|
|
Role sester v následné a dlouhodobé intenzivní péči
ŠNOKHAUSOVÁ, Anna
Diplomová práce pojmenovaná "Role sester v následné a dlouhodobé intenzivní péči'', se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se věnuje podrobnému popisu oddělení následné a dlouhodobé intenzivní péče a vysvětluje role sester, které plní ve své profesi. Cílem této práce bylo zmapovat, jaké role plní sestry pracující na jednotkách následné a dlouhodobé intenzivní péče a která z rolí je podle nich nejdůležitější. Pro dosažení toho cíle bylo zvoleno výzkumné šetření formou kvalitativního výzkumu. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů se sestrami, které pracují na těchto odděleních po celé České republice. Výzkumné šetření bylo provedeno v lednu roku 2023. V rámci výzkumu bylo uskutečněno deset rozhovorů se všeobecnými sestrami, sestrami s vysokoškolským titulem či sestrami s odbornou specializací. Po uskutečnění a zpracování rozhovoru v programu MAXQDA 2022, byly rozhovory analyzovány pomocí kategorizace dat a následným kódováním. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry znají základní role, dokážou je specifikovat, ale v praxi si jejich plnění příliš neuvědomují. Role sester se prolínají a díky nim mohou sestry dostatečně uspokojit potřeby pacienta.
|
|
|
Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení
HRÁDKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce nese název ,,Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení". Prvním cílem bylo zmapovat uplatnění kompetencí zdravotních pracovníků v rámci sociálního zařízení. Druhým cílem bylo zjistit potřeby pacientů s mentálním znevýhodněním ve vybraném sociálním zařízení. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána definice, etiologie, symptomy, diagnostika a stupně mentálního znevýhodnění. Dále tato část práce obsahuje bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Zabývá se také poskytováním zdravotní péče, náplní práce zdravotnického personálu a samotným sociálním zařízením. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen celkem devíti sestrami pracujících ve vybraných sociálních zařízeních. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno celkem sedm výzkumných otázek. V rámci kvalitativního výzkumného šetření této bakalářské práce bylo zjištěno, že sestry v sociálním zařízení nemají kompetence k provádění terapie intravenózní cestou. Své kompetence uplatňují při podávání léků per os a ošetřování ran. Dále z uskutečněných rozhovorů se sestrami vyplynulo, že jsou v sociálním zařízení dostatečně uspokojovány všechny bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Výstupem práce je informační materiál určený pro širokou veřejnost, sestry pracující s mentálně znevýhodněnými jedinci, výuku studentů a rodinné příslušníky osob s handicapem. Dále bude práce sloužit jako základ pro další možné výzkumy kvantitativního charakteru, které by ověřovaly zjištěná data nebo jako zdroj informací při rekonstrukci standardů zdravotně-sociálních zařízení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s diabetes mellitus I. typu na inzulinové pumpě
MARŠÁLKOVÁ, Blanka
Smyslem této bakalářské práce bylo přiblížit péči o dětského pacienta s diabetem mellitem 1. typu, který je léčen za pomocí inzulinové pumpy. Poukázat nejen na pozitivní stránky této terapie, ale také na úskalí, která vyvolávají ze stran dětských pacientů a jejich rodičů obavy ze změny léčby. Teoretická část vychází z odborné literatury, věrohodných odborných článků a internetových zdrojů. Vysvětluje podstatu a příčinu onemocnění, poukazuje na akutní a chronické komplikace, blíže osvětluje léčbu v režimu inzulinové pumpy, přičemž tomu předchází léčba inzulinovými pery a nezapomíná na role sestry, která je v léčbě diabetu nezastupitelným článkem a měla by být rovnocenným partnerem lékaře a oporou pro dětské pacienty a jejich rodiče. Empirická část stanovuje výzkumné cíle, na jejichž základě byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, které využilo metod polostandardizovaného rozhovoru, skrytého pozorování a obsahové analýzy dat. Prvním cílem bylo zjistit, zda rodina pečující o dítě s diabetem mellitem 1. typu vnímá rozdíly v péči o dítě při jeho převodu z léčby inzulinovým perem na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Druhý cíl stanovoval zjistit připravenost dětí s diabetem mellitem 1. typu a jejich rodičů na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Třetím cílem bylo zjistit komplikace vyskytující se u dětského pacienta s diabetem mellitem 1. typu léčeného pomocí inzulinové pumpy. Čtvrtý cíl zkoumal role sester při ošetřování dítěte s diabetem mellitem 1. typu léčeného pomocí inzulínového pera, inzulinové pumpy a při přechodu dítěte z léčby inzulinovým perem na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Výzkumné otázky byly stanoveny takto: 1. Jaké rozdíly vnímá rodina pečující o dítě s diabetem mellitem 1. typu při jeho přechodu z léčby inzulínovým perem na léčbu inzulínovou pumpou? 