|
|
Redukcia organických látok v sedimentoch za využitia bakteriálne - enzymatických zmesí
Voltemar, Erik
Kumulace sedimentů v rybnících představuje závažný problém dnešního rybníkářství. Vysoká ekonomická, organizační a časová náročnost je často pro mnohé rybníkáře limitujícím faktorem, kvůli kterému každoročně přichází o znační část produkční plochy. Jako jedno z dostupných řešení této problematiky se v posledím čase jeví bakteriálně – enzymatické směsi, které mají díky modifikovaným kulturám bakterií redukovat organickou hmotu sedimentů a zároveň celkově zlepšovat fyzikální a chemické parametry vody. Cílem této diplomové práce bylo ověření účinku bakteriálně – enzymatické směsi PTP plus v laboratorních a terénních podmínkách. Pro laboratorní experiment byla zvolena metoda ověřování různých koncentrací přípravku v kontrolovaných podmínkách skleněných nádob. Výsledky laboratorní zkoušky však nepotvrdili významný vlyv tohto bioenzymatického přípravku na redukci organické složky sedimentu, ani na změny fyzikálních a chemických parametrů vody, avšak při několikanásobně vyšší dávce byl přeukázán vlyv na celkové zlepšení vizuálních vlastností vody. Pro terénní experiment byli zvolené tři malé rybníky při obci Bohuslavice u Konice, s celkovou rozlohou přibližne 2,5 ha. Nadobudnuté výsledky terénního experimentu taktéž nepotvrdili významný vlyv bioenzymatického přípravku na fyzikální a chemické parametry vody v sledovaných lokalitách. Avšak v nejspodnější lokalitě BOH I byla zaznamenána mírná redukce organické složky sedimentu.
|
|
|
Vliv eutrofizace na společenstva ryb v tekoucích vodách
Jeníšová, Karolína ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Eutrofizace toků je považována za jeden z nejvýznamnějších vlivů lidské činnosti na vodní ekosystémy. Příčinou eutrofizace je přísun živin z bodových a plošných zdrojů, zvýšené množství sedimentů vlivem eroze půdy v povodí, ale i přítomnost např. rybníků a nádrží, které mají zejména v některých oblastech na přísun živin do toků značný podíl. Přestože je vliv eutrofizace na ryby ve stojatých vodách dobře popsán, z hlediska působení eutrofizace na společenstva ryb v tocích jsou naše znalosti stále nedostatečné. Mezi důsledky eutrofizace, které zásadním způsobem ovlivňují společenstva ryb v tocích, patří zejména kolísání nebo úplně vyčerpání kyslíku ve vodě, výskyt toxických forem dusíku a zvýšení zákalu v důsledku nárůstu fytoplanktonu. Kombinace těchto změn obvykle nevede ke snížení biodiverzity, avšak zásadním způsobem mění kvalitu a strukturu druhového složení společenstev. Na eutrofizaci reagují nejcitlivěji lososovité ryby, jelikož mají vysoké nároky na koncentraci kyslíku ve vodě, snášejí velmi nízké koncentrace toxických forem dusíku a jsou citlivé na zákal, jelikož se ve vodním prostředí orientují především pomocí zraku. Hlavním důvodem snižování početnosti okounovitých ryb je absence makrofytní vegetace, kterou využívají jako úkryt při lovu, ochranu před predátory a třecí substrát. V...
|
|
|
Vliv sedimentů na hydrologické podmínky toku
Winkler, Stanislav ; Šelepa, Milan (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sedimentů a jejich vlivu na hydrologii v tocích. Práce může sloužit jako příručka pro zajištění teoretických znalostí v oblasti sedimentů, způsobu jejich měření a strategie monitorování. Jako výchozí materiál byla použita metodika měření z university BOKU Vídeň. Jejich mnohaleté zkušenosti a poznatky v oblasti měření sedimentů jsou neocenitelné a budou použity při projektu SEDECO – Sedimenty a ekosystémové služby ve vzájemném působení s povodněmi a suchem v pohraniční oblasti AT – CZ financovaného pomocí INTERREG AT – CZ.
|
|
|
Obnova vegetace revitalizovaného úseku řeky Stropnice
HEROVÁ, Zdenka
Tato práce shrnuje výsledky sledování průběhu tří vegetačních sezón iniciální sukcese na úseku nivy řeky Stropnice bezprostředně po provedení revitalizačního projektu. Sukcese směřuje k obnově aluviálních luk, které jsou hlavním biotopem v okolí revitalizované části nivy. Průběh sukcese záleží na mnoha faktorech, z nichž se zdá nejdůležitější zamokření substrátu, které do určité míry souvisí se vzdáleností od toku řeky, ale především s rozdílem nadmořské výšky mezi sledovanou plochou a hladinou řeky. Během tří let pozorování (2014, 2015, 2016) se na revitalizované části nivy vyskytovaly v prvním roce nejvíce druhy synantropní, vystřídaly je druhy luční a mokřadní.
|
|
|
Stanovení organických sloučenin cínu v životním prostředí
Fojt, Jakub ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Organocíničité sloučeniny patří mezi nejvyráběnější a nejvíce využívané organokovové sloučeniny. Některé z těchto látek patří mezi endokrinní disruptory, perzistentní organické polutanty a mohou také vykazovat vysoce toxické účinky. V důsledku těchto vlastností jejich přítomnost v přírodě způsobená lidskou činností ohrožuje mnohé organismy. Cílem této diplomové práce je shrnout problematiku vlastností a výskytu organocíničitých sloučenin v životním prostředí. Dále je zde představena vyvinutá rychlá, snadná a relativně levná metoda vhodná pro stanovení trialkycíničitých sloučenin v silně kontaminovaných vodních sedimentech pomocí kapilární zónové elektroforézy.
