|
|
Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech
VÁVROVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, endoskopie v urologii, ošetřovatelský proces v rámci pooperační péče po malých urologických výkonech a týmovou spolupráci jako nedílnou součást urologického oddělení. Praktická část diplomové práce byla provedena kvalitativním výzkumným šetřením, technikou zúčastněného pozorování sester a technikou sběru dat polostrukturovaného rozhovoru u pacientů. Na zúčastněném pozorování se podílelo šest sester pracujících na urologickém oddělení. Rozhovor byl realizován se šesti pacienty po malém urologickém výkonu do úplného nasycení teoretického vzorku. Analýza a zpracování dat byla provedena metodou otevřeného kódování s použitím techniky "tužka - papír" a následně získané kódy byly zpracovány do jednotlivých kategorií a podkategorií. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cíle bylo zjistit, jaká je role sestry v pooperační péči u pacientů po malých urologických výkonech. Poté bylo nezbytné zmapovat specifika pooperační ošetřovatelské péče u pacientů po malých urologických výkonech. Třetí cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají péči sester po malých urologických výkonech. Z analýzy dat výzkumného šetření vyplynulo, že role sester je nedílnou součástí poskytování pooperační péči po malých urologických výkonech. Jejich individuální přístup, odborné znalosti a empatie hrají významnou roli během pooperační rekonvalescence pacientů. Důležitým faktorem je také zefektivnění komunikace mezi sestrou a pacientem. Výsledky naznačují, že vnímavost pacientů po malých urologických výkonech je spojena s interpersonálními dovednostmi a schopností poskytovat kvalitní péči, která výrazně ovlivňuje celkovou spokojenost pacientů.
|
|
|
Informovanost sester o příčinách synkopálních stavů
FOUSKOVÁ, Jitka
Úvod: Synkopa je příznak objevující se při poruše kardiovaskulárního nebo autonomního nervového systému. Projevuje se krátkodobou ztrátou vědomí, která je způsobena nedostatečným prokrvením mozku. Bývá provázena ztrátou rovnováhy. Po nabytí vědomí nedochází k poruše neurologických funkcí. Synkopa postihuje všechny věkové kategorie. Během života se s ní setká velká část populace. Pro sestry je důležité, aby se orientovaly v základních příčinách způsobující synkopy a mohly tak být lékařům rovnocenným partnerem v diagnostice, léčbě a péči o takové pacienty. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal ve 4 jihočeských nemocnicích s písemným povolením hlavních sester. Výsledky byly zjišťovány pomocí nestandardizovaného dotazníku zjišťující míru informovanosti sester o příčinách synkopálních stavů. Získaná data byla analyzována a statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel 365. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 242 respondenty, které tvořily sestry pracující na interních, kardiologických, neurologických, chirurgických, traumatologických a ortopedických odděleních. Z výsledků je zřejmé, že sestry nemají dostatečné znalosti o příčinách synkopálních stavů. Lepší informovanost mají sestry pracující na odděleních interních oborů a urgentním příjmu (p = 0,007), sestry s vysokoškolským vzděláním (p = 0,004) a zkušené sestry s dlouholetou praxí (p = 0,032). Závěr: Diplomová práce poukazuje na důležitost sester při péči o pacienta se synkopou, ze které vyplývá i potřeba orientace sester, v této problematice. Zdůrazňuje nezastupitelnou roli sester v multidisciplinárním týmu.
|
|
|
Muž v managementu ošetřovatelství
ROTHSCHEDL, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá muži pracujícími na manažerských pozicích v ošetřovatelství. V managementu všeobecně dochází k vyrovnávání poměrů mezi muži a ženami na manažerských pozicích. V ošetřovatelství, jakožto oboru, kterému dominují ženy je tento trend výrazně pomalejší. Cílem práce bylo zmapovat názor středního nelékařského zdravotnického personálu na muže v ošetřovatelských manažerských pozicích. Druhým cílem předkládané práce bylo zjistit, jak se sami muži pracující na těchto pozicích vnímají. Výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření se středním NLZP a rozhovory s muži na manažerských pozicích v ošetřovatelství.
|
|
|
Role sestry v péči o klienty se schizofrenními poruchami.