2. Využívají děti s diabetem mellitem I. typu a jejich rodiče získané informace související se změnou léčby? 3. Jaké komplikace se vyskytují u dětského pacienta s diabetem mellitem I. typu léčeného pomocí inzulínové pumpy? 4. Jaké jsou role sester v ošetřovatelské péči o dítě s diabetem mellitem I. typu léčeného inzulínovým perem, inzulínovou pumpou a které je převedeno z léčby inzulínovým perem na léčbu inzulínovou pumpou. Výsledky výzkumného šetření, poslouží dětem s diabetem mellitem 1. typu a jejich rodičům k lepšímu pochopení smyslu léčby inzulinovou pumpou a budou využity jako forma prezentace při některém z edukačních setkání.
|
|
|
Vliv onemocnění vitiligo na život pacienta
MALČICOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na onemocnění vitiligo a jeho působení na život pacientů. Vitiligo je získané, relativně často se vyskytující onemocnění kůže. Projevuje se výskytem nepigmentovaných ložisek různé velikosti a tvaru. Průběh onemocnění je chronický. Současná medicína stále nezná přesný původ tohoto onemocnění. Pravděpodobná příčina tkví v imunitním systému, z toho důvodu není onemocnění definitivně vyléčitelné. Léčba je dlouhodobou záležitostí a vyžaduje tak velkou trpělivost jak pacientů, tak i ošetřujícího personálu. Pro postižené je vitiligo vážným problémem, neboť narušuje vzhled, má vliv na psychiku jedince a může tedy mít psychosociální dopad na každodenní život pacientů. V rámci výzkumného šetření jsme si stanovily dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit role sester při péči o pacienty s vitiligem. Druhým cílem bylo prozkoumat, zda onemocnění vitiligo ovlivňuje život pacientů. Definovaly jsme si dvě výzkumné otázky: 1. Jaká je role sestry při péči o pacienta s vitiligem? 2. Jakým způsobem ovlivňuje vitiligo život pacienta? V empirické části naší bakalářské práce jsme použily metodu kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily 4 všeobecné sestry z Jihočeského a Jihomoravského kraje, které pracují v dermatologické ambulanci, kde se provádí fototerapie. Druhý výzkumný soubor byl zastoupen pacienty s onemocněním vitiligo. V této skupině byli 3 respondenti z Rakouska a jeden respondent z České republiky. Respondentům s onemocněním vitiligo byl také k vyplnění předkládán dotazník Dermatologický index kvality života. Jednotlivé otázky v dotazníku byly dle klíče obodovány a následně vyhodnoceny. Výsledky byly zaneseny do tabulky. Podkladem pro rozhovor bylo 18 otázek v případě respondentů s vitiligem a 10 otázek v případě všeobecných sester. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přímou transkripcí zpracovány do textové podoby. Při zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování, metoda papír a tužka. Analýzou dat vznikly kategorie Role sester s podkategorií Změny rolí sester, kategorie Psychická podpora s podkategoriemi Přístup sester, Psychické potřeby pacientů a Změny psychického stavu pacientů, kategorie Reakce na objevení vitiliga s podkategoriemi Reakce pacientů a Reakce okolí, kategorie Psychické potíže s podkategoriemi Pocity pacientů a Řešení potíží, kategorie První návštěva lékaře a kategorie Význam vitiliga. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastější rolí sester při péči o pacienty s vitiligem je sestra edukátorka. Mezi další role, dle dotazovaných, patří sestra poskytovatelka ošetřovatelské péče a sestra manažerka. Prostřednictvím dotazníku ke zhodnocení kvality života jsme získaly následující výsledky: malý vliv na kvalitu života uvedly dva respondenti, jeden respondent pak uvedl mírně zhoršenou kvalitu života a jeden respondent velmi zhoršenou kvalitu života. Z provedených rozhovorů s pacienty nám pak vzešlo mírné omezení při aktivitách na slunci z důvodu snadného spálení kůže. Ani jeden z respondentů neuvedl, že by onemocnění vitiligo narušilo jejich osobní vztahy a koníčky. Dva respondenti projevili pouze obavu při hledání životního partnera a zakládání rodiny. Z našeho výzkumného šetření vyplynulo, že největší vliv má onemocnění vitiligo na psychiku pacienta. Domníváme se tedy, že psychologická péče by měla být samozřejmou součástí jejich léčby. Výsledky této bakalářské práce bych ráda shrnula a publikovala jako stať v některém z odborných časopisů. Tato bakalářská práce by také mohla inspirovat ke zpracování kvantitativního výzkumu s touto problematikou.
