|
|
Dramatická tvorba Niny Sadur
Dvořáková, Iva ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Ryčlová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou ruské spisovatelky a autorky divadelních i rozhlasových her Niny Sadur, jejíž tvorba spadá do období od poloviny 80. let do současnosti. Práce si klade za cíl představit základní rysy její poetiky, a to především prostřednictvím interpretací dvou vybraných her - Morokob a Milenkij, ryženkij. První hru je možné nazvat metafyzickým dramatem, v analýze je věnována pozornost dvěma propojeným rovinám a . Hra Milenkij, ryženkij vznikla převedením již existujícího syžetu (Niny Sadur) z povídkové formy do formy rozhlasové hry. Práce si všímá významových změn, ke kterým transformací žánru dochází. Dále věnuje pozornost kritické diskuzi, která byla r. 2003 opublikována pod názvem Who Is the Cute Little Redhead a zabývá se možnými významovými rovinami povídky/rozhlasové hry. Kromě analýz dvou konkrétních her bakalářská práce shrnuje dostupnou sekundární literaturu a vymezuje těžiště zájmu badatelů. V práci jsou uvedeny základní životopisné údaje Niny Sadur, chronologický výčet jejích děl, je zde zmíněna problematika se zařazením autorky do některého z literárních proudů objevujících se v Rusku od konce 70. let.
|
|
|
Typologie postav a jejich interpersonální vztahy v dramatu A. P. Čechova Višňový sad
Hovorková, Karolína ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zmapování typologie postav a jejich interpersonálních vztahů v posledním dramatu A. P. Čechova Višňový sad. Typy postav a jejich vztahy jsou porovnávány s postavami a vztahy v dalších Čechovových dramatech. Dále práce zohledňuje Čechovův přínos dramatu a to, jak autor vnímal prostor a čas, které byly reprezentovány také samotnými postavami. Při zpracování bude použita analýza, kompilace a komparace, poznatky budou demonstrovány na praktických příkladech, jež budou součástí teoretické části práce. Práce se bude opírat o zahraniční i české odborné publikace věnované typologii postav a jejich vztahům v Čechovových dramatech. KLÍČOVÁ SLOVA: typologie postav, interpersonální vztahy, A. P. Čechov, Višňový sad
|
|
|
Dramatická tvorba Niny Sadur
Dvořáková, Iva ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Ryčlová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou ruské spisovatelky a autorky divadelních i rozhlasových her Niny Sadur, jejíž tvorba spadá do období od poloviny 80. let do současnosti. Práce si klade za cíl představit základní rysy její poetiky, a to především prostřednictvím interpretací dvou vybraných her - Morokob a Milenkij, ryženkij. První hru je možné nazvat metafyzickým dramatem, v analýze je věnována pozornost dvěma propojeným rovinám a . Hra Milenkij, ryženkij vznikla převedením již existujícího syžetu (Niny Sadur) z povídkové formy do formy rozhlasové hry. Práce si všímá významových změn, ke kterým transformací žánru dochází. Dále věnuje pozornost kritické diskuzi, která byla r. 2003 opublikována pod názvem Who Is the Cute Little Redhead a zabývá se možnými významovými rovinami povídky/rozhlasové hry. Kromě analýz dvou konkrétních her bakalářská práce shrnuje dostupnou sekundární literaturu a vymezuje těžiště zájmu badatelů. V práci jsou uvedeny základní životopisné údaje Niny Sadur, chronologický výčet jejích děl, je zde zmíněna problematika se zařazením autorky do některého z literárních proudů objevujících se v Rusku od konce 70. let.
|
|
|
Inscenační potenciál současné ruské hry
Kačmarčík, Josef ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; VEDRAL, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje současné ruské dramatice a možnostem jejího inscenování. Autor se snaží najít základní specifika tohoto divadelního proudu, to vše s přihlédnutím k vlastní bakalářské inscenaci hry Murlin Murlo Nikolaje Koljady. V první části práce se snaží popsat vývoj moderního ruského dramatu, jeho současný stav a nejvýznamnější představitele. Zvláštní prostor je věnován právě osobě Nikolaje Koljady, který sehrál ve vývoji současného ruského dramatu velmi podstatnou úlohu. V závěru této části se autor věnuje rozboru základních znaků ruské dramatiky. Druhá část je pak věnována reflexi inscenace Murlin Murlo a rozboru práce na ní. V obou těchto částech je pak řešena základní otázka, zda by měly být současné ruské hry inscenovány na českých jevištích a jaká pozitiva by mohly do našeho divadelního prostředí přinést.
|
host ::
RSS.