|
| |
|
| |
|
|
Sekundární prevence u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
I přes veškeré úspěchy a pokroky současné vědy a praxe jsou kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích, v České republice nevyjímaje. Dále jsou kardiovaskulární onemocnění v České republice jednou z nejčastějších příčin morbidity dospělých jedinců, mimo to se také onemocnění srdce a cév nachází na třetím místě příčin invalidity. Jelikož jsou kardiovaskulární onemocnění velice širokým a obsáhlým tématem, není v možnostech této bakalářské práce zahrnout všechna onemocnění srdce a cév. Proto jsme se v této práci zaměřili pouze na některá onemocnění. Z dlouhé řady kardiovaskulárních onemocnění jsme vybrali aterosklerózu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční a arytmii. Dále jsme se věnovali vyšetřovacím metodám v kardiologii a angiologii, prevenci rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, rolím sester a vztahu sestra-pacient. Pro tuto bakalářskou práci jsme stanovili 3 cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem probíhá sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. Cíl druhý spočíval ve zmapování, jak se sestry podílí na sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Cílem třetím, posledním, bylo zjistit, jak pacienti s kardiovaskulárním onemocněním dodržují preventivní opatření. K získání potřebných dat ke zpracování empirické části této bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s dotazovanými respondenty. Výzkumný soubor byl složen ze dvou částí. První část tvořilo 8 všeobecných sester pracujících u praktických lékařů pro dospělé či na interních ambulancích v rámci Jihočeského kraje. Druhou část tvořilo též osm respondentů, pacientů, kteří se léčí pro kardiovaskulární onemocnění. Pacienti pocházeli z Vysočiny a Jihočeského kraje. Analýzou získaných dat z kvalitativního výzkumu vzniklo 6 kategorií výsledků rozhovorů se všeobecnými sestrami. Kategorie Důležitost sekundární prevence, Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, Role sestry v sekundární prevenci, Edukace jako sekundární prevence, Dodržování preventivních opatření a Hodnocení preventivní péče. Též na straně pacientů vzniklo 6 kategorií. Kategorie Změna životního stylu, Preventivní opatření, Přístup sestry k prevenci kardiovaskulárních onemocnění, Motivace, Návštěva dalších specialistů, Hodnocení sestry. Našim cílem bylo zaměřit se na kardiovaskulární onemocnění, na sekundární prevenci, prostudovat ji, pohovořit na toto téma s vybranými respondenty, analyzovat získané informace a vytvořit informační brožurky pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním.
|
|
|
Účast pacientů po prodělaném infarktu myokardu na aktivní péči o své zdraví v rámci sekundární prevence
ŽAHOURKOVÁ, Marie
Prevence kardiovaskulárních onemocnění, mezi které patří i infarkt myokardu je v posledních letech velmi diskutovaným tématem. V současné době se kardiovaskulární choroby řadí mezi celosvětově nejrozšířenější onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá účastí pacientů po prodělaném infarktu myokardu na aktivní péči o své zdraví v rámci sekundární prevence. Neboť nedodržováním zásad sekundární prevence dochází ke zvýšení morbidity na kardiovaskulární onemocnění a následně pak k nárůstu nákladů za další léčbu. Časná a cílená prevence je velmi důležitá, jak ke snížení nákladů za léčbu, tak k navrácení zdraví a udržení dobré kvality života. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část práce se zabývá popisem kardiovaskulárních onemocnění, především akutního infarktu myokardu, jejich prevencí a edukací včetně edukačního procesu v sekundární prevenci. Empirická část byla realizována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány technikou polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z uzavřených i otevřených otázek, ve kterých měli respondenti možnost se individuálně vyjádřit. Výzkumný soubor tvořili pacienti a sestry tří vybraných kardiocenter České republiky - Fakultní nemocnice v Motole, Nemocnice České Budějovice, a.s. a Fakultní nemocnice Plzeň. V první fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali informovanost pacientů o sekundární prevenci. Dále míru vlastní aktivity v péči o své zdraví a vliv uskutečněných změn na jejich životní spokojenost. Výzkumný soubor tvořilo 12 respondentů, pacientů, kteří již v dřívější době prodělali infarkt myokardu a nyní byli opětovně hospitalizováni z důvodu příznaků srdečních komplikací. Pacienti byli pro výzkumné šetření vybráni náhodně a po čtyřech z jednotlivých kardiocenter. Ve druhé fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali možnosti a míru edukace ze strany sester u pacientů po prodělaném infarktu myokardu v rámci sekundární prevence a druhy ošetřovatelské dokumentace vedené kardiologickými sestrami. Tuto část výzkumného souboru tvořilo devět sester, pracujících ve vybraných kardiocentrech. Pro jeden rozhovor byly osloveny vždy tři sestry z jednoho pracoviště s delší dobou praxe v oboru kardiologie. K výzkumnému šetření bylo stanoveno šest cílů a osm výzkumných otázek. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti jsou relativně dobře edukováni o zásadách sekundární prevence u kardiovaskulárních onemocnění, ne však dostatečně ze strany sester. Znalost prevence infarktu myokardu a opatření sekundární prevence je u pacientů na poměrně dobré úrovni. Vlastní míra změn v přístupu k sekundární prevenci je však ze strany pacientů stále nedostatečná a neodpovídá úrovni zlepšení možností moderní medicíny a to bez ohledu na jejich věk a délku léčby. Výzkum dále prokázal pozitivní vliv dodržování zásad sekundární prevence na kvalitu života pacientů.
