Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Působení aplikace hnojiv na bázi síranu amonného na výnos a olejnatost semen řepky ozimé
Vrtěl, Petr
Tato práce se zabývá vlivem hnojením řepky olejné (Brassica napus L.) hnojivy na bázi síranu amonného ve fázi regeneračního (BBCH 26, jaro) a produkčního hnojení (BBCH 31) na výnos a obsah oleje semene řepky olejné. Problematika byla řešena formou dvouletého maloparcelkového polního pokusu prováděného v hospodářském roce 2016/2017 a 2017/2018 na Polní pokusné stanici v Žabčicích. Do pokusu byla zahrnuty následující varianty: Kontrola (LAD), Síran amonný (SA), Síran amonný s bórem (SA + B), Síran amonný s inhibitorem nitrifikace (SA + IN). Každá varianta hnojení byla aplikována buď při regeneračním hnojení (BBCH 26) a nebo při prvním produkčním hnojení (BBCH 31). Výnos semen a také jejich obsah oleje byl statisticky významně ovlivněn hospodářským rokem. Vlivem povětrnostních podmínek byly výnosy v hospodářském roce 2017/2018 vyšší o 41 % než v hospodářském roce 2016/2017. Obsah oleje byl v hospodářském roce 2017/2018 vyšší o 4 %. Výnos semen a také jejich obsah oleje nebyl statisticky významně ovlivněn variantou hnojení ani termínem aplikace. Nejvyššího průměrného výnosu 4,23 t/ha dosáhla varianta Kontrola. Nejvyššího průměrného obsahu oleje 40,2 % dosáhla varianta Kontrola. Vysoké teploty v průběhu obou ročníků zapříčinily snížení efektivity využití inhibitoru nitrifikace. Vlivem sucha a pH byl ztížen příjem bóru rostlinami. Proto nemělo hnojení hnojivem s obsahem bóru efekt.
Využití modifikovaného biocharu pro záchyt amoniaku z odpadního vzduchu
Kozlíková, Nikola ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
V mé práci jsem se zabývala porovnáním různých typů pevných materiálů na bázi biocharu, které by mohly sloužit jako náplň do filtrů na záchyt amoniaku. Pro testování nejvhodnějšího materiálu byly použity 3 vzorky biocharu připraveného z anaerobně stabilizovaného čistírenského kalu při teplotách 200řC, 400řC a 600řC, 3 vzorky biocharu připraveného z dubového dřeva při teplotách 260řC, 400řC a 600řC, 2 vzorky biocharu připraveného ze směsi čistírenského kalu a dřevní štěpky předem vysušené v poloprovozní jednotce biologického dosoušení, vysušený anaerobně stabilizovaný čistírenský kal a dřevěné uhlí. Materiály byly impregnovány 50% roztokem kyseliny sírové. Poté byly vystaveny parám amoniaku po dobu potřebnou ke kompletnímu proběhnutí reakce na povrchu impregnovaného materiálu. Díky chemické reakci vzniká síran amonný, který lze využít jako hnojivo v zemědělství. Je známo, že přídavek biocharu má pozitivní vliv na půdu. V případě kombinace biocharu a síranu amonného může jít o zajímavé půdní aditivum. Mohlo by se jednat o alternativu tzv. scrubberů (praček vzduchu), kde je amoniak zachytáván probubláváním zředěné kyseliny sírové. Přeprava a aplikace takto vzniklého roztoku síranu amonného není příliš výhodná z ekonomického hlediska. K podrobnější charakterizaci impregnovaných materiálů byla stanovena...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.