|
|
Porovnání metod stanovení obsahu mykotoxinů v obilninách
Boving, Veronique
V bakalářské práci jsem se zabývala porovnáním metod stanovení obsahu mykotoxinů v obilninách. První částí je recentní přehled, ve kterém jsem popsala rozdělení mykotoxinů, popsala jsem toxinogenní plísně a produkované mykotoxiny. Uvedla jsem charakteristiku nejznámějších mykotoxinů a popsala některé analytické metody pro stanovení mykotoxinů. V druhé části jsem se zabývala analýzou vzorků obilovin. Celkem bylo analyzováno 12 vzorků paralelní analýzou, která měla určit přesnost měření. Analýza byla provedena pomocí tří analytických metod, a to ROSA pro DON a ZEA, Reveal Q+ pro DON, DON RAPID pro DON, Veratox pro ZEA a referenční metodou byla metoda HPLC. Byl zaznaménán rozdíl paralelním měřením, výsledky mykotoxinů analyzovaných různými metodami se lišili. Nelze říci, jaká metoda je přesnější.
|
|
|
Vliv atmosférických srážek na otevírání prašníků
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Valuchová, Soňa (oponent)
Dehiscence prašníků je důležitý děj, který se odehrává v závěru životního cyklu rostliny. Jedná se o soubor postupně na sebe navazujících kroků, jejichž výsledkem je otevření prašníků. Tím jsou pylová zrna dána k dispozici do prostoru. Proces dehiscence je nutné správně načasovat a synchronizovat s dalšími procesy, které se v rámci rostliny odehrávají - pylová zrna musí být v momentu dehiscence zralá a je rovněž potřeba, aby se otevřel květ. Riziko však představují atmosférické srážky. Ty mohou snížit samčí fitness v případě, že dojde k dehiscenci prašníků tehdy, když jsou vnější podmínky nepříznivé. Cílem této práce bylo podrobné prozkoumání vlivu atmosférických srážek, deště a rosy, na dehiscenci prašníků Arabidopsis arenosa. Bylo zjištěno, že déšť a rosa vedou k odložení finální fáze dehiscence, a pylová zrna tak zůstávají uzavřena v prašníku. Mimo samotných srážek došlo k testování působení vodného a nevodného prostředí na dehiscenci prašníků a k pokusům o transformaci A. arenosa za využití Agrobacterium tumefaciens. Klíčová slova: dehiscence prašníku, otevírání květu, déšť, rosa, Arabidopsis arenosa, Agrobacterium tumefaciens, transformace
|
|
| |
|
|
Vliv atmosférických srážek na otevírání prašníků
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Valuchová, Soňa (oponent)
Dehiscence prašníků je důležitý děj, který se odehrává v závěru životního cyklu rostliny. Jedná se o soubor postupně na sebe navazujících kroků, jejichž výsledkem je otevření prašníků. Tím jsou pylová zrna dána k dispozici do prostoru. Proces dehiscence je nutné správně načasovat a synchronizovat s dalšími procesy, které se v rámci rostliny odehrávají - pylová zrna musí být v momentu dehiscence zralá a je rovněž potřeba, aby se otevřel květ. Riziko však představují atmosférické srážky. Ty mohou snížit samčí fitness v případě, že dojde k dehiscenci prašníků tehdy, když jsou vnější podmínky nepříznivé. Cílem této práce bylo podrobné prozkoumání vlivu atmosférických srážek, deště a rosy, na dehiscenci prašníků Arabidopsis arenosa. Bylo zjištěno, že déšť a rosa vedou k odložení finální fáze dehiscence, a pylová zrna tak zůstávají uzavřena v prašníku. Mimo samotných srážek došlo k testování působení vodného a nevodného prostředí na dehiscenci prašníků a k pokusům o transformaci A. arenosa za využití Agrobacterium tumefaciens. Klíčová slova: dehiscence prašníku, otevírání květu, déšť, rosa, Arabidopsis arenosa, Agrobacterium tumefaciens, transformace
|
|
|
Možnosti pěstování některých méně pěstovaných ovocných druhů v ČR
Ambrosová, Lýdie
Tato bakalářská práce zjišťuje možnosti méně pěstovaných ovocných druhů v České republice. Popisuje druhy Vaccinium vitis-idaea, Aronia melanocarpa a rod Rosa, jejich nároky na prostředí, způsoby pěstování a množení a využití plodů, včetně jejich léčivých účinků. Na základě literárních zdrojů je zhodnocena možnost pěstování těchto druhů v podmínkách České republiky. Netradiční ovocné druhy můžou doplňovat sortiment klasických ovocných druhů. Jsou nenáročné, hodí se na zpracování v domácnosti i v průmyslových odvětvích a mají vysoký obsah nutričních látek.
|
|
|
Použití růží na území České republiky v první polovině 20. století
Sedlářová, Eliška
První část práce se zabývala použitím růží z pohledu zahradní a krajinářské architektury. Byla popsána systematika růží, jejich botanický popis, rozšíření, použití i historie pěstování a šlechtění. Další část práce se věnovala průzkumu dobového sortimentu růží, a to konkrétně jeho rozsahu a možnostmi použití jednotlivých odrůd. Následně byla zjištěna dostupnost odrůd z dobového sortimentu na současném trhu. Veškeré informace byly zaneseny do souhrnné tabulky, která byla dále analyzována.
|
|
| |
|
| |
|
|
Záchrana genofondu vybraných starých odrůd růží z areálu Flora Olomouc množením in vitro
Remerová, Pavla
V bakalářské práci "Záchrana genofondu vybraných starých odrůd růží z areálu Flora Olomouc pomocí množení in vitro" jsou uvedeny postupy odběrů explantátů a založení primární kultury odrůd růží Klimentina, Jan Palach, Fortissimo, Pastorale a Julius Fabianics de Misefa. Byl vypracován protokol množení růží in vitro a vybráno medium a kultivační podmínky pro udržovací množení v genové bance. Odrůdy Klimentina, Jan Palach, Fortissimo, Pastorale a Julius Fabiancs de Misefa vytvořily její základ. Nedílnou součástí uvedených výsledků je sledovaná tvorba kořenů a převedení zakořeněných rostlin do nesterilních podmínek. Na závěr práce byla testována stabilita donorové a explantátové rostliny SSR primery u odrůd Klimentina, Jan Palach, Fortissimo a Julius Fabiancs de Misefa.
|
|
|
Porovnání metod stanovení obsahu mykotoxinů v obilninách
Boving, Veronique
V bakalářské práci jsem se zabývala porovnáním metod stanovení obsahu mykotoxinů v obilninách. První částí je recentní přehled, ve kterém jsem popsala rozdělení mykotoxinů, popsala jsem toxinogenní plísně a produkované mykotoxiny. Uvedla jsem charakteristiku nejznámějších mykotoxinů a popsala některé analytické metody pro stanovení mykotoxinů. V druhé části jsem se zabývala analýzou vzorků obilovin. Celkem bylo analyzováno 12 vzorků paralelní analýzou, která měla určit přesnost měření. Analýza byla provedena pomocí tří analytických metod, a to ROSA pro DON a ZEA, Reveal Q+ pro DON, DON RAPID pro DON, Veratox pro ZEA a referenční metodou byla metoda HPLC. Byl zaznaménán rozdíl paralelním měřením, výsledky mykotoxinů analyzovaných různými metodami se lišili. Nelze říci, jaká metoda je přesnější.
|
host ::
RSS.