|
|
Rozpočtové určení daní a jeho dopady do hospodaření obcí
Kříž, Erich ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Rozpočtové určení daní a jeho vliv na hospodaření obcí Abstrakt Tato práce se zaměřuje na teoretická východiska, historický vývoj rozpočtového určení daní a jeho praktické dopady na příjmy obcí. Rovněž se věnuje možné budoucí úpravě. V první části jsou definovány základní pojmy a principy rozpočtového a daňového práva. V případě rozpočtového práva jeho vazba na rozpočtové určení daní, v případě daňového práva efektivita zdanění. Dále jsou popsány veřejné statky a popsána teorie fiskálního federalismu s ohledem na účel rozpočtového určení daní. Je zde rozebrána problematika sdílených a výlučných daní, decentralizace fiskální soustavy a fiskální role dotací. Druhá část se věnuje vlastnímu rozpočtovému určení daní, kdy je nejprve popsána platná právní úprava, včetně struktury zákona a následně je popsán historický vývoj financování municipalit v Česku. Tento historický vývoj popisuje od roku 1848 do současnosti. Právní úprava rozpočtového určení daní je postupně analyzována a popisována včetně jeho funkcionality, logické souvislosti a vývoje mezi jednotlivými právními úpravami. Jsou stručně zhodnoceny změny během jednotlivých etap úpravy. Třetí část popisuje hospodaření obcí jako pojem a dále roli a velikost obecního zadlužení jako ukazatele funkčnosti rozpočtového určení daní. Následně popisuje vzájemné...
|
|
|
Rozpočtová odpovědnost
Jarošová, Tereza ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Resumé Cílem této práce je analýza institutu rozpočtové odpovědnosti. V situaci aktuálně probíhající finanční krize toto téma nabírá na důležitosti, neboť dlouhodobé deficitní financování má negativní důsledky zejména ve vztahu k ekonomické situaci státu. Práce si tak klade za cíl rozbor situace z právního i ekonomického pohledu. Předmětem je dále komparace právní úpravy rozpočtového práva a právního stavu týkajícího se pravidel rozpočtové odpovědnosti v České republice a ve Španělsku. Největší důraz je kladen na analýzu následných zjištění a zhodnocení, zda je zavedení pravidel rozpočtové odpovědnosti potřebné, jakou formou (ústavní či zákonnou) a s jakým obsahem by byla nejpřínosnější. První kapitola je věnována vymezení pojmu rozpočtové odpovědnosti a souvisejících pojmů deficitu státního rozpočtu a veřejného dluhu, včetně pojednání o nejčastějších příčinách a důsledcích těchto jevů. Z důvodu propojenosti právní a ekonomické disciplíny je zařazen také výklad ekonomických teoretických přístupů k deficitním financování. Druhá a třetí kapitola se zameřuje na deskripci právní úpravy obecné části rozpočtového práva v České republice a deskripci dosavadních návrhů ústavních zákonů souvisejících s přijetím rozpočtové odpovědnosti se zahrnutím kritiky těchto návrhů. Čtvrtá kapitola charakterizuje obecnou část...
|
|
|
Rozpočtové určení daní a jeho dopad do hospodaření obcí
Poupě, Ondřej ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři přehled o historickém vývoji, současném stavu a možném vývoji budoucím rozpočtového určení daní, jež plynou do rozpočtu obcí, jaký můžou mít změny v rozpočtovém určení daní dopad celorepublikový, případně lokální na konkrétní obce. Aby byl tento cíl naplněn, tak je na počátek situován nezbytný úvod do práva rozpočtového a daňového, kde jsou zejména řešeny zásady rozpočtového práva a základní konstrukční prvky daní. Následně je vymezena obec jako taková, pravidla jejího hospodaření a popsán rozpočtový proces, na který mají daně, jež jsou příjmy rozpočtů obcí dle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, značný vliv. V dalších kapitolách jsou jednotlivé daně analyzovány, s důrazem na jejich vývoj od roku 1993 vztažený k obecním rozpočtům. Těmito daněmi jsou daň z nemovitých věcí, která je vzhledem k jejímu specifickému postavení daně svěřené rozebrána z hlediska možnosti obce ovlivnit její výši, což je zásadní rozdíl, jelikož u dále uvedených daní svěřených tuto možnost obce nemají. Dále jsou analyzovanými daněmi daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty. U těchto daní je popsán a analyzován vývoj právní úpravy, která se váže k jejich rozpočtovému určení a k objemu prostředků, které se touto cestou dostávají k...
