|
|
Dědicové a jejich sourozenci. Sonda do poměrů selských rodin, Protivínsko (1780-1830)
ČERNÝ, Václav
Předkládaná disertační práce je věnována životním perspektivám bratrů a sester nových vlastníků selských gruntů ve třech jihočeských vesnicích na přelomu 18. a 19. století. Jádrem vlastní analýzy bylo poznání osudů jednotlivých sourozenců od jejich narození až po významný životní milník uskutečnění svatby. Práce byla založena na studiu rozsáhlého souboru archivních materiálů, zahrnujících matriční knihy, gruntovní knihy a soupisy poddaných, to vše doplněné o spisový materiál vrchnostenské provenience. Metodologicky tato práce vychází z historickodemografických a genealogických přístupů. Předmětem výzkumu se staly okolnosti spojené s předáváním selských gruntů, především pak volba a věk dědice. Stranou nemohla zůstat čelední služba dětí hospodáře ani případný odvod jeho synů do armády. Dílčím tématem se staly okolnosti vstupu do manželství a s tím spojené uplatňování sňatkových strategií jakožto důležitého prvku sociální mobility.
|
|
|
Rolníci na Polesí během zrušení nevolnictví. Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864
Badzevich, Dzmitry ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Komendová, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ KATEDRA OBECNÉ ANTROPOLOGII - INTEGRÁLNÍ STUDIUM ČLOVĚKA MGR. BC. DZMITRY BADZEVICH ROLNÍCI NA POLESÍ BĚHEM ZRUŠENÍ NEVOLNICTVÍ Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864 Abstrakt dizertační práce Praha 2017 2 ABSTRAKT Tato disertační práce se již svým titulem pokouší o zapojení do širších kulturně- antropologických a sociologických debat a diskuzí o dopadech zrušení nevolnictví v Pinském újezdu Minské gubernie Ruského impéria v letech 1861-1864 na všední den jeho účastníků. Zasvěcenému čtenáři v historiografii různých národů a metodologii univerzitního dějepisectví by se mohlo na prvním pohled zdát, že samotné téma zrušení nevolnictví v Ruském impériu a jeho dopad na kulturu a společnost jednotlivých společenství bylo vesměs probádáno, ale ve chvíli, kdy se kriticky uvažující čtenář zamyslí nad tím, jakými pravidly se řídilo otevírání opony této události v dějepisectví za posledních sto let, stane pro něj očividným, že nikdo z tohoto tuctu univerzitních intelektuálů a zpravodajských amatérů se ani na krok nepřiblížilo k podstatě věci a pouze se pohyboval v abstraktních polích terminologií a zabýval se pouhým kompilováním cizích textů. To byl závažný důvod, proč...
|
|
|
Rolníci na Polesí během zrušení nevolnictví. Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864
Badzevich, Dzmitry ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Komendová, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ KATEDRA OBECNÉ ANTROPOLOGII - INTEGRÁLNÍ STUDIUM ČLOVĚKA MGR. BC. DZMITRY BADZEVICH ROLNÍCI NA POLESÍ BĚHEM ZRUŠENÍ NEVOLNICTVÍ Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864 Abstrakt dizertační práce Praha 2017 2 ABSTRAKT Tato disertační práce se již svým titulem pokouší o zapojení do širších kulturně- antropologických a sociologických debat a diskuzí o dopadech zrušení nevolnictví v Pinském újezdu Minské gubernie Ruského impéria v letech 1861-1864 na všední den jeho účastníků. Zasvěcenému čtenáři v historiografii různých národů a metodologii univerzitního dějepisectví by se mohlo na prvním pohled zdát, že samotné téma zrušení nevolnictví v Ruském impériu a jeho dopad na kulturu a společnost jednotlivých společenství bylo vesměs probádáno, ale ve chvíli, kdy se kriticky uvažující čtenář zamyslí nad tím, jakými pravidly se řídilo otevírání opony této události v dějepisectví za posledních sto let, stane pro něj očividným, že nikdo z tohoto tuctu univerzitních intelektuálů a zpravodajských amatérů se ani na krok nepřiblížilo k podstatě věci a pouze se pohyboval v abstraktních polích terminologií a zabýval se pouhým kompilováním cizích textů. To byl závažný důvod, proč...
|
|
|
"A poněvadž předešlý vejměnkář ještě živ jest ... ." Problematika výměnku na třeboňském panství v 18. století
PECKOVÁ, Štěpánka
Předložená diplomová práce vznikla za podpory projektu Grantové agentury Jihočeské univerzity r. č. 130/2010/H (Společnost českých zemí v 17. až 20. století. Prostor ekonomické, sociální, kulturní a náboženské struktury českých zemí a jejich proměny v průběhu 17.-20. století). Předkládaná diplomová práce se na příkladu třeboňského panství zabývá dobovou proměnou instituce výměnku a postavením výměnkářů a výměnkářek v průběhu 18. století na třeboňském panství, konkrétně v letech 1725-1735 a 1775-1785. K výzkumu byly využity dvě ze čtyř knih výměnkářských smluv uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Jako základní metodologické východisko pro analýzu konkrétních případů byla zvolena mikrohistorická metoda výzkumu. Předmětem badatelského zájmu se také stalo uplatňování konkrétních životních strategií v rodinném prostředí na venkově. Cílem této práce bylo zjistit, jaké okolnosti ovlivňovaly vznik výměnku a z jakých důvodů byl požadován. Analýza volených životních postupů jednotlivých skupin odcházejících na odpočinek odhalila, že v chování osob na výměnku se odrážely nejen zažité vzorce chování a jednání, ale i individuální strategie. Tento závěr bylo možné učinit i v případě zkoumání obsahové stránky výměnku. Výzkum poukazuje na rozdílnost možností, které se výměnkářům a výměnkářkám naskytly a dokládá, že výměnek neznamenal konec života, ale jeho dílčí etapu.
|
|
|
Představitelé venkovských elit na jihu Čech v 18. a 19. století. Společenská role křestních kmotrů a svědků svatebních obřadů.
