|
|
Specifický vývoj Jugoslávie po 2. světové válce a různé pohledy na samosprávný socialismus
Tylová, Kateřina ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce pojednává o specifickém vývoji poválečné Jugoslávie, konkrétně o samosprávném socialismu, který lze chápat jako hledání nové cesty ke komunismu. S touto problematikou úzce souvisí historický kontext poválečného vývoje, kde se díky roztržce se Sovětským svazem zformovala tato potřeba nastavení nového systému, který bude novou a lepší cestou socialismu. Postavení Jugoslávie bylo značně zkomplikované vyloučením ze sovětské sféry vlivu, nicméně to byla příležitost pro budování vztahů se Západem a vytvoření si své vlastní politické pozice. Práce se zabývá působením samosprávného systému a také možnou souvislostí s rozpade Jugoslávie v 90. letech. Cílem práce je objasnit, jak samosprávný systém fungoval a proč byl zaveden. Pro ucelený pohled na samosprávu jsou přidány i různé názory na tento systém, který provázel Jugoslávii po velkou část novodobých dějin. První kapitola se zabývá historickým kontextem v Jugoslávii a dále teorií samosprávného systému. Druhá kapitola se věnuje různým pohledům na samosprávný socialismus. Tato kapitola je členěna na další podkapitoly, přičemž je rozdělena časově - mezi dobové představitele (teoretici režimu) a historiky (tj. odborníky, kteří systém hodnotí s odstupem času a s tím, že do něj nejsou přímo politicky začleněni). Kapitola s pohledem historiků...
|
|
|
Krize českého sociálního státu, jeho reforma a dopad na měnící se kvalitu života lidí v důchodovém věku
Klán, Jan ; Duškov, Ivan (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Autor, který v práci zhodnocuje i své praktické zkušenosti levicového politika a první zkušenosti z provádění sociologických výzkumů, si vytkl za cíl prověřit 2 hypotézy: 1) že v podmínkách vývoje ke globálnímu kapitalismu není možná záchrana a plná revitalizace sociálního státu v jeho pojetí činitele, který nejen zmirňuje naléhavé sociální nerovnosti, ale celkově pozvedává společnost a kultivuje člověka, 2) že v procesu kapitalistické krize a krize sociálního státu patří senioři žijící z důchodu k nejohroženějším sociálním skupinám. Metodologicky se autor hlásí k modernímu marxismu a vymezuje se kriticky jak vůči stalinismu, tak vůči současné oficiální ideologii, zejména neoliberalismu. Autor odmítá i pokusy ztotožňovat marxismus a politiku KSČM s ideologií minulé vládnoucí třídy řídícího aparátu a chápat KSČM jako stranu zakukleně stalinistickou, antihumánní a nedemokratickou a v souladu s programem této strany, kterou reprezentuje v PS PČR se hlásí k socialismu jako dlouhodobému cíli společenské přeměny. Pokud jde o metody, vzhledem k jistému interdisciplinárnímu charakteru práce autor kombinuje speciální metody indukce a empirického výzkumu, charakteristické zejména pro sociologii, ekonomii a statistiku, s převážně teoreticko-logickou analýzou a syntézou filosofických věd. Jeho metoda je...
|
|
|
Využití jugoslávského experimentu jako inspirace pro reformní proces v Československu
Uxa, Šimon ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce Využití jugoslávského experimentu jako inspirace pro československé reformy z období Pražského jara je věnována srovnání základních prvků jugoslávského samosprávného modelu, který se v balkánském státě vyvíjel od konce 40. let minulého století a předních vizí a cílů československého reformního procesu z druhé poloviny let šedesátých. Hospodářský systém Titovy Jugoslávie představoval fakticky jedinou alternativu direktivního sovětského modelu, který po vzoru Sovětského svazu kopírovaly ostatní státy východního bloku. Zejména z tohoto důvodu je tedy velice pravděpodobné, že českoslovenští odborníci při zdokonalování vlastní hospodářské řídicí soustavy hledali inspiraci v již zaběhlém jugoslávském systému, jehož pozitiva i nedostatky již byly prokázány v praxi. Pro potřeby této komparace bylo vybráno pět hlavních pilířů obou hospodářských systémů, kterými jsou: plánování, postavení podniků, cenová soustava, zahraniční obchod a soukromé podnikání. Výběr těchto sledovaných jevů je podmíněn již jejich samotnou existencí a především značným významem pro jugoslávský experiment i reformy Pražského jara. Klíčivá slova: Jugoslávie, samosprávný socialismus, Československo, reformní proces, 60. léta 20. století, plánování, cenová soustava, postavení podniků
|
host ::
RSS.