|
|
|
Rozpočtové zásady a jejich promítnutí v platné právní úpravě
Hejná, Alena ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Právní zásady mají stěžejní význam pro každé právní odvětví i pododvětví. Nejinak je tomu i v případě rozpočtových zásad, které jsou vůdčími principy rozpočtového práva. Vzhledem k jejich důležitosti, je tak nezbytné i jejich efektivní zakotvení do právního řádu. Zejména o tom, do jaké míry je tento požadavek naplněn v České republice, pojednává tato diplomová práce nazvaná Rozpočtové zásady a jejich promítnutí v platné právní úpravě. Předkládaná diplomová práce je členěna do úvodu a šesti kapitol, dále závěru a seznamu použitých pramenů. Cílem dané práce je analýza rozpočtových zásad z hlediska jejich promítnutí do právních řádů České republiky a Evropské unie. Po stručném úvodu je v první kapitole nastíněna obecná charakteristika právních principů, tak jak jsou definovány právní teorií. Druhá kapitola této práce je věnována převážně rozpočtovým zásadám. V úvodu je definováno samotné rozpočtové právo a v návaznosti na to rozpočtové zásady. Pozornost je v této kapitole zaměřena především na analýzu jednotlivých rozpočtových zásad a jejich promítnutí v platné právní úpravě. Ze všech rozpočtových zásad je přitom největší pozornost věnována zásadě vyrovnanosti veřejných rozpočtů, která je klíčovým tématem této práce. Vzhledem k doznívající hospodářské krizi, díky níž se některé státy ocitly až na samé...
|
|
|
Rozpočtová odpovědnost
Jarošová, Tereza ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Resumé Cílem této práce je analýza institutu rozpočtové odpovědnosti. V situaci aktuálně probíhající finanční krize toto téma nabírá na důležitosti, neboť dlouhodobé deficitní financování má negativní důsledky zejména ve vztahu k ekonomické situaci státu. Práce si tak klade za cíl rozbor situace z právního i ekonomického pohledu. Předmětem je dále komparace právní úpravy rozpočtového práva a právního stavu týkajícího se pravidel rozpočtové odpovědnosti v České republice a ve Španělsku. Největší důraz je kladen na analýzu následných zjištění a zhodnocení, zda je zavedení pravidel rozpočtové odpovědnosti potřebné, jakou formou (ústavní či zákonnou) a s jakým obsahem by byla nejpřínosnější. První kapitola je věnována vymezení pojmu rozpočtové odpovědnosti a souvisejících pojmů deficitu státního rozpočtu a veřejného dluhu, včetně pojednání o nejčastějších příčinách a důsledcích těchto jevů. Z důvodu propojenosti právní a ekonomické disciplíny je zařazen také výklad ekonomických teoretických přístupů k deficitním financování. Druhá a třetí kapitola se zameřuje na deskripci právní úpravy obecné části rozpočtového práva v České republice a deskripci dosavadních návrhů ústavních zákonů souvisejících s přijetím rozpočtové odpovědnosti se zahrnutím kritiky těchto návrhů. Čtvrtá kapitola charakterizuje obecnou část...
|
|
|
Vývoj rozpočtových pravidel a analýza jejich účinnosti na vybraných institutech
Bergmannová, Hana ; Pavel, Jan (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá vývojem rozpočtových pravidel a analýzou jejich účinnosti. V první části se věnuje popisu soustavy veřejných rozpočtů a problematice vykazování vládního sektoru. Další část je věnována státnímu rozpočtu, jeho funkcím, jeho přípravě a schvalování a také rozpočtovému právu. V případové studii, týkající se státních záruk, je vytyčen právní vývoj tohoto institutu a následně analyzována činnost vlády v tomto právním rámci. Analýza ukazuje, že právní úprava byla nedostatečná za účinnosti zákona č. 576/1990 Sb. a vláda rozpočtová pravidla nedodržovala. Současná rozpočtová pravidla (zákon č. 218/2000 Sb.) jsou podstatně přísnější a neopravňují ministra financí ke schvalování státních záruk. Druhá případová studie je zaměřena na rozpočtové plánování. Za účinnosti zákona č. 576/1990 Sb. vláda neměla stanovenou povinnost tvořit střednědobé rozpočtové plány. V roce 2000 byla stanovena povinnost vlády předkládat střednědobé výhledy Poslanecké sněmovně a v roce 2004 byly zavedeny novelou střednědobé výdajové rámce. Za účinnosti zákona č. 218/2000 Sb. nebyly střednědobé výdajové rámce dodržovány až do roku 2007. Výsledky analýzy ukazují, že by se měly právně upravit sankce vlády za nedodržení rozpočtových pravidel a další opatření, což by zvýšilo fiskální disciplínu vlády.
|
host ::
RSS.