivnění ovlivnitelných a behaviorálních rizikových faktorů a radami, které lékaři v rutinní praxi poskytují. Je potřebné vytvořit v rámci uceleného systému rehabilitace programy intervence životního stylu. Tento systém je v české republice aplikován v rámci lázeňské péče. Účinek lázeňské péče je krátkodobý půl roku až rok a chybí přímá návaznost například na dietologické poradny a odborné fyzioterapeuty. Doporučení ohledně změny životního stylu by měla být celospolečensky šířena, aby se dostala do širokého podvědomí naší populace.
|
|
|
Metody práce ve středisku výchovné
VOHRADSKÁ, Pavla
Práce se zabývá metodami střediska výchovné péče, které na úseku školního poradenství pomáhá předcházet nebo řešit poruchy chování u dětí a mládeže. Teoretická část se zabývá preventivně výchovnou péčí, rozdělením střediska výchovné péče, pracovníky středisek výchovné péče. Metodami práce ve středisku výchovné péče.
|
host ::
RSS.