DOLEJŠÍ, Aneta
Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně vzniklá data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka papír, kdy byla data rozdělena do pěti kategorií a osmnácti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 10 informantů. Byly to sestry poskytující péči osobám se schizofrenními poruchami v zařízeních lůžkové akutní, následné, ale také ambulantní a komunitní psychiatrické péče. Praxe ve zdravotnictví u těchto informantů se pohybovala v rozmezí 2 až 30 let. Výzkumný soubor byl vybrán účelovou metodou.
|
|
|
Prestiž profese všeobecné sestry z pohledu studentů
Verlíková, Věra ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Tato práce má přinést přehled základních informací o povolání všeobecné sestry a pohledu studentů na prestiž této profese Cíle: Záměrem bakalářské práce je přinést aktuální informace o tom, jak studenti vnímají prestiž profese všeobecné sestry v České republice (dále jen ČR). Názor studentů bude zjišťován pomocí dotazníkového šetření a získaná data budou poté komparována s daty z výzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění (dále jen CVVM), ve výzkumném projektu - Naše společnost. Metody: Bylo osloveno 398 studentů pomocí elektronického dotazníkového šetření. Ze všech oslovených odpovědělo 102 studentů, z toho 54 studentů druhého ročníku magisterského (dále jen MgrSP) studijního programu Všeobecného lékařství, 28 studentů bakalářského (dále jen BcSP) studijního programu Všeobecné ošetřovatelství a 20 Studentů BcSP Pediatrického ošetřovatelství. Dotazník se skládal ze 45 polouzavřených, uzavřených a otevřených otázek. Ke statistickému zpracování dat byli využity neparametrické testy určení korelace. Výsledky: Bylo zjištěno že většina respondentů má pozitivní vztah k profesy všeobecné sestry, ale jejich názory jsou alespoň částečně ovlivněny určitými proměnnými. Názory studentů na prestiž povolání se shodovaly ve většině případů s názory veřejnosti z roku 2019. Mohli jsme ale sledovat,...
|
|
|
Role sestry v péči o nutrici klientů domovů pro seniory
SATRAPOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce nese název "Role sestry v péči o nutrici domovů pro seniory". Obsahuje čtyři cíle. Prvním cílem je zjistil, jak všeobecné sestry hodnotí výživu klientů domovů pro seniory. Druhý cíl se zaměřuje na znalosti sester v dané problematice. Třetí cíl zjišťuje, zda všeobecná sestra dodržuje standardy v péči o nutrici seniorů. Čtvrtým cílem je zjistit, jaká jsou specifika výživy seniorů. Bakalářská práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje nutriční specifika seniorů, orgánové změny ve stáří, složky výživy a pitný režim. Dále se zaměřuje na poruchy nutrice seniorů, malnutrici, obezitu a dehydrataci. Poslední částí je nutriční podpora seniorů. Je popisována role sestry v péči o nutrici seniorů, hodnocení stavu nutrice, enterální a parenterální výživa. Praktická část zahrnuje výsledky získané z výzkumného šetření. Tato část byla realizována kvalitativním šetřením, metodou polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Rozhovor obsahuje dvacet dva otevřených otázek a čtyři otázky zahrnující identifikaci probandů. Pro pozorování byla předem vytvořena tabulka, která zahrnuje třináct aspektů. Výzkumný vzorek tvořilo deset všeobecných sester pracující v domově pro seniory. Z výsledků kvalitativního šetření je patrné, že nejvíce k hodnocení stavu výživy sestry využívají nutriční screening a fyzikální vyšetření v podobě měření váhy klienta. Také bylo zjištěno, že úroveň znalostí sester je dostatečná. V dané problematice jsou sestry orientované. Vyznají se v problematice podvýživy i dehydratace. Z rozhovorů je také patrné, že se orientují ve standardu, který se zabývá péčí o výživu seniorů. V rámci pozorování byly zjištěny chyby, kterých se sestry dopouštějí při podávání stravy seniorům. Mezi hlavními chybami je nepoužívání ochrany oděvu a nedostatečná komunikace se seniorem. Mezi nejdůležitější specifika výživy patří vyvážená a pestrá strava. Je důležité, aby strava byla zastoupena v dostatečné míře všemi nutričními složkami.