|
|
|
Vlastnosti a dovednosti sester z pohledu sester a pacientů
FIEDLEROVÁ, Miroslava
Ošetřovatelství se rozvíjí a stává se oborem s vědeckou základnou a vzdělanými pracovníky. Díky tomu je ošetřovatelská péče kvalitnější a bezpečnější. Sestry získávají prestiž, důležitost a autonomii. Cílem této práce bylo zmapovat, jak své vlastnosti a dovednosti vnímají sestry a jaký pohled na stejné vlastnosti a dovednosti sester mají pacienti. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativní metody formou nestandardizovaného dotazníku. Výzkum byl orientován na názor sester a pacientů, proto první výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry a druhý výzkumný soubor tvořili pacienti lůžkových oddělení a ambulancí. Byly použity dva typy dotazníků, jeden byl určen pro všeobecné sestry a druhý pro pacienty. Dotazníky obsahovaly identické otázky, abychom mohli provést srovnávací analýzu odpovědí od sester a pacientů. Analýza dat prokázala, že všeobecné sestry hodnotí své praktické i komunikační dovednosti lépe než pacienti. Dále bylo zjištěno, že pacienti považují komunikační dovednosti sester za nejvýznamnější dovednost, na rozdíl od sester, které označily za nejdůležitější při poskytování ošetřovatelské péče praktickou dovednost sester. Při porovnávání výsledků, byly zjištěny velké rozdíly v odpovědích od obou skupin.. Především se jednalo o oblast komunikačních dovedností sester. Pacienti volili záporné odpovědi na otázky, zda se sestry ptají na názory pacientů a zda sestry umí komunikovat s rodinou pacienta. Toto negativní zjištění potvrdilo, že oblast komunikace je stále problémem ošetřovatelství a měla by jí být věnována větší pozornost. Je zásadní trénovat komunikační dovednosti sester.
|
|
|
Role sestry během akutního příjmu pacientů s traumatem
KOTRČOVÁ, Ivana
V současnosti je úrazovost na třetím místě příčin úmrtí na území České republiky. Pozornost laické i odborné veřejnosti se soustředí především na prevenci úrazů, ale také na zlepšení organizace péče o pacienty s traumatem. Prioritou je dobrá návaznost přednemocniční neodkladné péče a nemocniční péče. Sestry hrají významnou roli během akutního příjmu pacienta s traumatem do nemocniční péče, jsou spojujícím článkem všech členů multidisciplinárního týmu, jejichž společným posláním je pacient a saturace jeho potřeb. Vlivem měnící se role sester se v moderním pojetí ošetřovatelství dostávají sestry na rovnocennou pozici spolu s lékaři i ostatními zdravotnickými profesemi. Každá sestra musí dokonale ovládat své kompetence, neboť jedině tehdy může poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči pacientům s traumatem v akutní fázi jejich příjmu. V teoretické části práce jsou vymezeny role a kompetence sester plynoucí z platné legislativy. Nechybí kapitoly zabývající se jednotlivými úrazy a organizací péče o pacienta s traumatem. V závěru teoretické části je kapitola zabývající se holistickou péčí o pacienta, zahrnující etickou péči, problematiku role nemocného a význam spolupráce s rodinou pacienta s traumatem, který je akutně přijímán do nemocniční péče. V empirické části práce byly stanoveny tři cíle. Zjistit spolupráci sester s ostatními členy multidisciplinárního týmu, dále zjistit, zda sestry, které se podílí na příjmu pacienta s traumatem do nemocniční péče, mají znalosti o vlastních kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb. Třetím cílem bylo zjistit, jak pacienti s traumatem vnímají proces přijetí do nemocniční péče. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Cíle se podařilo naplnit, obě hypotézy byly potvrzeny a otázky zodpovězeny. Výzkum byl proveden na základě kvantitativně kvalitativního šetření na odděleních vybraných nemocnice, kam jsou prostřednictvím zdravotnické záchranné služby směřováni pacienti s akutním traumatem. Pro kvantitativní výzkum byla zvolena metoda dotazování za pomoci dotazníků. Metodou kvalitativního výzkumu byly rozhovory vedené s pacienty. Respondenty tvořilo 117 sester a 5 pacientů.