|
|
|
Spolupráce sestry a pacienta s kardiovaskulárním onemocněním v sekundární prevenci.
BOHÁČOVÁ, Martina
Teoretická část práce se zabývá objasněním základní problematiky onemocnění,vyšetřovacími metodami v kardiologii, prevencí kardiovaskulárních onemocnění, rizikovými faktory a rolí sestry. Praktická část obsahuje zpracovaná a vyhodnocená data, získaná během výzkumného šetření.Předmětem práce bylo zmapovat spolupráci mezi sestrou a pacientem s kardiovaskulárním onemocněním v rámci poskytované sekundární prevence. Pro naplnění výzkumné části bakalářské práce jsme stanovili čtyři hlavní cíle: 1. Zmapovat úlohu sestry v sekundární prevenci u pacienta s kardiovaskulárním onemocněním. 2. Zmapovat spolupráci ve vztahu sestra-pacient v rámci sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. 3. Zjistit očekávání pacientů od sester v oblasti sekundární prevence na lůžkovém oddělení. 4. Zjistit očekávání pacientů od sester v oblasti sekundární prevence v ambulantní péči. V návaznosti na tyto cíle jsme si položili následující výzkumné otázky: 1. Jsou pacienti srozumění s komplikacemi, které mohou nastat při nedodržování preventivních opatření? 2. Jaký je postoj pacientů k získávání informací v oblasti preventivních opatření? 3. Jaká je úloha sestry v sekundární prevenci u pacienta s kardiovaskulárním onemocněním? 4. Jak spolupracují sestry a pacienti v rámci sekundární prevence v kardiologii? 5. Jaká očekávání mají pacienti v oblasti sekundární prevence na lůžkovém oddělení od sester? 6. Jaká očekávání mají pacienti v oblasti sekundární prevence v ambulantní péči od sester? Na dané výzkumné otázky lze v praktické části nalézt relevantní odpovědi. Pro empirickou část této bakalářské práce bylo využito kvalitativní šetření. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů prováděných v nemocnici Tábor a.s., a Českých Budějovicích, a.s. na standardní a ambulantní jednotce kardiologie. Rozhovory se sestrami a pacienty byly uspořádány do několika částí. První část obsahuje identifikační údaje, druhá se týká úlohy sestry v sekundární prevenci u pacienta s kardiovaskulárním onemocněním, dále vzájemné spolupráce mezi sestrou a pacientem a poslední část je označena jako očekávání v rámci poskytované sekundární prevence. Celkem se zúčastnilo 6 sester a 6 pacientů. Získaná data byla pro větší přehlednost zpracována do myšlenkových map. Při interpretaci získaných dat byla použita i přímá citace respondentů bez lingvistické úpravy. Z výsledků rozhovorů zkoumaných skupin vyplývá, že spolupráce a vzájemná komunikace mezi sestrou a pacientem je oblastí, v které je co zlepšovat. Z výzkumu celkově vyplývá, že vzájemná a dobrá spolupráce se významně podílí na léčbě nemocného. Pacientům je poskytováno dostatečné množství informací. Nejčastějším zprostředkovatelem informací bývá lékař. Informace jsou nejčastěji sdělovány ústní formou nebo prostřednictvím brožur a letáčků. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti jsou dobře orientováni v dané problematice. Mají přehled o režimových opatření, lécích a komplikacích, které mohou nastat při nedodržování doporučených rad. U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním je nevyhnutelná změna životního stylu,která jak vyplývá z výzkumného šetření, činí pacientům největší problém. Řada pacientů nedodržuje důležité zásady a ohrožuje tak své zdraví i život. V praxi může tato práce sloužit ke zvýšení informovanosti v oblasti zdravotního rizika u kardiologicky nemocných v rámci sekundární prevence. Zároveň by výsledky mohly posloužit studentům oboru ošetřovatelství jako doplněk k výuce. Výsledkem práce bylo vypracování nejdůležitějších zásad, které by měl pacient dodržovat.
