|
|
Strach v úkolové situaci v matematice
Neudörflová, Blanka ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Škaloudová, Alena (oponent)
Žákovský strach a úzkost jsou jevem, se kterým se běžně můžeme ve školním prostředí setkat a který může představovat podstatný mimointelektový faktor ovlivňující kvalitu školní práce žáků. V odborné literatuře se můžeme setkat s tím, že prožívaný strach a úzkost má negativní souvislost s žákovskou prací, nicméně můžeme narazit i na podobu strachu, která mobilizuje jedincovy síly a v určité míře mu pomáhá v práci na úkolu. Diplomová práce pracuje s žákovským strachem a mapuje podobu strachu u žáků v matematice. Pomocí dotazníkového šetření jsme u žáků 8. tříd ZŠ mapovali motivační situaci s důrazem na prožitek strachu v doméně matematiky a při vypracování dvou matematických úkolů. Zajímalo nás, zda se strach v matematice jako předmětu překrývá s žákovským strachem v úkolové situaci a jakou má strach u žáků v matematice podobu. Práce se zaměřuje převážně na fázi samotné hodnotící situace. Ověřovali jsme existenci několika komponent strachu (při zachování základního rozlišení na emocionální a kognitivní dimenzi strachu) s důrazem na jejich vazbu k výkonu žáků, směr působení strachu na žákovský výkon (facilitující, inhibující) a souvislosti strachu s dalšími charakteristikami. Rovněž byla věnována pozornost ověření překrytí tematizovaných ukazatelů strachu. Naše výsledky ukazují strach v matematice...
|
|
|
Indikátory zaujetí při matematice
Tauchmanová, Eliška
NÁZEV: Indikátory zaujetí při matematice AUTOR: Eliška Tauchmanová KATEDRA: Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze ŠKOLITEL: Doc. PhDr. Isabella Pavelková CSc. ABSTRAKT: Cílem práce je zmapovat, jaké různé motivační faktory hrají roli ve školní úkolové situaci, resp. při práci na matematickém úkolu. Zaměřujeme se především na situační motivaci, ale i na dlouhodobé motivační charakteristiky žáka. Analyzujeme především pojem zaujetí úkolem v matematice, který operacionalizujeme přes následující indikátory: kognitivní, behaviorální a emoční. Prověřujeme teoretický předpoklad, zda má zaujetí pozitivní dopad na kvalitu práce v matematice. Teoreticky analyzujeme zejména následující motivační proměnné: postoje žáků k předmětu, učební motivace, individuální zájem, situační zájem, cílová orientace, výkonová motivace, flow zážitek a vnímaná osobní zdatnost. V druhé části práce budeme teoretická východiska prověřovat v experimentu, který byl realizován v roce 2012 na základních školách v předmětu matematika. Data byla získávána na základě dotazníkového šetření a rozhovorů s učiteli. V dotaznících a pracovních listech byly operacionalizovány výše uvedené motivační proměnné. K jejich analýze používáme jak statistické zpracování, tak kvalitativní metodologii, kdy analyzujeme rozhovory s...
|
|
|
Kognitivní, emocionální a behaviorální dimenze strachu v úkolových situacích v matematice
Neudörflová, Blanka ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Škaloudová, Alena (oponent)
Žákovský strach a úzkost jsou jevem, se kterým se běžně můžeme ve školním prostředí setkat a který může představovat podstatný mimointelektový faktor ovlivňující kvalitu školní práce žáků. V odborné literatuře se můžeme setkat s tím, že prožívaný strach a úzkost má negativní souvislost s žákovskou prací, nicméně můžeme narazit i na podobu strachu, která mobilizuje jedincovy síly a v určité míře mu pomáhá v práci na úkolu. Naše práce pracuje s žákovským strachem a mapuje podobu strachu u žáků v matematice. Pomocí dotazníkového šetření jsme u žáků 8. tříd ZŠ mapovali motivační situaci s důrazem na prožitek strachu v doméně matematiky a při vypracování dvou matematických úkolů. Zajímalo nás, zda se strach v matematice jako předmětu překrývá s žákovským strachem v úkolové situaci a jakou má strach u žáků v matematice podobu. Práce se zaměřuje převážně na fázi samotné hodnotící situace. Ověřovali jsme existenci několika komponent strachu (při zachování základního rozlišení na emocionální a kognitivní dimenzi strachu) s důrazem na jejich vazbu k výkonu žáků, směr působení strachu na žákovský výkon (facilitující, inhibující) a souvislosti strachu s dalšími charakteristikami. Rovněž byla věnována pozornost ověření překrytí tematizovaných ukazatelů strachu. V posledním kroku jsme se věnovali porovnávání...
