Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Likvidace biotických škůdců prostřednictvím EMW záření
Sobotka, Jindřich ; Klečka,, Tomáš (oponent) ; Myslín, Jiří (oponent) ; Tomíček,, Oldřich (oponent) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Možnost využití vysokofrekvenčního elekromagnetického záření ve stavebnictví není žádná novinka. Různých experimentů s vysoušením stavebních materiálů, či i likvidací biotických škůdců staveb byla uskutečněna celá řada. V naprosté většině se však jednalo o experimenty prováděné v laboratorních podmínkách. Za přesně daných okrajových podmínek, které byly mnohdy velmi vzdáleny podmínkám v reálné stavební praxi. Proto cílem této práce je možnost ověření možnosti s využitím mikrovlnné technologie při vysoušení a ohřevu stavebních materiálů, při likvidaci biotických škůdců a sterilizaci stavebních materiálů v reálných podmínkách stavební praxe. Jak bude popsáno v této disertační práci, mikrovlnami nazýváme část elektromagnetického záření. Elektromagnetické záření je založeno na principu, že vyzařovaná energie je pohlcována molekulami vody, které se nachází ve vlhkém stavebním materiálu. Vyzařovaná energie se přemění na energii tepelnou v hmotě ozařovaném materiálu, kde dojde k tzv. „pohybu“ molekul vody a poté se energie přemění na energii kinetickou. Samotná mikrovlnná technologie zaujímá velmi široké spektrum využití, které je možno velmi snadno docílit a využívat tuto technologii v budoucnu. I část experimentů a potřebných měření proběhlo v prostorech VUT Fakulty stavební v Brně, na vybraných druzích stavebních materiálů. A to za podmínek, které se co nejvíce přibližovaly podmínkám na reálných stavbách. Část experimentů a potřebných měření bylo prováděno na konkrétních stavbách tzv. „in situ“. Jak je uvedeno v závěru práce, laboratorní měření a měření „in situ“ je velmi v některých případech od sebe značně rozdílné.
Dílčí zpráva o výsledcích průzkumu zasolení zdiv pod III. nádvořím na Pražském hradě
Slížková, Zuzana ; Ševčík, Radek ; Viani, Alberto ; Mácová, Petra
Archeologické stavební památky v prostoru pod III. nádvořím Pražského hradu byly v roce 2021 monitorovány z hlediska rozsahu výkvětů solí a jejich chemického složení. Výkvěty solí na opukové zdi kostela zvaného sv. Bartoloměj obsahují uhličitan a hydrogenuhličitan sodný, síran sodný a síran vápenatý. Místy byl přítomen též dusičnan sodný a dusičnan draselný. Cílem výzkumu je návrh opatření pro zmírnění účinku solí na degradaci historické zdiva.
Likvidace biotických škůdců prostřednictvím EMW záření
Sobotka, Jindřich ; Klečka,, Tomáš (oponent) ; Myslín, Jiří (oponent) ; Tomíček,, Oldřich (oponent) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Možnost využití vysokofrekvenčního elekromagnetického záření ve stavebnictví není žádná novinka. Různých experimentů s vysoušením stavebních materiálů, či i likvidací biotických škůdců staveb byla uskutečněna celá řada. V naprosté většině se však jednalo o experimenty prováděné v laboratorních podmínkách. Za přesně daných okrajových podmínek, které byly mnohdy velmi vzdáleny podmínkám v reálné stavební praxi. Proto cílem této práce je možnost ověření možnosti s využitím mikrovlnné technologie při vysoušení a ohřevu stavebních materiálů, při likvidaci biotických škůdců a sterilizaci stavebních materiálů v reálných podmínkách stavební praxe. Jak bude popsáno v této disertační práci, mikrovlnami nazýváme část elektromagnetického záření. Elektromagnetické záření je založeno na principu, že vyzařovaná energie je pohlcována molekulami vody, které se nachází ve vlhkém stavebním materiálu. Vyzařovaná energie se přemění na energii tepelnou v hmotě ozařovaném materiálu, kde dojde k tzv. „pohybu“ molekul vody a poté se energie přemění na energii kinetickou. Samotná mikrovlnná technologie zaujímá velmi široké spektrum využití, které je možno velmi snadno docílit a využívat tuto technologii v budoucnu. I část experimentů a potřebných měření proběhlo v prostorech VUT Fakulty stavební v Brně, na vybraných druzích stavebních materiálů. A to za podmínek, které se co nejvíce přibližovaly podmínkám na reálných stavbách. Část experimentů a potřebných měření bylo prováděno na konkrétních stavbách tzv. „in situ“. Jak je uvedeno v závěru práce, laboratorní měření a měření „in situ“ je velmi v některých případech od sebe značně rozdílné.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.