|
|
|
Postavení sester v interních odborných ambulancích
ŠŤASTNÁ, Věra
Současné postavení sester v interních ambulancích je vyjímečné a náročné. Bez sester si fungující zdravotnictví nelze představit. Sestra v ambulanci má několik rolí, které musí umět současně a plynule zvládat {--} role edukátorky, advokátky, manažerky, poskytovatelky oš. péče, mentorky, výzkumnice, nositelky změn. Velmi důležitý je i vzájemný vztah lékaře a sestry {--} přátelský, ohleduplný, vzájemně se respektující a jejich spolupráce by měla mít rovnoprávný vztah. V interních odborných ambulancích se léčí pacienti s onemocněním vnitřních orgánů. Sestry jsou významným článkem ošetřovatelského týmu. V interních ambulancích dochází k prvnímu kontaktu klienta se zdravotnickým personálem. Je zde nutné profesionální jednání a komunikace s pacientem. Bez komunikace mezi sestrou a nemocným člověkem je nemyslitelná kvalitní ošetřovatelská péče. Pacienti se různě odlišují svým chováním a reakcemi, ale určité projevy chování jsou některým skupinám společné. Tento výzkum byl zaměřen na {\clq}qPostavení sester v interních odborných ambulancích``. Cílem práce bylo zjistit postavení sester ve vybraných interních odborných ambulancích. Pro uskutečnění tohoto cíle byl použit kvalitativní výzkum. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s 35 standarizovanými otázkami, který probíhal se sestrami ve vybraných interních odborných ambulancích a byl zcela anonymní. Z každé interní odborné ambulance byl proveden rozhovor se třemi sestrami. Výzkum probíhal ve vybraných interních odborných ambulancích ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Výzkumného šetření se zůčastnilo 9 sester {--} 3 sestry z diabetologické, 3 sestry z endokrinologické, 3 sestry z revmatologické ambulance. Na základě rozhovorů se sestrami z jednotlivých odborných ambulancí, byly vytvořeny kasuistiky. Ty tvořily výzkumný podklad pro sestavení 12 kategorizačních tabulek, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. Naším výzkumným šetřením a splněním cíle našeho výzkumu jsme zjistili, že postavení sester ve vybraných interních odborných ambulancích je průměrné a nedoceněné. Na sestry v interních odborných ambulancích jsou kladeny vysoké nároky převážně v oblasti komunikace s pacienty a ostatními zdravotnickými pracovníky. Výzkumem dále bylo zjištěno, že sestry nejvíce v ambulanci zastávají roli edukátorky, jejich náplň práce tvoří převážně administrativní a ošetřovatelská činnost, mají vhodné pracovní podmínky pro svoji práci, edukují pacienty ústní formou a praktickou ukázkou, sestry v ambulancích mají více psychické projevy stresu, sestry z ambulancí mají možnost výběru relaxačních aktivit.
