|
|
Biomonitoring ekologického stavu rašelinišť - NCV index, acidifikace a eutrofizace
Henková Mauleová, Lucie ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
Biomonitoring je metoda stanovení vlastností ekosystému na základě jeho biologických vlastností, zejména složení bioty. Na základě různých biomonitorovacích systémů zaměřených na vodní ekosystémy je možné kvantifikovat například čistotu nebo úživnost vody pro potřeby vodního hospodářství nebo charakterizovat ekologický stav ekosystému pro vědecké a ochranářské účely. Zatímco biomonitorovací systémy zabývající se jakostí vody jsou velmi rozšířené a rutinně používané, systémy zabývající se charakteristikou ekologického stavu ekosystémů (např. sukcesní stadium, stabilita) jsou využívané méně a jejich širší využití v budoucnu by mohlo napomoct lepšímu pochopení a managementu některých vodních ekosystémů. Jedním z ekologicky zaměřených biomonitorovacích systémů je NCV index (natural conservation value index, index přírodní konzervační hodnoty), který je zaměřen na mokřady, k jejichž hodnocení využívá krásivková společenstva. Pomocí zhodnocení druhové diverzity, vzácnosti zastoupených druhů a vyspělosti ekosystému, pro který jsou tyto typické, se NCV index snaží zprostředkovaně popsat hodnotu ekosystému z hlediska jeho nahraditelnosti.
|
|
|
Využití umělých substrátů pro hodnocení kvality odtékající vody z organických a konvenčních kaprových rybníků
GRACÍK, Jan
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit kvalitu vody po průtoku rybníky s tradičními (Blatensko, ČR) a organickými (Waldviertel, Rakousko) technologiemi chovu s využitím kolonizace umělých substrátů makrozoobentosem (MZB) včetně posouzení rozdílů ve vlivu odlišných rybníkářských managementů (tradiční vs. organický) na kvalitu vody. Odběry byly provedeny v měsíčních intervalech (dubenzáří 2016), na celkem devíti profilech čtyř rybníků. Odebrané vzorky MZB byly zpracovány v laboratoři. Hodnocení MZB bylo doplněno o in situ monitoring základních parametrů vodního prostředí. Výsledné hodnoty saprobity (SI)odpovídaly kvalitě vody na odtoku odpovídající beta až alfa mezosaprobitě (SI 2,30 2,62). Na přítocích do rybníků Skaličný a Haslauerteich, kde hodnota SI odpovídala betamezosaprobitě (SI 2,48 2,49), se kvalita vody v odtoku neprůkazně (p>0,05) zhoršila na alfamezosaprobitu (SI 2,54 2,62). Naopak na přítoku do rybníka Gebhartsteich, kde hodnota SI odpovídala alfamezosaprobitě (SI 2,57), se kvalita vody v odtoku neprůkazně (p>0,05) mírně zlepšila (SI 2,54), ale stupeň saprobity se nezměnil. Obdobně tomu bylo na rybníce Pančár, kde hodnota SI na přítoku odpovídala betamezosaprobitě (SI 2,30) a na odtoku se neprůkazně (p>0,05) mírně zhoršila (SI 2,33), ale opět stupeň saprobity zůstal beze změny. Změny v kvalitě vody po průtoku studovanými rybníky vedly k nárůstu indexu diverzity (H´) a opačně (horší kvalita vody nižší H´). Dle provedené analýzy dat se podmínky prostředí organických a tradičních kaprových rybníků významně neodlišují, rovněž počty druhů a celkového počtu jedinců nebyly zásadně rozdílné. Výsledky diplomové práce prokázaly, že uplatňované organické technologie odchovu ryb na sledovaných rybnících nemají významný vliv (zlepšení) na kvalitu vnějšího prostředí a na složení makrozoobentosu v tocích, do kterých odtéká voda z těchto chovů, respektive,že na tradičních rybnících nelze dokladovat rozdíly (zhoršení) oproti již zmíněnému organickému rybníkářskému managementu.
|
|
|
Monitoring Loučenského a Radčického potoka.
Grajzová, Denisa ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Práce se věnuje monitoringu drobných vodních toků Loučenského a Radčického potoka. Oba toky se nacházejí v silně antropogenně ovlivněné krajině Podkrušnohoří.
Negativní vliv lidské činnosti se projevuje jak v nešetrných úpravách toků, tak v kvalitě vody v nich. V rámci sledování bylo posuzováno znečištění vody v částech toků, přímo ovlivněných vypouštěním důlních vod, a to na základě vybraných parametrů. Posuzovány byly fyzikálně-chemické parametry vody. V určených částech toků byl sledován výskyt bentických organismů. Na základě zjištěných výsledků byl určen saprobní index a index diverzity. Oba toky svým charakterem odpovídají pstruhovému až lipanovému pásmu, ale současná kvalita vody brání výskytu ryb typických pro tato pásma.
|
|
|
Monitoring Oseckého a Loučenského potoka
Dvořáková, Jana ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
V roce 2015 a 2016 byl proveden monitoring Podkrušnohorských toků Oseckého a Loučenského potoka. Byly shromažďovány data o stavu vodního prostředí těchto toků v určených odběrných profilech zahrnující stanovení fyzikálně-chemických parametrů vody (pH, teplota vody, vodivost, koncentrace rozpuštěného kyslíku, množství rozpuštěných pevných látek) a současně také odběry vzorků a stanovení druhového složení makrozoobentosu.
Na základě výsledků u sledovaných toků byla zjištěna kvalita vody odpovídající beta - mezosaprobitě až mírné alfa - mezosaprobitě. Dle předpokladu měl Osecký potok nižší druhovou diverzitu, a to díky stavebním úpravám toku, které nepodporují zvýšení druhové diverzity. Vliv má také znečištění v toku a nízká hladina vody. Zvýšené hodnoty indexu saprobity a naopak nízké hodnoty indexu diverzity potvrdily, že na kvalitu vody má také vliv organické znečištění ze zahrádkářských kolonií.
Výsledky této studie budou sloužit jako podklad MÚ Duchcov a ČRS pro opatření, které by vedlo ke zlepšení kvality vody a optimalizaci využití těchto vod pro rybářské hospodaření.
|
|
| |
|
|
Macrozoobenthos Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách
KLOUDOVÁ, Jana
Práce se zabývá skladbou a strukturou makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách. Hodnocení proběhlo na základě sběrů z 10 lokalit uskutečněných v červenci 2001, březnu 2002 a červenci 2002/2003. Kromě určení a zařazení nalezených živočichů do systému, byly sběry kvalitativně ohodnoceny prostřednictvím indexu diverzity, dvou biotických indexů (saprobní index, Belgian Biotic index) a indexu podobnosti. Bylo zjištěno, že společenstvo zoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka zahrnuje druhy pstruhového a lipanového pásma. U většiny taxonů se jedná o charakteristické zástupce čistých tekoucích vod s dostatečně prokysličenou vodou.Vzájemná druhová podobnost společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je přibližně 40%. Srovnání indexů společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je příznivější pro Pohořský potok,jehož bentická fauna je podle zjištěných hodnot pestřejší a vyrovnanější. Z hlediska saprobity patří Pohořský potok převážně mezi toky oligosaprobního stupně. Voda Dobechovského potoka kolísá mezi stupněm oligosaprobity a {$\beta$}-mesosaprobity.
|
host ::
RSS.