|
|
Vliv pohybových aktivit a korekce sedu na posturu žáků první třídy: nerandomizovaná intervenční studie
Momutová, Viktorie ; Bartlová, Petra (vedoucí práce) ; Baranová, Eva (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vliv školy a školního prostředí na posturu dítěte. Vzhledem k rostoucímu počtu dětí s problémy pohybového aparátu, vadným držením těla a prodlužující mu se času stráveným sezením bylo cílem této práce zjistit, zda když dětem denně přidáme pár minut pohybu navíc a budeme korigovat jejich sed, dojde ke zlepšení držení těla, nebo se alespoň zamezí progresi VDT. Deskriptivní část práce se zaměřuje na faktory školního prostředí, jako je výška školního nábytku a hmotnost aktovky. Sledování bylo prováděno na Základní škole ve Zvoli a účastníky byli žáci prvních tříd. Celkem se zapojilo 33 dětí. Bylo zjištěno, že 91 % dětí nosí příliš těžké tašky vzhledem k jejich tělesné hmotnosti. Optimální nastavení velikosti lavic dle normy ČSN EN 1729-1:2007 vyhovovalo v 52 % případů. Výsledky hodnocení správného sedu ukazují, že ani jeden žák první třídy nezaujímal během vyučování ideální sed. Největší problém měly děti se správným nastavením dolní části těla. Intervenční část zahrnovala samotný vliv korekce sedu a pohybových aktivit na posturu dětí. Celkem bylo sledováno 10 dětí, ze dvou tříd prvních ročníků. Žáci z 1.A tvořili kontrolní skupinu, žáci z 1.B patřili do skupiny experimentální, která každý den začínala 3-5 minutovou rozcvičkou a během dne se hlídal jejich sed. Sběr dat probíhal...
|
|
|
Školní nábytek ve vztahu k problematice vadného držení těla u žáků 1. a 2. tříd ZŠ v Českých Budějovicích
SEDLÁČKOVÁ, Pavlína
Školní nábytek je jedním z rizikových faktorů přispívajících ke vzniku a rozvoji vadného držení těla. Věnovala jsem pozornost žákům 1. a 2. tříd ZŠ, jelikož vzhledem k náhlému přechodu od spontánní pohybové aktivity k dlouhodobému statickému zatížení ve škole představují nejrizikovější skupinu. Cílem práce bylo zmapovat vhodnost ergonomických parametrů školního nábytku v 1. a 2. třídách ZŠ a posoudit jeho vliv na vznik vadného držení těla. Zaměřila jsem se na výšku židle, hloubku sedáku, zádovou opěru a výšku a sklon pracovní desky. Dále jsem chtěla prověřit informovanost učitelů o problematice školního nábytku, správného sezení a možnostech kompenzace statického zatížení dětí. Výzkumný soubor tvořilo 146 žáků 1. a 2. tříd náhodně vybraných ZŠ v Českých Budějovicích. Teoretická část práce byla zpracována obsahovou analýzou dokumentů, vlastní výzkum pak probíhal ve třech krocích. Nejdříve byla použita kvantitativní metoda dotazování pomocí dotazníků, které byly rozdány rodičům respondentů. Následovalo šetření ve třídách a posledním krokem bylo položení doplňujících otázek učitelům a vedení škol. Z výsledků vyplývá, že 88 % respondentů používá ergonomicky nevyhovující nábytek, přičemž 1. třídy mají ve všech zkoumaných parametrech vyšší výskyt negativních nálezů, vyjma nízké židle a pracovní desky, jejichž výskyt je však zanedbatelný. Byla zjištěna signifikantní asociace mezi nevyhovujícím školním nábytkem a bolestmi zad, hlavy, ramen a nohou, které vedou ke vzniku a rozvoji vadného držení těla. Informovanost učitelů o této problematice je dobrá, ale podle mého názoru z hlediska prevence nedostačující. Včasnými preventivními opatřeními můžeme ovlivnit stav pohybového aparátu v dospělosti. Zde by se měla v první řadě uplatnit rodina a škola. Neméně důležitou roli však hrají i pediatři a odborní pracovníci v ochraně veřejného zdraví, kteří by měli působit nejen jako orgán kontrolní, ale především poradní. Je tedy důležité zvýšit povědomí široké veřejnosti a pedagogů o ergonomii pracovní židle a stolu, správném sezení a možnostech kompenzace dlouhodobého statického zatížení.
|
host ::
RSS.