|
|
|
Požadavky top managementu na změny v ošetřovatelské péči
PŘIBYLOVÁ, Kateřina
Ošetřovatelství v současnosti zaznamenává velký posun vpřed. Usiluje se o zavedení ošetřovatelského procesu jako pracovní metody. Mění se systém vzdělávání nelékařských pracovníků. Sestry zastoupené ve vrcholových manažerských funkcích by měly mít schopnost efektivně vést a řídit lidi ve stále se měnícím ošetřovatelském prostředí. Pro získání potřebných informací k dosažení vytyčených cílů byl použit kvantitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byla použita metoda dotazování technikou dotazníku. Tyto dotazníky byly poslány top manažerům z řad sester a lékařů ve zdravotnických zařízení po celé české republice. Pro práci byly stanoveny tři cíle. 1.Zjistit jaké podmínky scházejí top manažerům pro zavedení změn do ošetřovatelské péče. 2. Zjistit názory top manažerů na systém poskytování ošetřovatelské péče. 3. Zjistit rozdíly v požadavcích sester manažerek a lékařů manažerů na metodu ošetřovatelského procesu. Na základě těchto cílů byly vytvořeny čtyři hypotézy. Hypotéza I. Reálné podmínky v praxi neumožňují top manažerům ve zdravotnictví zavádět změny do ošetřovatelské péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza II. Top manažeři nepožadují skupinovou ošetřovatelskou péči jako nutnou pro zavedení změn do ošetřovatelské péče. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza III. Zástupci sester v top managementu prosazují aplikaci ošetřovatelského procesu jako požadavek pro změny v ošetřovatelské péči. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza IV. Zástupci lékařů v top managementu neprosazují aplikaci ošetřovatelského procesu jako metodu práce sester. Tato hypotéza nebyla potvrzena. V souvislosti s výsledky této diplomové práce jsme se snažili nastínit možná řešení v problematice změn v ošetřovatelské péči. Top manažerům doporučujeme podněcovat kritické myšlení u zaměstnanců při práci v ošetřovatelském procesu. Je přínosné zlepšit komunikaci na úrovni managementu nemocnic, dále získávat zpětnou vazbu od podřízených ohledně celoživotního vzdělávání, zjišťovat efektivitu a potřeby ve vzdělávání zaměstnanců a umožnit jim účastnit se procesu zavádění změn. Školit funkční sestry v managementu změn. Zavádět program kontinuálního zvyšování kvality.
|
|
|
Začlenění vysokoškolsky vzdělané sestry do multidisciplinárního týmu.
MINAŘÍK, Martin
Bakalářská práce {\clqq}Začlenění vysokoškolsky vzdělané sestry do multidisciplinárního týmu`` se zabývá začleněním sestry na pracoviště, kde k takovéto spolupráci může docházet a dochází. V teoretické části poukazuje na vývoj ošetřovatelství, dnešní podmínky pro výkon povolání, role sester a vztahy se kterými se musí vypořádávat. Nastiňuje co je tým, zdravotnický multidisciplinární tým a výhody multidisciplinarity. Poukazuje i na možné patologické jevy při špatném přijetí a spolupráci. Vysokoškolsky vzdělaná sestra se začala vyskytovat na nejrůznějších odděleních, kde je členem ošetřovatelských týmů a pracuje i na úrovni týmů multidisciplinárních. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda jsou vysokoškolsky vzdělané sestry začleněny do multidisciplinárního týmu. A druhým stanoveným cílem bylo zjistit, jak přijímají vysokoškolsky vzdělané sestry lékaři. Ke sběru informací a dosažení cíle, byla použita kvantitativní metoda dotazování pomocí anonymního dotazníku, který byl sestaven na základě informací načerpaných z odborné literatury a rozdělen na dvě části. První část dotazníku tvořily otázky pro všechny členy multidisciplinárního týmu a druhá část byla speciálně určena pro vysokoškolsky vzdělané sestry. Z výsledků kvantitativního výzkumu je zjevné, že vysokoškolsky vzdělané sestry jsou začleněny do týmu, což potvrdilo první hypotézu, že vysokoškolsky vzdělané sestry jsou začleněny do multidisciplinárního týmu. Druhá hypotéza -Vysokoškolsky vzdělané sestry nejsou akceptovány lékaři- byla také potvrzena. Naopak třetí hypotéza -Vysokoškolsky vzdělané sestry jsou akceptovány středoškolskými sestrami- nebyla potvrzena.Výsledky práce mohou být uplatněny ve vyšším a vysokém managementu nemocnice a měly by být využity ke zkvalitnění péče o klienta.
|
host ::
RSS.