|
|
Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí
Bláhová, Natálie ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Téma práce Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí je zaměřeno na analýzu projevů narušené komunikační schopnosti u osob s Alzheimerovou nemocí. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole s názvem Teoretická východiska je rozebírán termín komunikace, dále pojem demence. Další podkapitoly pojednávají o kognitivně-komunikačních poruchách a projevech narušené komunikační schopnosti při demenci. Jsou zde také uvedeny deficity řečových a jazykových procesů v jednotlivých jazykových rovinách. Druhá kapitola se zabývá neurodegenerativním onemocněním. Navazuje na ni podkapitola týkající se Alzheimerovy nemoci a následně objasňuje téma zátěže rodinných pečovatelů. Praktická část představuje analýzu výzkumného šetření, které bylo provedeno v Centru pro seniory Clementas v Janovicích nad Úhlavou. Představení centra Clementas je v bakalářské práci také zahrnuto. Výzkumný vzorek tvořily tři klientky tohoto centra. Praktická část byla vytvořena na základně zúčastněného pozorování a za využití orientačně diagnostických nástrojů a zdravotní dokumentace klientek. Dále se praktická část věnovala problematice rodinných pečovatelů, se kterými bylo též prováděno výzkumné šetření. Výzkumný vzorek tvořily dvě...
|
|
|
Potřeby rodin pacientů po poškození mozku
BÁRTOVÁ, Marie
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškození mozku (reg. č. GAJU 138/20146/S). Cílem diplomové práce je zjistit, jaké potřeby mají rodinní příslušníci pečující o pacienta po poškození mozku v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Vzhledem k výzkumnému souboru, který se skládal z 14 pečovatelů o pacienta po cévní mozkové příhodě a pouze jeden rodinný příslušník pečoval o pacienta po kraniotraumatu, je v teoretické části práce popsána charakteristika CMP, koordinovaná rehabilitace, základní pojmy o rodině a vybrané koncepty potřeb. V souvislosti s cílem práce byla stanovena výzkumná otázka: Jaké potřeby mají rodinní příslušníci, kteří pečují v domácím prostředí o pacienta po poškození mozku. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní strategie, technikou polostrukturovaného rozhovoru u rodinných příslušníků v Jihočeském kraji, kteří pečují o osobu po poškození mozku v domácím prostředí, přičemž bylo nutné, aby osoba po poškození mozku byla zapojena do projektu. Rozhovory byly zpracovány v programu Atlas.ti. Z analýzy sesbíraných dat vyplynulo 9 kategorií potřeb, jež se vzájemně prolínají. Jedná se o potřeby péče o pacienta, péče o domácnost, potřebu pomoci rodiny, odborných a sociálních služeb, ekonomického zajištění a rychlejší pomoci ze strany sociálního zabezpečení, potřebu volného času, psychické pohody a společenského kontaktu. Výsledky této práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výsledků koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projektu GAJU s názvem Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S). Analýza potřeb pečujících rodinných příslušníků vedla k návrhům na řešení/saturaci těchto potřeb, čímž měla přímý dopad do života oslovených informantů.
|
|
|
Potřeby rodiny v kontextu péče o těžce nemocné seniory
OKTÁBCOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část pojednává o domácí péči, jež se zaměřuje především na seniory s potřebou dlouhodobé péče. V bakalářské práci je přímo uvedena i kapitola věnující se problematice zátěže rodinných pečovatelů, do které jsou zahrnuty také jejich potřeby. Po uvedení vybraných onemocnění, které přímo souvisí s rozsáhlou problematikou stáří, je poukázáno také na potřeby nemocných seniorů i potřeby rodinných pečovatelů obecně. Poté je nahlédnuto do současné situace mezigeneračního soužití mezi seniory a o jednu či více úrovní mladší generace. V souvislosti s potřebami rodinných pečovatelů je nutné v práci přiblížit, na jaké organizace se v případě nutnosti či zájmu může pečovatel spadající do neformální péče obrátit. V empirické části se nachází vypracovaný kvalitativní výzkum, který je tvořen polostrukturovaným rozhovorem s deseti informanty, kteří aktuálně pečují o nemocného staršího rodinného příslušníka ve společné domácnosti v jižních Čechách. Výzkumný vzorek byl vytvořen metodou sněhové koule. Po teoretickém popisu vybrané strategie, techniky, metody a výběrového vzorku následuje samotný výzkum. Hlavním cílem je zhodnocení změny rolí rodinných pečovatelů poté, co začali pečovat o svého příbuzného. Vedlejšími cíli jsou zjištění dostupnosti formální i neformální pomoci a zjištění zájmu rodiny o využití různých forem pomoci. Výzkumné otázky se zaměřují na změny, které u pečující osoby během péče nastaly, typ pomoci, která je pro pečující nejvíce přínosná a na osobu, ke které pečující směřují své žádosti o pomoc. Výsledky výzkumu ukázaly změnu rolí rodinných pečovatelů hlavně v oblasti volnočasových aktivit a zaměstnání z důvodu lepšího skloubení pečovatelských a pracovních povinností. Práce může sloužit jako podklad k zamyšlení pro rodinu, která se rozhoduje mezi institucionální a domácí péčí o seniora, kdy zvažuje pozitiva i negativa domácí péče. Zároveň může poskytnout morální oporu těm, kteří se již doma starají o nemocného seniora.
|
|
| |
host ::
RSS.