|
|
|
Zpracování revitalizační studie vodního toku
ŠINDELÁŘ, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá návrhem revitalizačních opatření odstaveného ramene řeky Otavy, které se nalézá na jihovýchodním okraji města Strakonice. Zájmová lokalita díky svému charakteru představuje cenné území z hlediska biodiverzity. Lokalita je v současné době ohrožena kompletním zazemněním v důsledku silně narušeného vodního režimu. Praktická část této práce je zaměřena na průzkum lokality z hlediska vodních poměrů, stupně zazemnění a výskytu rostlinných a živočišných druhů. Na základě výsledků průzkumu jsou následně navržena konkrétní revitalizační opatření, která by měla zajistit zachování této lokality i její biodiverzity.
|
|
|
Vliv dostupnosti akceptorů elektronů na biogeochemické procesy a cyklus fosforu v sedimentu
Jan, Jiří ; Borovec, Jakub ; Petráš, D. ; Osafo, Nana O. A. ; Tomková, Iva ; Hubáček, Tomáš
Tato práce se zabývá uvolňování fosforu (P) ze sedimentu přítokové části vodní nádrže Vranov při různé dostupnosti terminálních akceptorů elektronů, zejména rozpuštěného O2 a NO3-. Za účelem odhalení cyklu P v sedimentech, byly kóry sedimentu inkubovány po dobu 5 týdnů ve třech paralelních variantách: i) anoxické podmínky s vyčerpáním NO3-, ii) kyslíkem nasycený vodní sloupec, iii) kyslíkem nasycený vodní sloupec a současně vysoká koncentrace NO3-. Monitoring vývoje změn ve vodě nad sedimentem, analýza pórové vody v sedimentu a změny forem P stanoveny pomocí frakcionace P v částicích, posloužili k určení rychlosti uvolňování P ze sedimentu a roli železa (Fe).
|
|
|
Antropogenní znečištění labských sedimentů
Haismanová, Pavla ; Chalupová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bernsteinová, Jana (oponent)
Práce je zaměřená na znečištění sedimentů fluviálních jezer Labe. Výzkum byl prováděn v jezeře Kluk u Poděbrad, které bylo uměle odděleno od toku řeky a nyní je v komunikaci s Labem pouze omezeně. Práce byla zaměřena na chemické složení starých sedimentů ve vertikálním profilu dokumentující staré antropogenní znečištění nivy Labe. Jednotlivé vrstvy sedimentu byly analyzovány odděleně, kromě zrnitostní analýzy bylo provedeno stanovení koncentrací těžkých kovů a arsenu (Ag, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb a Zn). Sediment odebraný v blízkosti řeky obsahoval vyšší koncentrace prvků ve srovnání se vzdálenějším odběrovým místem, což poukazuje na rozdílnou distribuci prvků a rozdílnou sedimentační rychlost v rámci jezera. Z hlediska zhodnocení sedimentu podle geoakumulačního indexu byl sediment velmi silně kontaminovaný stříbrem, střední až silnou kontaminaci vykazovaly arsen, kadmium, rtuť, olovo a zinek, koncentrace kobaltu, chromu, mědi, manganu a niklu odpovídaly nekontaminovanému až středně kontaminovanému sedimentu. Podle metodiky MKOL překročily koncentrace horní prahovou hodnotu v případě stříbra, rtuti, niklu a olova. Dolní prahová hodnota byla překročena v případě chromu, mědi a zinku.
|
|
|
Stoichiometric patterns in cold oligotrophic aquatic systems
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Ekologická stechiometrie je způsob popisu a interpretace, zabývající se hlavně ekosystémem z pohledu jeho prvkového složení. Zároveň se také zabývá energetickými rovnováhami a toky prvků mezi jednotlivými komponenty. Stechiometrie ledovců je v tomto ohledu velmi specifická. Hydrologický systém na ledovcích má mnoho znaků, které nejsou srovnatelné s terestrickými systémy. To se odráží na stechiometrii živočichů, kteří musí být adaptováni na místní extrémní podmínky a jejichž výzkum je teprve v počátcích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zatížení sedimentů a makrozoobentosu v urbanizovaném toku Botič stopovými kovy
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Sledování bioakumulace v sedimentu a bentických organismech je důležitou součástí výzkumu kontaminovaného vodního prostředí, neboť pouhé analýzy vod neposkytují dostatečnou informaci o biologické dostupnosti kontaminantů a mohou vypovídat pouze o aktuálním znečištění v době odběru. Tato studie se zaměřuje na kontaminaci urbánních toků, které jsou v současné době poměrně významným zdrojem stopových prvků. Jako modelový tok byl vybrán Botič, který je ovlivněn mnoha výpustěmi odlehčovacích komor, které jsou zdrojem kontaminace v době velkých srážek a povodní. V průběhu roku 2012 bylo provedeno opakované sledování zatížení tohoto toku, celkem na 10 lokalitách. Práce se zabývá 11 prvky (As, Al, Cr, Cd, Co, Cu, Ni, Hg, Pb, Zn a Fe). Stopové prvky byly posuzovány jak v bentických organismech, tak v sedimentu. Z bentických organismů byly vybrány taxony, které se vyskytovaly velmi hojně a v průběhu celého sledovaného roku: chrostíci čeledi Hydropsychidae, pijavky Erpobdella sp. a jepice čeledi Baetidae. Analýza sedimentů zahrnovala i sekvenční extrakci, která stopové prvky rozdělila podle biologické dostupnosti a mobility do čtyř frakcí. Na základě výsledků byla posouzena biologická dostupnost sledovaných elementů a byla testována korelace mezi koncentracemi v bentosu a sedimentech. Byly zhodnoceny a...
|
host ::
RSS.