|
|
|
Sekundární prevence drogových závislostí
VODOVÁ, Michaela
Cílem této práce je vymezit pojem sekundární prevence drogových závislostí, který není v rámci České republiky jednotně vnímán. Reflektovat nově vymezenou sekundární prevenci v protidrogové politice a v systému prevence a péče v rámci drogové problematiky v České republice a pokusit se nově přiřadit cílové skupiny a nastínit možné metody práce sekundární prevence. Práce se zabývá vymezením pojmů droga, syndrom závislosti a prevence a konkrétně vymezuje pojem sekundární prevence drogových závislostí na základě analýzy různých definic a názorů na tuto problematiku. Popisuje a krátce hodnotí systém protidrogové politiky České republiky a místo sekundární prevence v něm. Dále popisuje a posuzuje systém prevence a péče nejen o drogově závislé v rámci českého státu a zasazení nově vymezené sekundární prevence v tomto systému. Jako cílové skupiny sekundární prevence drogových závislostí charakterizuje experimentující a příležitostné uživatele návykových látek a jejich rodinu a blízké. Dále se zabývá metodami sekundární prevence a jako nejvýraznější metodu stručně popisuje motivační rozhovory. Práce je členěna do šesti kapitol, přičemž v poslední kapitole je popisována dobrá praxe sekundární prevence drogových závislostí na základě dvou praktikujících nízkoprahových zařízení pro děti a mládež.
|
|
|
Rizikové chování adolescentů a možnosti sekundární prevence v Klatovském regionu
STREJCOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním adolescentů se zřetelem na možnosti sekundární prevence tohoto chování na Klatovsku. V teoretické části práce je nejprve popsáno celé období adolescence. V návaznosti na vývojové charakteristiky adolescence se další kapitoly zabývají rizikovým chováním a jeho prevencí, zejména prevencí sekundární. Součástí bakalářské práce je výzkumná sonda, jejímž hlavním cílem je zjistit dostatek institucí a odborníků státní i nestátní v Klatovském regionu, na které se školy mohou obrátit či odkázat své studenty a jejich zákonné zástupce s žádostí o pomoc při řešení rizikového chování. Výzkumná sonda je realizována formou písemného dotazování na středních školách v Klatovském regionu. Prezentace zjištěných výsledků s následnou diskusí jsou uvedeny v praktické části práce.
|
|
|
Centrum pro kondici kardiologických klientů
MATOUŠKOVÁ, Monika
Tématem diplomové práce jsou centra pro kondici kardiologických klientů. Toto téma jsem si vybrala, protože i přes všechna doporučení odborných společností zabývajících se kardiovaskulární problematikou, je dodržování sekundární prevence a režimových opatřeních naprosto nedostatečné i u nemocných, kterým byla poskytnuta velmi kvalitní a drahá péče v akutním stadiu choroby. Dodržování zásad sekundární prevence zahrnuje dodržování režimových opatřeních a opatřeních vedoucích k redukci rizikových faktorů. V teoretické části práce jsou uvedeny rizikové faktory, které se významně podílejí na vzniku kardiovaskulárních chorob. Nedílnou součástí udržení dobré kondice kardiologických klientů je ústavní lázeňská péče a navazující péče v centrech pro kondici kardiologických klientů. Zapojení sester do péče o nemocné s kardiovaskulárním onemocněním, by mohlo být právě v oblasti sekundární péče a dodržování režimových opatřeních. Využití jejich kompetencí a zapojení do nelékařských organizací, jež se věnují této problematice, by mohlo zlepšit nedostatky v sekundární prevenci. Cílem práce bylo zmapovat požadavky pacientů na existenci center pro kondici kardiologických klientů v rámci sekundární prevence. Zjistit rozdíl v účinnosti sekundární prevence u klientů navštěvujících kardiokluby a klientů v místech, kde není kardioklub. Dalšími cíli bylo zmapovat propojenost péče o kardiologicky nemocné klienty v následné péči po propuštění z lůžkového zařízení a možnostmi kardioklubů a zjistit možnost začlenění sestry ve vedení kardioklubů v péči o kardiologické klienty. Bylo použito kvalitativní šetření s polostrukturovanými rozhovory a kvantitavní výzkum formou dotazníku. Výzkumným souborem byli zdravotníci a kardiologičtí pacienti. Cíle práce byly splněny, výzkumné otázky zodpovězeny a hypotézy potvrzeny. Výsledky mohou být použity jako podklad pro založení dalších center pro kondici kardiologických klientů a zapojení sester do jejich činnosti.