|
|
|
Role sestry v preventivní péči v kontextu historie
ŠAFRÁNKOVÁ, Tereza
Předkládaná diplomová práce je teoretického charakteru a je zpracována jako historicko-analytická studie. Cílem diplomové práce bylo popsat vývoj preventivní péče a vývoj role sestry v preventivní péči v České republice na základě interpretace textů dostupné literatury a zdrojů prostřednictvím metody textové hermeneutiky. K dosažení cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jak se vyvíjela preventivní péče v České republice? Jaké faktory ovlivnily vývoj preventivní péče v České republice? Jak se vyvíjela role sestry v preventivní péči v České republice? Jak se měnily kompetence sestry v preventivní péči v České republice? Prostřednictvím těchto výzkumných otázek bylo dosaženo následujících výsledků. Preventivní péče v České republice se začala vyvíjet již od dob samého počátku civilizace, procházela tak mnoha změnami během celé historie, a to v souladu s rozvojem vědecko-technického poznání, vývojem společnosti, životní filozofií, a také v souladu s rozvojem lékařství a ošetřovatelství. Některé prvky preventivní péče, se kterými jsme se mohli setkat již v dávných dobách však fungují i dodnes a současná preventivní péče z nich vychází. Zásadními faktory, které ovlivnily vývoj preventivní péče a roli sestry v preventivní péči byly: vznik prvních civilizací a postupné osidlování oblastí; počátek šíření prvních nemocí a epidemií; vliv náboženství a církve; společensko-hospodářské podmínky v dané době; války; politické situace a dobová právní úprava; objev očkování proti pravým neštovicím; významné osobnosti - F. Nightingale, N. I. Pirogov, H. Dunant, E. Jenner, které svými činy přispěly k rozvoji preventivní péče; Světová zdravotnická organizace. Role sestry v preventivní péči se vyvíjela společně s ošetřovatelstvím a také lékařstvím, které prošli během celé historické doby mnoha změnami. V oblasti preventivní péče se zde role sestry měnila na základě jejich vzdělávání, narůstajících kompetencí a také potřeby preventivní péče v dané době. Sesterské kompetence v oblasti preventivní péče během historie prošly značnou proměnou. Můžeme zde zaznamenat fakt, že se některé kompetence vyskytují i v současné době. Můžeme tak říci, že současné kompetence sestry v preventivní péči vycházejí z kompetencí, které měla dříve, jsou již ale modifikované na současné potřeby společnosti. Preventivní péče se tak stala nedílnou součástí sesterské profese.
|
|
|
Poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí
ZIMOLOVÁ, Linda
Tato bakalářská práce je zaměřena na specializovanou paliativní ošetřovatelskou péči a zabývá se poskytováním paliativní ošetřovatelské péče nemocným v domácím prostředí. Cílem bakalářské práce na téma Poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí bylo zjistit, jaké nejčastější činnosti vykonávají sestry při poskytování paliativní ošetřovatelské péče. Dalšími stanovenými cíli této práce bylo zmapovaní možností rozvoje specializované paliativní ošetřovatelské péče z pohledu sester a zjištění, s jakými překážkami se sestry setkávají při poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí. V neposlední řadě tato práce ukazuje koordinaci multidisciplinárního týmu poskytující specializovanou paliativní péči v domácím prostředí. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů byla využita metoda dotazování, realizována prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sestrami poskytující specializovanou paliativní péči v mobilních hospicích. Výzkumný soubor tvořilo celkem osm sester. Data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužka-papír. Analýzou dat vzniklo 5 kategorií a 9 podkategorií. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, sestra poskytující specializovanou paliativní péči v domácím prostředí zastává role poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky, manažerky a nositelky změn. Je jedním z nejdůležitějších členů multidisciplinárního týmu a také hlavním článkem mezi lékařem a klientem. Dále bylo zjištěno, že i přes velkou míru fyzické a psychické náročnosti tohoto povolání, na sobě žádná sestra subjektivně nepociťuje známky syndromu vyhoření. Rozvoj specializované paliativní péče sestry vidí v úpravě legislativy, edukaci společnosti zejména v ordinacích praktického lékaře a dále v lepší spolupráci s pojišťovnami. Výsledky pro praxi: Výsledky mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty a studentky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dále mohou být informace přínosné při rozhodování a výběru povolání v domácí péči.