PFLEGEROVÁ, Lucie
Cílem předkládané práce je přiblížit nejen konkrétní průběh svatebních a křestních obřadů ve venkovském prostředí, má také ukázat, jakou roli při těchto obřadech hráli jejich přímí účastníci, tedy kmotři a svatební svědci. Základní charakteristika celého vzorku zaznamenaných jedinců by pak měla umožnit zodpovězení otázky, zda v rámci malého vesnického společenství existovala její elitní vrstva, která měla zásadní podíl na jejím fungování. Nejdůležitějším pramenem pro zkoumání této tématiky se staly církevní matriky, které pro každou jednotlivou událost jmenovitě zaznamenávaly účast svědka křtu či svatby, jeho socio-profesní stav a geografický původ. Důležitou roli pak hrál fakt, jaké konkrétní nároky kladla tehdejší společnost na osoby účastnící se takto výjimečných událostí. Byla též zkoumána možnost, do jaké míry lze skrze kmotry a svatební svědky nahlédnou do smýšlení a fungovaní tehdejšího venkovského společenství. Charakteristikou socio-profesního zařazení a místa původu těchto osob vyplynulo, že výběr svědka křtu i svatby nebyl náhodný a podléhal mnoha zavedeným zvykům a pravidlům. Zvláště při volbě kmotra dítěte pak bylo více než zřejmé, že důležitým faktorem byly rodinné a přátelské vazby v rámci nejbližšího okolí jedince. Pro osoby svědčící právě uzavíranému sňatku bylo příznačné jejich dobré majetkové i sociální zázemí, při výběru svatebního svědka tedy hrála rozhodující roli možnost reprezentace novomanželů a jejich rodin v očích ostatních sousedů. Přiblížením konkrétních osob, které v rolích svědků nebo kmotrů vystupovaly nejčastěji, se potvrdilo, že i ve venkovském prostředí existoval malý okruh jedinců, které je možné charakterizovat jako místní elity. Zasazením těchto špiček společnosti do celkového kontextu mělo být prokázáno, zda a do jaké míry se tato velmi úzká skupina obyvatel vesnice vymezovala oproti ostatním. V rámci tohoto výzkumu se však spíše potvrdilo, že venkovský člověk byl limitován více geografickým než sociálním prostorem, a na příkladu osob účastnících se křtů a svateb je možné usuzovat, že jednotlivé vrstvy společnosti byly propojeny řadou skrytých rodinných a přátelských vazeb, které byly nezbytné pro její fungování.
|
|
|
Venkovské vdovy a jejich postavení v rámci rodinných a sociálních struktur. Situace na panství Nový Rychnov v první polovině 19. století
SKOŘEPOVÁ, Markéta
Předkládaná práce se na příkladu panství Nový Rychnov zabývá postavením vdov v první polovině 19. století. Využity byly prameny církevní a vrchnostenské provenience, především matriky, zpovědní seznamy, zápisy gruntovních knih, svatební smlouvy a pozůstalostní řízení. Jako základní metodologické východisko byla zvolena mikrohistorická metoda výzkum. První kapitoly se zabývají postavením vdov v obecné rovině na základě demografické statistiky a v kontextu dobových právních norem. Nebyla opominuta ani otázka postavení ženy ve venkovské rodině a reflexe vdovství tehdejší společností. Pozornost byla soustředěna na způsob, jakým venkovské vdovy řešily svou situaci po smrti manžela. Před ovdovělou ženou se otvíraly čtyři možnosti: nový sňatek, samostatné vedení usedlosti, odchod na výměnek, nebo do podruží, přičemž postavení ovdovělé ženy se mohlo během času změnit. Tyto čtyři alternativy se staly východiskem další analýzy v následujících kapitolách. Jednotlivé kapitoly nejprve shrnují dosavadní bádání a výsledky statistiky. Poté byla pozornost přesunuta k analýze případů konkrétních žen, která prokázala existenci osobních strategií vdov. Venkovské vdovy byly schopné posoudit svou aktuální rodinnou, finanční a majetkoprávní situaci a přizpůsobit jí své rozhodování. Postup žen vždy závisel na okolnostech jejich ovdovění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, z jakých důvodů ženy volily odlišná řešení své nové životní situace. Analýza životních osudů jednotlivých žen ukázala, že v postupu vdov se odrážely určité vzorce chování a jednání, ale zároveň zde byl dostatek prostoru pro individuální strategie. Předkládaná práce poukazuje na rozdíly mezi vdovami a utvářením jejich životů poté, co ztratily manžela, a dokládá, že problematiku venkovského vdovství tedy nelze zužovat na výsledky statistiky.
|
host ::
RSS.