|
|
|
Změna životního stylu mužů po akutním infasrktu myokardu
BENOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma: {\clqq}Změna životního stylu mužů po akutním infarktu myokardu``, se v obecné části zaměřuje na rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění , ucelený systém rehabilitace , prevenci (primární, sekundární a terciární), životní styl a systém sociálního zabezpečení České republiky. Rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění lze rozdělit na faktory ovlivnitelné (výživa, kouření,nedostatek pohybu, užívání alkoholu, hypertenze, dyslipoproteineme, diabetes mellitus, obezita), faktory neovlivnitelné (věk, pohlaví a genetické faktory) a faktory behaviorální kam lze zařadit faktory psychosociální a ekonomické. Hlavním cílem práce je zjistit míru výskytu rizikových faktorů u mužů po akutním infarktu myokardu a možnost jejich aktivního zapojení do změny životního stylu. Výzkum probíhal formou dotazníků, umístěných v kardiologických ambulancích na Příbramsku, sběr dat probíhal od listopadu 2009 do února 2010. Výzkum byl kvantitativní, dotazník byl anonymní v tištěné podobě, obsahoval 29 otázek a respondenti odpovídali písemně. Z celkového počtu 1 000 rozdaných dotazníku,se jich plně vyplněných vrátilo 231. Návratnost dotazníků byla 23,1%. Výběrový vzorek byl kvótní, dotazníky byly určeny pouze pro muže, kteří prodělali akutní infarkt myokardu (dva základní identifikační znaky). Stanovila jsem si dvě hypotézy. První byla, že vzděláni populace hraje významnou roli ve výskytu kardiovaskulárního onemocnění a podvědomí o vlivu životního stylu na snižování rizik vzniku těchto onemocnění. Druhá hypotéza byla, že u mužů po prodělaném infarktu myokardu není efektivně a důsledně prováděna sekundární prevence rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob. Obě moje hypotézy se potvrdily. Lékaři a odborná veřejnost je jistě dobře informována o prevenci a terapii kardiovaskulárních onemocnění. Jde o to jak efektivně se odborné informace a doporučení dostávají do podvědomí naší populace. Výsledky výzkumů dokládají, že vzniká pomyslná propast mezi doporučovanými radami pro změnu životního stylu a pozitivního ovlivnění ovlivnitelných a behaviorálních rizikových faktorů a radami, které lékaři v rutinní praxi poskytují. Je potřebné vytvořit v rámci uceleného systému rehabilitace programy intervence životního stylu. Tento systém je v české republice aplikován v rámci lázeňské péče. Účinek lázeňské péče je krátkodobý půl roku až rok a chybí přímá návaznost například na dietologické poradny a odborné fyzioterapeuty. Doporučení ohledně změny životního stylu by měla být celospolečensky šířena, aby se dostala do širokého podvědomí naší populace.
|
|
|
Metody práce ve středisku výchovné
VOHRADSKÁ, Pavla
Práce se zabývá metodami střediska výchovné péče, které na úseku školního poradenství pomáhá předcházet nebo řešit poruchy chování u dětí a mládeže. Teoretická část se zabývá preventivně výchovnou péčí, rozdělením střediska výchovné péče, pracovníky středisek výchovné péče. Metodami práce ve středisku výchovné péče.
|
host ::
RSS.