|
|
|
Potřeby pacientů v dialyzačním programu a úloha sestry v této problematice
CHYTRÁČKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se věnuje potřebám pacientů v dialyzačním programu a úloze sestry v této problematice. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zmapovat potřeby pacientů v dialyzačním programu a zjistit úlohu sestry u pacientů v dialyzačním programu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně popsána anatomie ledvin, důvody vzniku ledvinného selhání a následně jsou popsány a vysvětleny jednotlivé eliminační metody, které jsou proloženy výživovými a pohybovými opatřeními. Ve stručnosti je zde popsána i transplantace. Dále byla věnována pozornost potřebám pacientů, ošetřovatelské péči a edukaci. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty podstupující dialýzu a sestry pracující v dialyzačním centru. Výzkumný vzorek tvořilo 13 pacientů a 9 sester. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno 5 výzkumných otázek: Jaké bio-psycho-socio-spirituální potřeby mají pacienti v dialyzačním programu? Jak ovlivňuje dialyzační léčba život pacientů? Jaká je informovanost pacientů před nástupem na dialyzační léčbu? Jaká je úloha sestry v uspokojování potřeb pacientů v dialyzačním programu? Jaká je úloha sestry v poskytování informací pacientům v dialyzačním programu? Z našeho výzkumného šetření jsme zjistili, že dialýza má všeobecně špatný vliv na kvalitu života většiny našich informantů. Nejhůře informanti snášejí pocit žízně, časovou náročnost, zhoršený spánek, změnu sociálních potřeb a celkovou únavu po dialýze. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry v dialyzačním centru v největší míře zastupují roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky a rádkyně, která zároveň poskytuje i psychickou podporu. Výsledky výzkumného šetření slouží jako informační materiál pro pacienty v predialyzačním programu a zároveň jako možná doporučení pro sestry pracující v dialyzačních centrech.
|
|
|
Role sestry u pacientů s močovou inkontinencí
PONERTOVÁ, Magdaléna
Močová inkontinence je časté onemocnění, které bývá podceňováno. Pro včasné odhalení možných komplikací u pacientu s močovou inkontinencí je velmi důležitá edukace pacientu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na anatomii a fyziologii dolních cest močových, všeobecné informace o močové inkontinenci, vyšetřovací metody, léčbu, roli sestry, prevenci, edukaci a na závěr jsou zmíněny nejčastější ošetřovatelské diagnózy. Cílem empirické části bylo zjistit, jaká je role sestry u pacientu s močovou inkontinencí, jaké ošetřovatelské diagnózy sestry stanovují u pacientu s močovou inkontinencí a jaké inkontinenční pomůcky sestry využívají v ošetřovatelské péči o pacienty s močovou inkontinencí. Výzkum byl zaměřen na sestry pracující na urologickém oddělení, a to v ambulantní části, lůžkové části a na Jednotce intenzivní péče. Celkem byly stanoveny pro tento výzkum tři výzkumné otázky. Realizace výzkumného šetření probíhala formou polostrukturovaných rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester. Ze získaných dat byla zjištěna rozdílnost role sestry v ambulantní části urologického oddělení, standardního lůžkového oddělení a Jednotky intenzivní péče. Dále z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry na Jednotce intenzivní péče pacienty needukují a nepředávají pacientům informace o možnostech využití kompenzačních pomůcek. Také jsme zjistili, že sestry v ambulantní části urologického oddělení nemohou bez indikace lékaře samy vydat informační brožury pacientům. Naopak sestry lůžkových oddělení mohou předávat informační brožury dle jejich uvážení. Zároveň sestry pracující na Jednotce intenzivní péče mají menší množství informačních brožur k dispozici a předávají je pacientům pouze pokud pacient projeví zájem. Dále jsme zjistili, že velmi malé množství sester stanovuje ošetřovatelské diagnózy. Výstupem bakalářské práce je informativní brožura. Ta muže být přínosná jak pro sestry, studenty zdravotnických oboru, tak i pro pacienty, kterým pomůže zvýšit povědomí o problematice močové inkontinence.
|
host ::
RSS.