|
|
|
Strach v úkolové situaci v matematice
Neudörflová, Blanka ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Škaloudová, Alena (oponent)
Žákovský strach a úzkost jsou jevem, se kterým se běžně můžeme ve školním prostředí setkat a který může představovat podstatný mimointelektový faktor ovlivňující kvalitu školní práce žáků. V odborné literatuře se můžeme setkat s tím, že prožívaný strach a úzkost má negativní souvislost s žákovskou prací, nicméně můžeme narazit i na podobu strachu, která mobilizuje jedincovy síly a v určité míře mu pomáhá v práci na úkolu. Diplomová práce pracuje s žákovským strachem a mapuje podobu strachu u žáků v matematice. Pomocí dotazníkového šetření jsme u žáků 8. tříd ZŠ mapovali motivační situaci s důrazem na prožitek strachu v doméně matematiky a při vypracování dvou matematických úkolů. Zajímalo nás, zda se strach v matematice jako předmětu překrývá s žákovským strachem v úkolové situaci a jakou má strach u žáků v matematice podobu. Práce se zaměřuje převážně na fázi samotné hodnotící situace. Ověřovali jsme existenci několika komponent strachu (při zachování základního rozlišení na emocionální a kognitivní dimenzi strachu) s důrazem na jejich vazbu k výkonu žáků, směr působení strachu na žákovský výkon (facilitující, inhibující) a souvislosti strachu s dalšími charakteristikami. Rovněž byla věnována pozornost ověření překrytí tematizovaných ukazatelů strachu. Naše výsledky ukazují strach v matematice...
|
|
|
Indikátory zaujetí při matematice
Tauchmanová, Eliška
NÁZEV: Indikátory zaujetí při matematice AUTOR: Eliška Tauchmanová KATEDRA: Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze ŠKOLITEL: Doc. PhDr. Isabella Pavelková CSc. ABSTRAKT: Cílem práce je zmapovat, jaké různé motivační faktory hrají roli ve školní úkolové situaci, resp. při práci na matematickém úkolu. Zaměřujeme se především na situační motivaci, ale i na dlouhodobé motivační charakteristiky žáka. Analyzujeme především pojem zaujetí úkolem v matematice, který operacionalizujeme přes následující indikátory: kognitivní, behaviorální a emoční. Prověřujeme teoretický předpoklad, zda má zaujetí pozitivní dopad na kvalitu práce v matematice. Teoreticky analyzujeme zejména následující motivační proměnné: postoje žáků k předmětu, učební motivace, individuální zájem, situační zájem, cílová orientace, výkonová motivace, flow zážitek a vnímaná osobní zdatnost. V druhé části práce budeme teoretická východiska prověřovat v experimentu, který byl realizován v roce 2012 na základních školách v předmětu matematika. Data byla získávána na základě dotazníkového šetření a rozhovorů s učiteli. V dotaznících a pracovních listech byly operacionalizovány výše uvedené motivační proměnné. K jejich analýze používáme jak statistické zpracování, tak kvalitativní metodologii, kdy analyzujeme rozhovory s...
|
|
|
Indikátory zaujetí při matematice
Tauchmanová, Eliška ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Hrabal, Vladimír (oponent) ; Krykorková, Hana (oponent)
NÁZEV: Indikátory zaujetí při matematice AUTOR: Eliška Kmínková KATEDRA: Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze ŠKOLITEL: Doc. PhDr. Isabella Pavelková CSc. ABSTRAKT: Cílem práce je zmapovat, jaké různé motivační faktory hrají roli ve školní úkolové situaci, resp. při práci na matematickém úkolu. Zaměřujeme se především na situační motivaci, ale i na dlouhodobé motivační charakteristiky žáka. Analyzujeme především pojem zaujetí úkolem v matematice, který operacionalizujeme přes následující indikátory: kognitivní, behaviorální a emoční. Prověřujeme teoretický předpoklad, zda má zaujetí pozitivní dopad na kvalitu práce v matematice. Teoreticky analyzujeme zejména následující motivační proměnné: postoje žáků k předmětu, učební motivace, individuální zájem, situační zájem, cílová orientace, výkonová motivace, flow zážitek a vnímaná osobní zdatnost. V druhé části práce budeme teoretická východiska prověřovat v experimentu, který byl realizován v roce 2012 na základních školách v předmětu matematika. Data byla získávána na základě dotazníkového šetření a rozhovorů s učiteli. V dotaznících a pracovních listech byly operacionalizovány výše uvedené motivační proměnné. K jejich analýze používáme jak statistické zpracování, tak kvalitativní metodologii, kdy analyzujeme rozhovory s učiteli...
|
host ::
RSS.