|
|
Ekonomické dopady sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR
Kašparová, Kateřina ; Severová, Lucie (vedoucí práce)
Žijeme v 21. století, kdy se více než kdy jindy řeší finance, ekonomika jak z pohledu jedince, tak státu, ale také Evropské unie, která ovlivňuje každý členský stát a Česká republika není výjimkou. Ekonomická situace státu nadále ovlivňuje menší i větší firmy, podnikatele a fyzické osoby, které pod vlivem okolního vývoje dělají rozhodnutí mající vliv nejen na jejich současnost, ale také budoucnost. Ekonomická rozhodnutí fungování státu dopadají na úřady, které činí kroky podporující daná rozhodnutí, na firmy, jako například elektronická evidence tržeb, daňová zatížení a další zákony ovlivňující fungování podnikatelských subjektů. To vše dopadá přímo či nepřímo na konkrétního jedince pohybujícího se v hospodářství ČR. Cílem disertační práce je vyjádřit ekonomické dopady, a to z hlediska sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR, jak teoreticky, tak i prakticky. Ekonomický dopad sociální politiky ovlivňuje finanční situaci ekonomicky aktivních obyvatel, kteří jsou zasaženi nenadálou životní situací. Ta je degraduje v rámci společenského postavení z důvodu poklesu ekonomické úrovně, která je posléze nedostatečná a sociální politika mnohdy nedokáže dostatečně zohlednit ekonomickou situaci jedince před a po vzniku zmíněné situace. A jedinec mnohdy nedokáže dostatečně využít možnosti, které sociální politika umožňuje. Hlavním důvodem je nedostatečná informovanost, která by měla působit na jedince již před vznikem situace a vytvořit tak v lidech povědomí o možnostech řešení situace. Nenadálá životní situace, kterou řeší sociální politika a která je dále řešitelná prostřednictvím jejích nástrojů, je ztráta zaměstnání či neschopnost dále vykonávat pracovní činnost. Obě možnosti souvisí s poklesem pracovní schopnosti, kterou řeší sociální politika prostřednictvím poskytováním invalidních důchodů. Ty zastřešuje Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okresních správ po celé ČR. Stát ovlivňuje výši invalidních důchodů stanovením výše minimální mzdy, vyměřovacího základu, stanovením procentní výměry invalidního důchodu včetně jejích redukčních hranic či minimální dobou potřebného pojištění. Zmíněné ukazatele vstupují do výpočtu invalidního důchodů, který se tak stává velmi individuální záležitostí, avšak ovlivňuje svými pravidly 441 tisíc osob pobírajících tento důchod, který ve III. stupni dosahuje průměrné výše 10 262 Kč. S tímto finančním prostředkem o něco málo vyšším než je minimální mzda musí jedinec hospodařit a řešit nově vzniklou situaci. Ekonomické dopady způsobené nenadálou životní situací ovlivňují nejen jedince samotného, ale také jeho blízké okolí. K eliminaci těchto negativních ekonomických dopadů slouží další nástroje sociální politiky, které mohou finanční situaci zlepšit. Avšak jedná se o značnou administrativní náročnost, pro kterou je zapotřebí znalost o možnostech, mezi které patří příspěvky na péči, příspěvky na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením, ale také možnost odvolat se proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení odvolat a zlepšit tak svoji ekonomickou situaci.
|
host ::
RSS.