Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dobová řeč samizdatového fejetonu. Analýza Československého fejetonu vydávaného v 2. polovině 70. let v Edici Petlice
VITOŇOVÁ, Barbora
Diplomová práce je věnována analýze čtyř ročníků samizdatového periodika Československý fejeton/fejtón, projektu autorů ineditní literatury z okruhu Ludvíka Vaculíka v druhé polovině 70. let 20. století. Jednotlivé příspěvky byly nahlíženy jako reprezentace dobové řeči neoficiálních autorů, pronásledovaných režimem totalitárního československého státu, pohybující se na platformě od prožitku všednodennosti a hluboce subjektivního pohledu na tuto problematiku až po nadčasové filozoficko-etické poslání a utváření institucionalizované řeči disentu. Daná práce byla vypracována s ambicí pojmenovat vazbu tohoto projektu k další umělecké tvorbě a činnosti představených autorů, zejména v kontextu samizdatového časopisu Obsah. Součástí práce je připomenutí politických událostí v dané době, na něž představitelé ineditní literatury nejenom svými prohlášeními, ale především uměleckou tvorbou, již to výrazně jak v obsahu, tak formě ovlivnilo, reagovali. Vznikl tak projekt ineditní literatury pomáhající rozšiřovat prostor paralelní kultury, a tím i vzdorovat ideologickým kulturním a politickým normám.
Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém.
Petruželková, Adéla ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Kosák, Michal (oponent)
V disertační práci Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém se zabýváme dvojími, samizdatovými a tištěnými sebranými spisy českého filosofa Jana Patočky (1907−1977) a dalšími domácími i zahraničními edicemi jeho díla. Archivní soubor prací Jana Patočky vznikal zčásti nekoordinovaně a intuitivně, do jisté míry jako vedlejší produkt pořádání autorovy pozůstalosti v letech 1977−1989. Přesto 27 svazků této ineditní edice představuje plnohodnotný pokus o uspořádání a kritické vydání Patočkových sebraných spisů. Na konci osmdesátých let se pomýšlelo na exilové vydání, které mělo vzejít ze spolupráce domácí, exilové a zahraniční badatelské obce. Porevoluční Sebrané spisy Jana Patočky vycházejí od roku 1996 a oproti předchozí řadě představují přeuspořádanou a doplněnou edici. V naší práci sledujeme proces odborné reflexe, který vydávání Patočkových spisů provází (obě řady sestavil v zásadě týž tým editorů, Patočkových žáků). Popisujeme, jak se při pořádání sebraných spisů uplatňují tematická, chronologická a další kritéria, jak se proměňuje podoba a rozsah edičního komentáře, zvláště při zacházení s edičně problematickými oblastmi Patočkova díla, jako jsou práce psané v originále německy nebo francouzsky (mnohdy vznikající jako varianty česky psaných textů), neautorizované přednášky, jejichž znění se opírá o...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.